Železniční doprava ve Velké Británii čelí v průběhu letošního léta vážným komplikacím. Podle informací britského deníku The Guardian musel správce infrastruktury Network Rail na řadě klíčových koridorů zavést rychlostní omezení a redukovat jízdní řády, aby předešel dalším nehodám.
Dvě vykolejení za 24 hodin: Fyzikální limity oceli
Kritickým momentem letošního srpna se stala série nehod, kdy během jediného dne vykolejily dvě soupravy poté, co se kolejnice vlivem extrémní teploty roztáhly a vybočily z geometrické polohy (tzv. track buckling). Teplota samotné oceli na přímém slunci běžně překračuje teplotu vzduchu o 20 °C až 25 °C. Pokud okolní vzduch dosahuje hodnot kolem 35 °C, teplota kolejnic snadno vystoupá nad 55 °C až 60 °C.
Britská železniční síť byla historicky dimenzována na mírné oceánické klima. Ocelové kolejnice jsou při pokládce svařovány v předepjatém stavu při takzvané referenční neutrální teplotě (ve Spojeném království standardně 27 °C), což představuje kompromis mezi zimním smršťováním a letní roztažností. Pro srovnání: ve Španělsku se tratě běžně navrhují na teplotní rozsah 0 °C až 45 °C, zatímco v Saúdské Arábii na 10 °C až 55 °C. Se stoupající frekvencí horkých vln se britské normy ocitají na hranici své použitelnosti.
Sílící El Niño žene globální teploty vzhůru
Současné meteorologické extrémy úzce souvisejí s děním v rovníkovém Pacifiku. Podle britské meteorologické služby Met Office dosahuje nastupující jev El Niño mimořádné dynamiky. Povrchové vody v centrálním a východním Tichém oceánu vykazují v současnosti kladnou odchylku 2 °C až 2,6 °C nad dlouhodobým normálem a při očekávaném vrcholu na přelomu roku by měla anomálie přesáhnout 3 °C. Jak jsme již detailně rozebrali v analýze o tom, jak Super El Niño 2026 přepíná Tichý oceán do rekordního režimu, takto silná fáze zásadně reorganizuje cirkulaci atmosféry na celé planetě.
Klimatologické modely indikují, že v kombinaci s pokračujícím globálním oteplováním může celosvětová průměrná teplota v roce 2027 dočasně překročit předindustriální úroveň o 1,5 °C až 1,7 °C. O tom, že sílící El Niño a rozpálené oceány vytvářejí předpoklady pro další teplotní extrémy, svědčí i zrychlující se frekvence vln veder napříč celým evropským kontinentem.
Od přehřátí k bleskovým povodním: Podzim přinese nová rizika
Extrémní horka nejsou jediným rizikem, na které se železnice musí adaptovat. Zkušenosti z minulých silných epizod El Niño ukazují, že v západní Evropě a nad Britskými ostrovy bývá podzim a počátek zimy doprovázen zesíleným prouděním z Atlantiku, které přináší hluboké tlakové níže, vydatné srážky a silný vítr.
Pro železniční infrastrukturu to znamená přesun od problémů s dilatací oceli k nestabilitě podloží. Vyprahlá a zkřehlá půda po letních vedrech nedokáže absorbovat prudké deště, což dramaticky zvyšuje riziko bleskových povodní, zaplavení tratí a sesuvů železničních náspů. Network Rail proto v reakci na klimatické trendy navýšil plánované pětileté investice do zemních prací, odvodnění a adaptace na klimatické změny na pětinásobek rozpočtu alokovaného v období od roku 2019.
Adaptace infrastruktury jako nutnost
Modernizace kolejové sítě v měnícím se klimatu vyžaduje komplexní inženýrská i technologická řešení. Kromě úpravy napětí v bezstykové koleji a nátěrů kolejnic bílou reflexní barvou, která dokáže snížit povrchovou teplotu ocelového profilu o 5 °C až 10 °C, se správy železnic stále více spoléhají na přesný monitoring. Dálková čidla teploty kolejnic a prediktivní meteorologické modely umožňují zavádět cílená pomalá vedení pouze v nejrizikovějších úsecích namísto plošného zastavování dopravy.
Proč se kolejnice na slunci deformují, i když vzduch nemá extrémní teplotu?
Tmavá ocel absorbuje velké množství slunečního záření a její teplota může být o 20 °C až 25 °C vyšší než teplota okolního vzduchu. V bezstykové koleji vzniká vlivem tepelné roztažnosti obrovské tlakové napětí, které může při překročení limitní hodnoty vyústit v náhlé boční vybočení koleje.
Jak přesně ovlivňuje tichomořský jev El Niño počasí v Evropě?
Přestože je El Niño jevem v rovníkovém Pacifiku, prostřednictvím atmosférických vlnových drah (telekonexí) ovlivňuje polohu a sílu tryskového proudění (jet stream) nad severním Atlantikem. To následně mění trajektorie cyklón a zvyšuje pravděpodobnost prudkých srážkových epizod a větrných bouří v západní Evropě.
