Ranní chlad, který nepatří do června
Kdo v úterý vstával brzy, nestačil se divit. Ve Valašské Polance teploměr ukázal pouhých 1,7 °C, v Dolní Cerekvi na Vysočině 2,6 °C a ani Konstantinovy Lázně na Plzeňsku si nepolepšily — tamní minimum činilo 4,2 °C. Jde o hodnoty, které byste čekali spíš v dubnu než uprostřed června.
Za ranním chladem stojí jev, kterému meteorologové říkají radiační ochlazování. Během noci na úterý se obloha nad většinou území vyjasnila a téměř bezvětří umožnilo zemskému povrchu rychle vyzářit teplo do atmosféry. Výsledkem byl chlad, který v údolích a kotlinách dosáhl hodnot na hranici přízemního mrazíku.
Pro představu: průměrná minimální teplota pro polovinu června se v Česku pohybuje kolem 9–11 °C. Úterní ráno bylo o až 8 °C chladnější, než je pro toto období běžné.
Odpoledne jako přes kopírák léta: Břeclav kralovala s 26,6 °C
Jakmile slunce vystoupalo výš, teploty začaly šplhat tempem, které bralo dech. Břeclav se stala nejteplejším místem republiky s 26,6 °C, těsně následovaná Sudoměřicemi nad Moravou a Horními Bojanovicemi (obě 25,9 °C). Ani střední Čechy nezůstaly pozadu — Bezděkov pod Třemšínem hlásil 25,4 °C a Žerotín uzavíral první pětici s 25,1 °C.
Jižní Morava opět potvrdila svou pověst nejteplejšího regionu země. Zatímco sever Čech a Slezsko se teprve probouzely z chladného rána, na Hodonínsku a Břeclavsku už odpolední teploty atakovaly letní hodnoty. Teplotní mapa republiky tak připomínala pestrý patchwork — od 1,7 °C na Valašsku po 26,6 °C na jihu Moravy.
Rozdíl mezi ranním minimem a odpoledním maximem — takzvaná denní teplotní amplituda — se na některých místech přiblížil až k 25 °C. Takový skok je i na české poměry výjimečný a svědčí o suchém, jasném vzduchu bez výraznější oblačnosti.
Vítr bičoval Slezsko: Václavovice v nárazech přes 53 km/h
Zatímco teploty se přetahovaly o každý stupeň, severovýchod republiky bojoval s větrem. Meteorologická stanice ve Václavovicích na Ostravsku naměřila náraz větru o rychlosti 53,3 km/h — hodnota, která už odpovídá čerstvému větru o síle 7. stupně Beaufortovy stupnice.
Silně foukalo i v dalších lokalitách: Kopřivnice-Lubina hlásila 43,9 km/h, Čechtice na Benešovsku 34,2 km/h a Frýdlant v Podještědí 29 km/h. Jihlavská VŠPJ zaznamenala 27,4 km/h.
Příčinou byl tlakový gradient mezi tlakovou výší nad východní Evropou a brázdou nízkého tlaku nad Alpami. Rozdíl v tlaku vytvořil na severovýchodě území podmínky pro čerstvé až silné proudění, které bylo nejcitelnější právě v otevřené krajině Moravskoslezského kraje.
Sucho dostalo zelenou: Déšť se vyhnul téměř celému Česku
Jestli něco úterý definovalo, pak to byla absence srážek. Zatímco pondělí ještě přineslo na sever Čech solidní déšť — Frýdlant v pondělí nasbíral 13,6 mm a Václavovice 6,2 mm — úterý už bylo na srážky skoupé.
Nejvíce deště spadlo ve Valašské Polance, kde zaznamenali jen 2,2 mm. Na Kladně napršelo 1,6 mm, v Losiné u Plzně 0,9 mm a Bezděkov pod Třemšínem hlásil 0,6 mm. Pro drtivou většinu republiky šlo o zcela suchý den.
Tento vývoj je znepokojivý v kontextu letošního jara, které patřilo k nejsušším v historii měření. Půdní vlhkost zůstává na nízkých hodnotách a každý další den bez deště situaci jen zhoršuje. Zemědělci na jižní Moravě už evidují první signály stresu plodin suchem.
Co čekat dál? Středa slibuje podobný scénář
Meteorologické modely naznačují, že středa 17. června přinese velmi podobný charakter počasí. Ráno bude opět chladné s minimy kolem 3–7 °C, odpolední teploty by ale měly vyšplhat o stupeň či dva výše — na jižní Moravě se může objevit i prvních 28 °C, tedy letní den v plné síle.
Vítr by měl oproti úterý mírně zeslábnout, předpovědi větrných elektráren v síti i-meteo ukazují pro středu jen mírné až čerstvé proudění. Srážek se opět dočká jen málokdo — suchá perioda tak bude pokračovat a otázka, kdy konečně zaprší na celém území, zůstává otevřená.
Pro letní sezónu, která oficiálně startuje už za necelé dva týdny, jde o varovný signál. Pokud se suchý trend nezlomí, může letošní léto přinést nejen tropické teploty, ale i výrazné problémy s nedostatkem vody.
Proč jsou v červnu rána tak chladná, i když je odpoledne teplo?
Jde o důsledek takzvaného radiačního ochlazování. Při jasné obloze a slabém větru zemský povrch v noci rychle vyzařuje teplo do atmosféry. V údolích a kotlinách, kam navíc stéká studený vzduch z okolních svahů, mohou teploty klesnout výrazně pod průměr. Během dne pak slunce povrch opět rychle ohřeje — proto vznikají tak velké teplotní rozdíly během jediných 24 hodin.
Jaký je rozdíl mezi čerstvým a silným větrem?
Podle Beaufortovy stupnice je čerstvý vítr definován rychlostí 29–38 km/h (5. stupeň), silný vítr rychlostí 39–49 km/h (6. stupeň). Nárazy přes 50 km/h jako v úterý ve Václavovicích už odpovídají 7. stupni, tedy "čerstvému až silnému větru", který dokáže ohýbat větve stromů a znesnadňuje chůzi proti směru proudění.
Co znamená denní teplotní amplituda a proč je v Česku tak velká?
Denní teplotní amplituda je rozdíl mezi nejnižší noční a nejvyšší denní teplotou. V Česku je typicky vysoká díky vnitrozemské poloze — na rozdíl od přímořských oblastí, kde moře teplotu stabilizuje. Amplituda přes 20 °C je výjimečná i pro české podmínky a objevuje se hlavně za suchých a jasných dnů na přelomu jara a léta.
