První velký solární park v La Paz
Bolívie dlouho spoléhala především na vodní elektrárny, které tvoří většinu jejího energetického mixu. Solární energie dosud představovala jen malou část, konkrétně 168 MW, což je zhruba 5 % celkové produkce. Nový projekt Contorno Bajo I u města Viacha má tento poměr výrazně posunout. Státní firma ENDE hledá dodavatele, který zajistí inženýring, nákup a výstavbu (EPC) celého areálu.
Financování projektu je zajištěno německou rozvojovou bankou KfW, která poskytla 34 milionů EUR (přibližně 40 milionů USD). Uzávěrka pro podávání nabídek je stanovena na 28. prosince 2026. Podle harmonogramu by měly práce na stavbě začít v květnu 2027 a elektrárna by měla být uvedena do provozu v červnu 2028. Doba realizace kontraktu je odhadována na 14 měsíců od podpisu smlouvy.
Výzvy extrémní nadmořské výšky
Umístění elektrárny v nadmořské výšce přes 3 700 metrů není technicky neutrální. Fotovoltaické panely v takové výšce čelí jiným fyzikálním podmínkám než na nížinách.
Teplotní režim: I když je intenzita slunečního záření ve vysokých polohách vyšší (kvůli menší vrstvě atmosféry, která záření rozptyluje), teploty jsou výrazně nižší. Fotovoltaické články mají lepší účinnost při nižších teplotách, což je výhodou. Nicméně rozdíly mezi denními a nočními teplotami jsou extrémní, což klade vyšší nároky na tepelnou odolnost materiálů, těsnění a kabeláže.
UV záření a atmosféra: Ve výšce 3 700 m je atmosféra řídká a filtrace ultrafialového záření je slabší. Vyšší dávky UV mohou v delším časovém horizontu urychlit stárnutí povlaků modulů a spojů. Dodavatelé musí použít materiály s certifikací pro extrémní UV prostředí.
Logistika: Doprava těžkých panelů, transformátorů a ostatního vybavení do horského terénu s omezenou infrastrukturou je náročná a drahá. To se projeví v celkové ceně projektu.
Technické parametry a napojení
Elektrárna bude napojena na národní síť prostřednictvím trafostanice s transformací 24,9/115 kV. K připojení bude využito existující rozvodny Contorno Bajo, ke které povede 800metrové vedení.
Výkon 40 MWac je pro Bolívii velkým skokem. Pro srovnání, stávající solární kapacity země jsou rozptýleny po menších projektech. Tento nový areál bude jedním z největších samostatných solárních parků v zemi.
Kontext bolivijské energetiky
Bolívie má ambice snížit závislost na fosilních palivech a diverzifikovat svůj energetický mix. Solární energie je pro země s vysokým slunečním svitem přirozenou volbou. Nicméně, jak ukazuje tento projekt, geografické podmínky vyžadují specifická technická řešení a robustní financování.
Zapojení německé banky KfW signalizuje zájem mezinárodních investorů o rozvoj obnovitelných zdrojů v Latinské Americe, ale také klade důraz na kvalitu a dlouhodobou spolehlivost projektů. Úspěch tohoto tendru bude indikátorem toho, zda mezinárodní dodavatelé dokážou nabídnout technologie vhodné pro extrémní podmínky And.
Pro českého čtenáře je tento projekt zajímavý především z pohledu technických výzev, s nimiž se potýká fotovoltaika mimo „standardní“ podmínky střední Evropy. Zatímco u nás řešíme vliv teploty na účinnost panelů v létě, v Bolívii jde o přežití technologií v extrémním klimatu.
Výsledek výběrového řízení budeme sledovat. Pokud se podaří vybrat dodavatele, který splní technické požadavky, může se Contorno Bajo I stát vzorem pro další horské solární projekty v Andách.
Proč je nadmořská výška 3 700 m pro solární panely problém?
Ve vyšších polohách je vzduch řídký, což zvyšuje intenzitu UV záření a snižuje tepelnou izolaci. Panely jsou vystaveny extrémním teplotním rozdílům mezi dnem a nocí, což může urychlit degradaci materiálů a snížit životnost systému, pokud nejsou použity speciální odolné komponenty.
Jaký je aktuální podíl solární energie v bolivijském energetickém mixu?
Aktuálně činí instalovaná solární kapacita Bolívie 168 MW, což představuje přibližně 5 % celkového energetického mixu země. Cílem je dosáhnout přes 1 GW do roku 2030.