Nová zpráva WMO: rekordy budou padat dál
Zpráva Global Annual-to-Decadal Update 2026–2035, kterou pro WMO připravil britský Met Office, přináší znepokojivé vyhlídky. Roční globální průměrné teploty v období 2026–2030 by se měly pohybovat v rozmezí 1,3 až 1,9 °C nad hodnotami z let 1850–1900. S 86% pravděpodobností jeden z těchto roků překoná dosavadní rekord z roku 2024, který zatím drží primát nejteplejšího roku v historii měření.
Klíčovým faktorem bude návrat jevu El Niño. „Ke konci roku 2026 očekáváme nástup El Niña, což výrazně zvyšuje šanci, že následující rok 2027 bude tím dalším rekordním,“ uvedl hlavní autor zprávy Dr. Leon Hermanson. El Niño, tedy anomální oteplení povrchových vod v tropickém Pacifiku, totiž přirozeně přidává k již tak rostoucí globální teplotě další desetiny stupně.
Rok 2025: třetí nejteplejší navzdory La Niñe
Že klimatický systém zrychluje, potvrdila WMO už v lednu 2026, kdy oznámila, že rok 2025 byl jedním ze tří nejteplejších roků v historii. Globální průměrná teplota dosáhla 1,44 °C nad předindustriální úrovní. Přitom rok 2025 začínal i končil pod vlivem chladicího jevu La Niña — který by za normálních okolností měl teploty snižovat. Nestalo se tak.
„Rok 2025 byl pod vlivem La Nii, a přesto se stal jedním z nejteplejších v historii. Důvodem je pokračující hromadění skleníkových plynů v atmosféře,“ řekla generální tajemnice WMO Celeste Saulo. Průměr za poslední tři roky (2023–2025) dosáhl 1,48 °C — tedy jen těsně pod hranicí 1,5 °C. Všech jedenáct posledních let (2015–2025) je současně jedenácti nejteplejšími v historii měření.
Evropa se ohřívá nejrychleji ze všech kontinentů
Pro české čtenáře je obzvlášť znepokojivé, co odhalila dubnová zpráva European State of the Climate 2025. Evropa je nejrychleji se ohřívajícím kontinentem planety. V roce 2025 zažilo nadprůměrné teploty nejméně 95 % evropského území.
Nejvíce šokující byla situace v subarktické Fennoskandinávii, kde v červenci 2025 udeřila třítýdenní vlna veder, během níž teploty za polárním kruhem překročily 30 °C. V norské obci Frosta naměřili dokonce 34,9 °C. Arktida se přitom ohřívá přibližně 3,5× rychleji než zbytek světa — v příštích pěti zimních sezónách tam WMO očekává teploty o 2,8 °C nad průměrem let 1991–2020.
Střední Evropa: sucho, požáry a méně sněhu
Report ukazuje, že v roce 2025 zažilo 70 % evropských řek podprůměrné průtoky a půdní vlhkost patřila ke třem nejsušším od roku 1992. Plocha spálená lesními požáry dosáhla rekordních 1 034 550 hektarů — území většího než Kypr. Nejvíce zasaženo bylo Španělsko, ale vlastní rekordy v emisích z požárů zaznamenaly i Spojené království, Nizozemsko a Německo.
Sněhová pokrývka v Evropě byla v březnu 2025 o 31 % pod průměrem, což odpovídá území o rozloze Francie, Itálie, Německa, Švýcarska a Rakouska dohromady. Grónský ledovec ztratil 139 miliard tun ledu. Každý centimetr vzestupu hladiny moří přitom znamená, že dalších 6 milionů lidí na planetě bude vystaveno riziku pobřežních záplav.
Oceány jako tepelná banka planety
Přibližně 90 % přebytečného tepla způsobeného skleníkovými plyny pohlcují oceány. V roce 2025 dosáhla průměrná teplota mořské hladiny v evropské oblasti historicky nejvyšších hodnot — už čtvrtý rok v řadě. Mořské vlny veder zasáhly 86 % evropských moří a 36 % z nich zažilo „silné“ až „extrémní“ podmínky, což je také rekord. Celé Středozemní moře zaznamenalo v každém z posledních tří let alespoň jeden den s intenzivní mořskou vlnou veder.
Podle samostatné studie publikované v časopise Advances in Atmospheric Sciences stoupl tepelný obsah oceánů do hloubky 2000 metrů v letech 2024–2025 o přibližně 23 zettajoulů — což odpovídá zhruba dvousetnásobku celosvětové výroby elektřiny za rok 2024.
Co znamená překročení 1,5 °C v praxi
Pařížská dohoda z roku 2015 zavázala signatářské státy udržet dlouhodobý nárůst globální teploty výrazně pod 2 °C a usilovat o jeho omezení na 1,5 °C. Je důležité rozlišovat: dočasné roční překročení 1,5 °C neznamená trvalé prolomení cíle Pařížské dohody, který se vztahuje k dlouhodobému průměru za 20 let. Přesto jde o varovný signál — čím častěji tuto hranici překračujeme, tím blíže jsme jejímu trvalému prolomení.
„Jsme na cestě mimo dálnici do klimatického pekla. Dobrou zprávou je, že stále držíme volant,“ prohlásil již v roce 2024 generální tajemník OSN António Guterres. Jeho slova nabývají na naléhavosti s každou další zprávou.
Dopady na Česko a střední Evropu
Česká republika se nachází uprostřed kontinentu, který se otepluje nejrychleji na světě. Již nyní pozorujeme nárůst extrémních projevů počasí: delší a intenzivnější vlny veder, častější přívalové srážky střídané dlouhými obdobími sucha, úbytek sněhové pokrývky v zimních měsících. Podle zprávy WMO o Evropě byla v květnu 2025 zhruba polovina kontinentu zasažena suchem.
Prognóza pro jihovýchodní Evropu na období 2026–2030 naznačuje návrat k nadprůměrným srážkám po několika suchých letech — předpovědi pro tento region však mají omezenou spolehlivost. I přesto je jasné, že výkyvy počasí budou stále extrémnější.
Obnovitelné zdroje jako naděje
Pozitivní zprávou je, že obnovitelné zdroje v roce 2025 pokryly 46,4 % evropské spotřeby elektřiny, přičemž solární energie dosáhla rekordního podílu 12,5 %. To ukazuje, že energetická transformace probíhá rychleji, než mnozí očekávali — otázkou zůstává, zda dostatečně rychle.
Nová zpráva WMO je dalším z řady důkazů, že klimatická změna není abstraktní hrozbou budoucnosti. Je to přítomnost, kterou měříme, pozorujeme a jejíž důsledky pociťujeme už dnes — od arktických veder po požáry ve Španělsku, od vysychajících řek po rekordně teplé oceány. Každá desetina stupně, o kterou se nám podaří oteplení snížit, znamená méně extrémů, méně škod a bezpečnější svět pro příští generace.
Jaký je rozdíl mezi dočasným a trvalým překročením hranice 1,5 °C?
Pařížská dohoda cílí na dlouhodobé oteplení — typicky průměr za 20 a více let. Roční výkyv nad 1,5 °C, ke kterému došlo už v roce 2024, neznamená automatické selhání dohody. Čím častěji však k dočasným překročením dochází, tím blíže jsme trvalému prolomení této kritické hranice.
Proč se Arktida ohřívá rychleji než zbytek planety?
Jde o takzvané arktické zesílení (Arctic amplification). Hlavním důvodem je úbytek mořského ledu a sněhu, které odrážejí sluneční záření zpět do vesmíru. Když led roztaje, odhalí tmavší oceán nebo pevninu, které pohlcují více tepla — a tím se oteplování dále zrychluje v začarovaném kruhu.
Co znamená návrat El Niña pro globální teploty v roce 2027?
El Niño je přirozený klimatický jev, při kterém dochází k anomálnímu oteplení povrchových vod tropického Pacifiku. Teplo uvolněné z oceánu do atmosféry může globální průměrnou teplotu zvýšit až o 0,2 °C. V kombinaci s pokračujícím oteplováním způsobeným skleníkovými plyny to zvyšuje pravděpodobnost, že rok 2027 bude celosvětově nejteplejším v historii měření.
