Čechy a Vysočina pod deštěm: Chotěšov 8,4 mm, Jihlava 8,2 mm
Dešťová oblačnost se v úterý 9. června usadila především nad západní a střední částí republiky. Stanice i-meteo.cz zaznamenaly nejvyšší denní úhrny na Chotěšově na Plzeňsku (8,4 mm) a v Jihlavě (8,2 mm). V těsném závěsu skončily Bezděkov pod Třemšínem (7,8 mm), Praha 5 Jinonice (7,2 mm) a Losiná u Plzně (7,2 mm).
Vydatně pršelo i na severu Čech – Frýdlant v Čechách hlásil 7,0 mm a Jablonec nad Nisou 6,5 mm. Déšť nepříjemně zasáhl i Pardubický kraj, kde Srch u Pardubic nasčítal 6,0 mm. Jižní Čechy na tom byly o něco lépe – Milevsko zaznamenalo 6,3 mm a Tábor centrum 3,8 mm.
Naopak jižní Morava a východ republiky zůstaly prakticky na suchu. Stanice v Břeclavi, Brně Králově Poli, Horních Bojanovicích, Žerotíně, Císařově i Domašově u Brna nehlásily za celý den ani kapku. Pro jižní Moravu jde o pokračování nepříjemného trendu – červen tam zatím srážkově výrazně zaostává a zemědělci s obavami vyhlížejí každý mrak.
Meteorologicky lze dnešní situaci vysvětlit polohou frontálního rozhraní, které se po nedělním přechodu bouřek ustálilo právě nad Čechami a Českomoravskou vrchovinou. Zatímco na západě setrvával chladnější a vlhčí vzduch, na Moravu proudil teplejší vzduch od jihovýchodu, který srážkovou oblačnost blokoval.
Jižní Morava a Slezsko opět na teplotním vrcholu: Břeclav a Václavovice 28,6 °C
Devátý letní den meteorologického léta 2026 patřil opět jižní Moravě a Slezsku. Nejvyšší teplotu dne zaznamenaly hned dvě stanice – Břeclav a Václavovice u Frýdku-Místku, obě shodně 28,6 °C. Necelé tři desetiny pod touto hodnotou skončily Hladké Životice (28,3 °C) a Žerotín (28,3 °C). Příjemně teplo bylo i v Horních Bojanovicích (27,7 °C), Zašové (27,5 °C) a Sudoměřicích nad Moravou (27,5 °C).
Brno Královo Pole hlásilo 27,2 °C – i tentokrát šlo o jeden z nejteplejších bodů české kotliny. Stanice na pomezí Moravy a Čech, jako Šternberk (25,7 °C) a Císařov (27,2 °C), potvrdily, že teplotní hranice mezi teplým východem a chladnějším západem vedla přibližně po linii Českomoravské vrchoviny.
Zcela jiný obrázek nabídly západní Čechy. Konstantinovy Lázně se zastavily na pouhých 18,6 °C, Chotěšov na 19,0 °C a Milevsko na 19,4 °C. Pod 20 stupňů zůstaly i Jablonec nad Nisou (19,9 °C) a Dolní Cerekev na Vysočině (20,8 °C). Rozdíl mezi nejteplejším a nejstudenějším místem republiky tak činil přesně 10 stupňů – další důkaz, že Česko dnes skutečně žilo dvěma různými léty.
Východní Morava v sevření větru: Václavovice 59,4 km/h, Staré Ouholice 48,3 km/h
Zatímco západ Čech se potýkal s deštěm, východní Morava čelila jinému živlu – silnému větru. Absolutním rekordmanem dne se stala stanice ve Václavovicích, kde anemometr zachytil náraz o rychlosti 59,4 km/h. Tato hodnota už spadá do kategorie „čerstvý vichr" a při chůzi proti větru by člověk musel vynaložit znatelnou sílu.
Druhé místo v žebříčku obsadily Staré Ouholice s nárazem 48,3 km/h, následované Císařovem (37,1 km/h) a Šternberkem (33,1 km/h). Výraznější poryvy hlásila i Kopřivnice – Lubina, kde vítr foukal průměrnou rychlostí 12,2 km/h, a Nové Město pod Smrkem s maximálním nárazem 28,3 km/h.
Příčinou zesíleného větru na východě republiky byl tlakový gradient mezi frontálním rozhraním nad Čechami a teplejším vzduchem nad Moravou. Zatímco v Čechách se tlak pohyboval kolem 1015–1020 hPa, na východě klesal níže – rozdíl v tlaku vytvořil aerodynamický „tunel", kterým se vzduchové hmoty přelévaly z chladnějšího západu do teplejšího východu.
Rána bez mrazu, ale se znatelným chladem: Chotěšov a Hladké Životice 11 °C
Přestože červnová rána už dávno nemusejí být mrazivá, pondělní noc na několika místech připomněla, že léto teprve nabírá dech. Nejchladněji bylo na Chotěšově (11,0 °C) a v Hladkých Životicích (11,0 °C). Jen o dvě desetiny víc naměřilo Milevsko (11,2 °C) a Jablonec nad Nisou klesl na 11,3 °C. Mrazivá hodnota −1,7 °C z Kostelce nad Orlicí byla naštěstí technickou chybou měření – v červnu by šlo o zcela nesmyslný údaj.
Příjemných 15,1 °C si ráno užilo Brno Královo Pole, což je o pět stupňů víc než v Milevsku. Teplotní kontrast mezi ránem na západě a ránem na Moravě zůstával patrný po celý den.
Večer ve znamení chladnutí: Břeclav 18,9 °C, Milevsko jen 12,2 °C
Krátce po 21. hodině se teploty na síti i-meteo.cz pohybovaly v širokém rozmezí. Nejtepleji bylo na jižní Moravě – Břeclav hlásila 18,9 °C, Brno Královo Pole 18,4 °C a Žerotín 17,8 °C. Příjemně teplý večer panoval i na Císařově (17,5 °C) a v Horních Bojanovicích (17,6 °C).
Na opačném konci spektra se ocitl Maršov u Úpice s 12,3 °C, Milevsko s 12,2 °C a Chotěšov s 11,7 °C. Večerní rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším místem tak přesáhl 7 stupňů, což dokresluje celkový obrázek dne – Česko zůstávalo rozdělené až do noci.
Zajímavé hodnoty hlásila i slovenská Levoča, kde bylo ve 21 hodin příjemných 18,1 °C po denním maximu 25,9 °C. Déšť tam za celý den přinesl jen 1 mm srážek.
Co bude dál? Středa přinese pozvolné vyjasňování
Po úterním deštivém intermezzu se ve středu očekává pozvolné zlepšení. Frontální rozhraní nad Čechami začne slábnout a od jihozápadu se bude prosazovat sušší vzduch. Teploty by se měly pohybovat mezi 19 až 25 °C, přičemž Morava a Slezsko zůstanou tradičně teplejší. Ojedinělé přeháňky se mohou vyskytnout ještě ráno na severovýchodě Čech, jinak by mělo převládat oblačné až polojasné počasí.
Největší otazník ovšem visí nad srážkami na jižní Moravě. Pokud se suchá perioda v dalších dnech neprolomí – a současné modely spíš naznačují, že se tak nestane – červen 2026 by mohl pro jihomoravské zemědělce přinést nemalé starosti. Zatímco Frýdlant v červnu už nasčítal přes 62 mm srážek, Brno Královo Pole zůstává na zlomku této hodnoty.
Proč pršelo jen v Čechách, zatímco Morava zůstala suchá?
Dnešní situace byla důsledkem polohy frontálního rozhraní, které se po nedělním přechodu studené fronty ustálilo nad západní polovinou republiky. Zatímco Čechy ležely v chladnějším a vlhčím vzduchu, na Moravu proudil teplejší vzduch od jihovýchodu. Ten nejen blokoval dešťovou oblačnost, ale zároveň vytvořil tlakový gradient, který rozhýbal vítr na východě. Jde o typický jev při přechodu zvlněných front – Čechy a Morava se v takových situacích často ocitají v odlišných vzduchových hmotách.
Je náraz větru 59,4 km/h nebezpečný?
Hodnota 59,4 km/h spadá podle Beaufortovy stupnice do kategorie „čerstvý vichr" (8. stupeň). Pro chodce to znamená znatelný odpor při chůzi, pro lehčí předměty (zahradní nábytek, větve) už riziko přemístění. Nejde ale o hodnotu, která by sama o sobě působila vážné škody – ty přicházejí až při rychlostech nad 75 km/h. Pro srovnání: nedělní bouřky na jihu Čech přinesly nárazy přes 90 km/h.
Může sucho na jižní Moravě ohrozit letošní úrodu?
Pokud sucho potrvá i v dalších dvou až třech týdnech, riziko je značné. Obiloviny v červnu procházejí klíčovou fází nalévání zrna a potřebují stabilní půdní vlhkost. Už květen 2026 byl srážkově podprůměrný a červen zatím jižní Moravě výraznější vláhu nepřinesl. Zemědělci v regionu sledují každou předpověď a doufají, že se synoptická situace brzy změní v jejich prospěch.
