Přechod na obnovitelné zdroje energie není jen otázkou klimatu — je to zároveň investice do zdraví milionů Evropanů a desetiletý finanční plán s návratností ve stovkách miliard eur. Tak zní závěr průlomové studie, kterou právě zveřejnil Proceedings of the National Academy of Sciences. A přitom Česká republika sedí na samém chvostu Evropy — poslední místo z 27 zemí EU v podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Věda mluví jasně: čím rychleji, tím lépe
Mezinárodní tým vědců pod vedením Max Planckova institutu pro chemii (MPIC) v německé Mohuči zveřejnil koncem května a začátkem června 2026 studii, která mění způsob, jakým Evropa přemýšlí o energetické transformaci. Není to jen morální závazek vůči budoucím generacím. Je to tvrdá ekonomická matematika.
Studie, jejíž první autorkou je výzkumnice Wenjun Meng a vědeckou vedoucí profesorka Yafang Cheng, byla přijata do prestižního vědeckého časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Vědci použili komplexní integrované modely hodnocení, aby prozkoumali, jak různé odpovědi na růst a volatilitu cen fosilních paliv ovlivní strukturu energetiky, hospodářský vývoj, kvalitu ovzduší, klima a veřejné zdraví.
Výsledek? Rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů by EU přinesl čistý prospěch v rozsahu 100 až 600 miliard eur. A to navíc trojím způsobem najednou.
Trojnásobný prospěch: klima, zdraví, peněženka
Studie identifikovala tři vzájemně se posilující výhody, které nastávají tehdy, když Evropa zrychlí přechod na čistou energii:
1. Klimatická výhoda: méně CO₂, méně oteplování
Toto je nejznámější argument. Rychlejší dekarbonizace energetiky přináší výrazné snížení emisí skleníkových plynů a tím pomáhá dodržet závazky z Pařížské dohody. Každý rok zpoždění prodražuje konečnou adaptaci na klimatické změny — a zvyšuje riziko ekonomických škod způsobených povodněmi, suchem, bouřemi a vlnami veder.
2. Zdravotní výhoda: čistší vzduch zachraňuje životy
Spalování fosilních paliv — uhlí, ropy a zemního plynu — produkuje nejen CO₂, ale také oxidy síry a dusíku, jemné prachové částice PM2.5 a přízemní ozon. Tyto látky způsobují respirační a kardiovaskulární onemocnění a každoročně v Evropě přispívají k předčasným úmrtím statisíců lidí. Rychlejší odklon od fosilních paliv doslova zachraňuje životy — a monetizovaná zdravotní úspora se promítá jako jedna z největších složek onoho ekonomického benefitu.
3. Ekonomická výhoda: nižší náklady a energetická bezpečnost
Jak ukázaly roky 2021–2023, závislost na fosilních palivech vystavuje Evropu enormnímu cenovému riziku. Energetická krize po invazi Ruska na Ukrajinu a nestabilita na Blízkém východě ukázaly, jak zranitelná Unie při dovozu energií je. Rychlejší expanze OZE by tento problém řešila strukturálně — solární panely a větrníky nepodléhají geopolitickým výkyvům a jejich provozní náklady jsou prakticky nulové.
Rok 2025: solár poprvé v EU překonal fosilní paliva
Studie přichází v době, kdy energetická transformace v Evropě nabírá zřetelně na tempu. Větrné a solární elektrárny v EU pokryly v roce 2025 30 % veškeré spotřeby elektřiny — historicky poprvé překonaly kombinovaný podíl fosilních zdrojů. Červen 2025 se zapsal do dějin jako první měsíc, kdy fotovoltaické elektrárny pokryly nejvyšší podíl z jednotlivých zdrojů v celé EU, přes 22 %, více než jaderné elektráry.
Celkový podíl OZE na výrobě elektřiny v EU dosáhl v loňském roce 47 %. To je číslo, které ještě před deseti lety vypadalo jako sci-fi.
Česko: pohled do zpětného zrcátka
Na tomto radostném evropském pozadí vyniká znepokojivý kontrast. Česká republika se v prvním čtvrtletí roku 2026 propadla na poslední místo ze všech 27 členských zemí EU v podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. Naše sousední Slovensko, které bylo historicky podobně závislé na jaderné a fosilní energetice, nás přeskočilo.
Zatímco průměr EU se pohybuje vysoko nad 40 %, český podíl OZE na elektřině stagnuje pod 20 %. Hlavní příčinou je prakticky nulový rozvoj větrné energetiky — zdlouhavá povolení, odpor části obcí a chybějící politická vůle brzdí stavbu větrníků způsobem, který nemá v Evropě srovnání. Solární energie sice roste, ale nestačí kompenzovat absenci větru.
Přitom potenciál Česko má. Studie MPIC je v tomto ohledu výzvou: státy, které přechod urychlí, získají trojnásobný bonus. Státy, které váhají, platí trojnásobnou cenu — vyšší účty za energie, více nemocných, větší emisní dluh.
Co říkají vědci
Podle vědecké vedoucí studie profesorky Yafang Cheng z MPIC platí, že čistá energetická řešení dávají větší smysl tehdy, „když ceny a politiky zohledňují škody, které fosilní paliva způsobují klimatu, lidskému zdraví a ekonomice." Přechod musí být plánován s rozmyslem — ale rychlost je rozhodující.
Podle tiskové zprávy EurekAlert jsou výsledky studie jasné: integrované strategie zahrnující rychlou masivní expanzi OZE dokáží uzavřít mezeru v dodávkách energie a zároveň snížit dopady klimatické změny a zlepšit veřejné zdraví — to vše najednou, synergicky, ne v protikladu.
Přechod na OZE jako pojistka pro budoucnost
Studie z MPIC přichází v momentě, kdy Evropa čelí dalšímu geopolitickému otřesu na energetickém trhu. Nestabilita na Blízkém východě, přetrvávající válka v Íránu a napětí kolem Hormuzského průlivu znovu zdůraznily, jak riskantní je závislost na fosilních palivech z nestabilních regionů.
Větrník a solární panel jsou pojistka, která neví, co je válka. A podle nových čísel jsou také výrazně levnější, zdravější a pro Zemi šetrnější než cokoli, co jsme spalovali posledních 200 let.
Otázka pro Česko tedy není, zda na OZE přejít. Otázka je, zda si můžeme dovolit být dál poslední.
Co přesně znamená „trojnásobný prospěch" z obnovitelných zdrojů energie?
Studie Max Planckova institutu identifikuje tři vzájemně se posilující výhody rychlejšího přechodu na OZE: klimatický přínos (nižší emise CO₂), zdravotní přínos (čistší ovzduší, méně nemocí a předčasných úmrtí) a ekonomický přínos (nižší náklady na energie, energetická nezávislost, úspora výdajů na kontrolu emisí). Všechny tři benefity se sčítají a ve výsledku mohou přinést EU 100 až 600 miliard eur čistého zisku.
Proč je Česká republika na posledním místě v EU v podílu elektřiny z OZE?
Česko zaostává především kvůli prakticky zamrzlému rozvoji větrné energetiky — povolení trvají v průměru déle než v jakékoli jiné zemi EU, a odpor části obyvatel i politiků zpomaluje výstavbu větrných parků. Solární energie sice roste, ale nestačí tento deficit nahradit. Výsledkem je, že zatímco průměr EU se blíží 47 % podílu OZE na elektřině, Česko stagnuje pod 20 %.
Jak může klimatická změna ovlivnit ceny energií v Evropě?
Klimatická změna zvyšuje frekvenci a intenzitu extrémních klimatických jevů — sucha snižují výrobu v hydroelektrárnách a ochlazování chladicích věží tepelných elektráren, vlny veder zvyšují spotřebu elektřiny a zároveň snižují efektivitu solárních panelů. Studie MPIC navíc ukazuje, že každý rok zpoždění s přechodem na čistou energii znamená vyšší ekonomické škody a vyšší konečné náklady na dekarbonizaci — takže rychlost transformace je přímo ekonomicky výhodná.
