Back to Top
Přejít k hlavnímu obsahu
Počasí

V diskusích o vlnách veder nerozhoduje vztek. Lidé pouze napodobují hrubost jiných

Ilustrační foto pro i-meteo.cz
Agresivní tón v internetových debatách o vlnách veder funguje jako nákaza chováním, nikoli jako přenos hněvu či zklamání mezi lidmi. Podle rozsáhlé analýzy více než 19 tisíc příspěvků ze sociální sítě Reddit se míra nezdvořilosti mezi úvodním sdělením a navazující diskusí téměř zečtyřnásobí.

Když meteorologové varují před extrémním počasím a teplotními rekordy, na sociálních sítích se pod zprávami často strhne prudká výměna názorů. Nová mezinárodní studie vedená vědci z Nanyang Technological University v Singapuru (NTU Singapore) ve spolupráci s agenturou A*STAR, čínskou Jinan University a novozélandskou Victoria University of Wellington ukázala, jak se nepřátelství v takových konverzacích šíří. Výsledky výzkumu vyšly v časopise Environmental Communication a podrobnosti shrnula tisková zpráva na portálu Newswise.

Rozbor 19 tisíc diskusních příspěvků

Výzkumný tým se zaměřil na diskuse z let 2023 až 2024. Zpracoval celkem 1 369 původních příspěvků, 10 800 přímých odpovědí a 7 297 navazujících komentářů z osmi různých tematických komunit na platformě Reddit. Tyto skupiny se věnovaly změnám klimatu, životnímu prostředí i konkrétním regionům, které v daném období zasáhla mimořádná vedra.

Ke zpracování rozsáhlého textového korpusu v angličtině výzkumníci využili metody zpracování přirozeného jazyka s podporou algoritmů umělé inteligence. Zjišťovali přítomnost různých forem nezdvořilosti, sledovali vyjadřované emoce a třídili témata podle obsahu.

Data ukázala výrazný skok mezi původními zprávami a reakcemi čtenářů. V úvodních příspěvcích se nezdvořilost objevila pouze v 9,4 % případů. Jakmile však uživatelé začali reagovat, podíl útočných textů prudce vzrostl. V přímých odpovědích činil 35,9 % a v dalších navazujících vláknech zůstal na úrovni 35,4 %.

Mechanismus šíření agresivního chování

Výzkum přinesl překvapivé zjištění ohledně samotného mechanismu eskalace. Vědci ověřovali, zda se nepřátelství šíří přenosem negativních emocí, nebo mechanickým opakováním viděného chování.

Zatímco hněv, znechucení či smutek se v rámci jednoho konkrétního komentáře často pojily s agresivním vyjadřováním, tyto emoce v předchozích zprávách nevedly ke zvýšení nevraživosti v dalších odpovědích. Naopak dřívější nepřátelský tón sám o sobě spolehlivě zvyšoval pravděpodobnost, že další diskutující odpoví stejně hrubě. Lidé v online prostoru zrcadlí formu komunikace ostatních, i když sami bezprostřední vztek nepociťují.

Nejčastější formou nezdvořilosti nebyly vulgarismy ani přímé nadávky. Přibližně v každém čtvrtém komentáři (cca 25 %) se objevilo znevažování a osočování. Diskutující se zaměřovali na shazování argumentů, zpochybňování inteligence oponenta nebo zlehčování postojů druhé strany.

Přímá zkušenost s horkem, městská infrastruktura a polarizace

Ne všechny debaty o počasí končí konfliktem. Výzkumníci identifikovali okruhy, kde se nepřátelství objevovalo nejčastěji. Patří sem spory o podíl lidské činnosti na změnách klimatu a politické i ekonomické souvislosti transformace energetiky.

Druhým a velmi výrazným ohniskem byly situace spojené s přímou, tělesnou zkušeností lidí s extrémním horkem. Šlo o debaty o vlnách veder v Texasu nebo v Indii, ale také o praktické potíže obyvatel s bydlením, chlazením budov, přetíženou veřejnou dopravou a celkovým uspořádáním městského prostoru. Když se počasí dotkne každodenního života a přinese potíže, jako tomu bylo třeba v období, kdy vlna veder v Německu vyvolala skokový nárůst zdravotních komplikací, debata se snadno polarizuje.

V městském prostředí lidé silně pociťují efekt tepelného ostrova, kdy betonové plochy a asfalt akumulují teplo a brání nočnímu ochlazování. Pokud selhává městská infrastruktura, chybí stínicí zeleň, veřejná doprava nabízí přehřáté vozy a energetická síť kolísá kvůli masivnímu náporu klimatizací, osobní nepohodlí a fyzické vyčerpání obyvatel prudce stoupají. V diskusích pak dochází ke střetu mezi těmi, kteří volají po okamžité úlevě v podobě dalšího chlazení, a zastánci systémových urbanistických úprav či úspor energie. Právě konfrontace bezprostředního diskomfortu s dlouhodobými politickými vizemi vytváří živnou půdu pro vzájemné napadání.

Možnosti moderace a souvislost s konferencí COP31

Zveřejnění studie časově navazuje na jednání klimatické konference OSN (COP31) v turecké Antalyi. Tamní delegáti zařadili integritu a důvěryhodnost informací o klimatu mezi hlavní body programu. Podle vedoucí autorky studie Shirley Ho z NTU Singapore však nestačí mít k dispozici pouze přesná vědecká data. Problém nastává ve chvíli, kdy nepřátelství v diskusích vytlačí věcné argumenty a znemožní hledání praktických opatření.

První autorka studie Nova Huang z Jinan University zdůraznila, že online debaty představují klíčový prostor, kde si veřejnost utváří pohled na probíhající změny klimatu. Pokud se v nich nevraživost stane normou, hrozí vytlačení racionální výměny faktů. Cílem proto není vyhýbat se sporným otázkám, ale nalézt cesty k věcné diskusi.

Spoluautor výzkumu Joseph Simons z institutu A*STAR upozornil, že automatické rozpoznávání začínající agrese může provozovatelům platforem pomoci včas zasáhnout. Výzkumníci navrhují několik kroků:

  • Dočasně omezit viditelnost agresivních komentářů dříve, než na ně stihnou reagovat desítky dalších lidí a spustí se řetězová reakce.
  • Zavést preventivní výzvy, které uživatele před odesláním příspěvku upozorní na útočný tón a nabídnou mu prostor k přehodnocení formulace.
  • V komunikaci institucí klást důraz na hmatatelné přínosy konkrétních adaptačních opatření, nikoli pouze na polarizující teoretické spory.

Autoři studie v závěru uvádějí, že sledovaná data popisují zjištěné vzorce chování, ale nemohou plně prokázat přímou kauzalitu. Další fáze vědeckého projektu se proto zaměří na testování konkrétních moderátorských zásahů v reálném provozu diskusních fór.