Dramatická plavba mezi ostrovy Santo a Ambae
K nehodě došlo v mořském koridoru mezi ostrovy Espiritu Santo a Ambae, zhruba 1 750 kilometrů východně od australského pobřeží. Trajekt MV Matui, který zajišťuje klíčové spojení mezi jednotlivými ostrovy melanéského státu, vyplul navzdory platným meteorologickým výstrahám pro pobřežní a příbřežní plavbu. Úřad vanuatského premiéra Jothama Napata potvrdil, že plavidlo se dostalo do potíží v důsledku kombinace prudkého větru, vysokých vln a pravděpodobného mechanického či provozního selhání.
Do záchranných operací se zapojily nejen místní námořní jednotky a dobrovolníci, ale také mezinárodní týmy. Koordinaci převzalo záchranné centrum z Nové Kaledonie a na místo byla nasazena francouzská vojenská technika včetně průzkumných letounů schopných mapovat mořskou hladinu i za zhoršené viditelnosti. Ze 40 až 50 osob, které se v době neštěstí nacházely na palubě, se podařilo během prvních 36 hodin zachránit 15 přeživších. Pátrání po dalších více než třech desítkách lidí však komplikují náročné podmínky na otevřeném moři.
Meteorologické mechanismy v průlivu: Trychtýřový efekt a mořské proudy
Oblast mezi hornatými ostrovy Vanuatu patří k hydrologicky velmi zrádným lokalitám. V průběhu září zde obvykle vrcholí vliv pasátového proudění jihozápadního Pacifiku, které při střetu s členitou ostrovní topografií vytváří výrazné lokální anomálie. Když silné jihovýchodní větry narazí na masiv ostrova Espiritu Santo, dochází v úžinách k takzvanému tryskovému efektu (venturiho jev), který lokálně zvedá rychlost větru i výšku hladinových vln výrazně nad hodnoty předpovídané pro volný oceán.
Při rychlosti větru přesahující 20 až 25 uzlů (kolem 40 až 50 km/h) vzniká v relativně mělkých a úzkých průlivech mezi ostrovy krátká, strmá vlna s vysokou frekvencí. Tento typ vlnobití je pro menší transportní lodě a trajekty mnohem nebezpečnější než táhlé oceánské dmutí na otevřených vodách, protože opakovaně naráží do trupu z boku a neumožňuje plavidlu stabilizovat náklon. Pokud se k tomu přidá dešťová přeháňka snižující dohlednost pod jeden kilometr, orientace a záchrana trosečníků se stávají mimořádně obtížnými.
Přesun pátrání: Kde hledat přeživší po 48 hodinách?
Zatímco bezprostředně po potopení operovaly záchranné čluny přímo v předpokládaném bodu potopení na volné vodě, v neděli došlo k zásadní změně taktiky. Oceánografické modely a simulace driftu ukázaly, že povrchový proud hnaný přetrvávajícím větrem unáší plovoucí předměty směrem k jihovýchodnímu pobřeží ostrovů.
„Pátrání na otevřených vodách bylo utlumeno, zatímco hlavní úsilí se nyní soustředí na pročesávání jihovýchodního pobřeží, kam mohly mořské proudy unést přeživší na záchranných vestách nebo troskách lodi,“ uvedla v oficiálním komuniké kancelář premiéra Napata, jak informoval deník The Jerusalem Post. V tropických vodách Korálového moře hraje klíčovou roli relativně vysoká teplota povrchu moře, která snižuje bezprostřední riziko podchlazení, hlavní hrozbou pro trosečníky však zůstává dehydratace, vyčerpání z neustálého vlnobití a mořští predátoři.
Varování byla ignorována: Vyšetřování míří na lidský faktor
Tragédie MV Matui znovu otevírá palčivý problém bezpečnosti námořní dopravy v rozvojových ostrovních státech Oceánie. Vláda Vanuatu bezprostředně po neštěstí zahájila komplexní vyšetřování, které se zaměřuje na dva hlavní faktory: nerespektování oficiálních hydrometeorologických výstrah a možné přetížení plavidla nákladem a cestujícími.
Místní meteorologická služba před plavbou vydala varování před neklidným mořem a poryvy větru. Přesto trajekt vyplul z přístavu. Jak naznačil premiér Jotham Napat, dosavadní zjištění ukazují na hrubé zanedbání bezpečnostních protokolů ze strany provozovatele plavidla. Meziostrovní trajekty bývají v této oblasti často přetěžovány jak pasažéry, tak těžkým zbožím a zemědělskými plodinami, což dramaticky posouvá těžiště lodi a snižuje její schopnost vyrovnat se s bočním náporem vln. Konečnou zprávu o příčinách neštěstí má po dokončení záchranných operací předložit Úřad pro námořní bezpečnost Vanuatu (VMSA).
