Co je AMOC a proč na něm závisí i české počasí
Atlantická meridionální cirkulace (AMOC) je součástí globálního systému oceánských proudů, který funguje jako obří tepelný výměník. Teplá a slaná voda z oblasti Mexického zálivu putuje podél východního pobřeží USA dále na severovýchod směrem k Evropě. Cestou předává teplo do atmosféry – právě díky tomuto proudu je zima v západní a střední Evropě výrazně mírnější než ve stejných zeměpisných šířkách v Kanadě nebo na Sibiři.
U břehů Grónska a Norska se voda ochlazuje, stává se hustší a klesá do hloubek oceánu, odkud putuje zpět na jih podél dna Atlantiku. Tento koloběh – „překlápěcí cirkulace“ – je motorem, který pohání celý systém Golfského proudu a dalších navazujících proudů. Bez něj by průměrné teploty v Evropě klesly odhadem o 3 až 8 °C.
Jediné místo na Zemi, které se ochlazuje
Zatímco globální teplota od začátku průmyslové éry stoupla přibližně o 1,2 °C, oblast jižně a jihovýchodně od Grónska jde proti tomuto trendu. Podle měření NASA a analýzy historických dat zde došlo k ochlazení až o 1 °C oproti průměru let 1951–1980. Tento jev je tak výrazný, že je patrný i na vizualizacích globálních teplot – jako modrá skvrna uprostřed stále teplejší planety.
Existence studené skvrny rozdělila vědeckou obec na dva tábory. Část badatelů – včetně Chengfei He z Northeastern University v Bostonu – argumentuje, že hlavní roli hraje atmosféra. Podle této teorie rychlé oteplování Arktidy zmenšilo teplotní rozdíl mezi pólem a tropy, což posunulo tryskové proudění (jet stream) severněji. Silnější západní větry pak způsobují intenzivnější odpařování a promíchávání vody, což odebírá oceánu teplo. Větší výpar navíc vede k tvorbě oblačnosti, která oblast dodatečně stíní před slunečním zářením.
Nová studie: Může za to oceán, ne vítr
Tým vedený profesorem Stefanem Rahmstorfem z PIK nyní analyzoval takzvané klimatické reanalýzy – datové soubory založené na přímých pozorováních ze satelitů, bójí a lodí, nikoli na počítačových modelech. Výsledky zveřejněné v časopise Geophysical Research Letters ukazují, že únik tepla z hladiny oceánu v oblasti studené skvrny od roku 1955 klesá, nikoli roste – což odporuje vysvětlení založenému na silnějším větru.
Zásadním zjištěním je, že oceán v této oblasti chladne nejen na povrchu, ale až do hloubky 1 000 metrů. „Vítr a oblačnost vysvětlují jen malou část anomálie. I když některé modely naznačují, že studenou skvrnu způsobuje atmosféra, data ukazují, že ji způsobuje oceán,“ uvedl Rahmstorf. Pokud AMOC přepravuje méně teplého vzduchu a vody na sever, výsledkem je právě ochlazení v severovýchodním Atlantiku.
AMOC slábne – a to na více místech najednou
Tato studie přichází jen dva měsíce po jiném zlomovém výzkumu, vedeném Qianjiangem Xingem z Univerzity v Miami, který publikoval časopis Science Advances. Pomocí měření ze série kotevních bójí (systém RAPID-MOCHA) instalovaných mezi Bahamami a Kanárskými ostrovy od roku 2004 vědci prokázali, že AMOC slábne na čtyřech různých zeměpisných šířkách současně.
Data ukazují, že mezi lety 2004 a 2023 průtok AMOC klesl přibližně o 10 %, přičemž objemový průtok se snižuje o zhruba 90 000 kubických metrů vody za sekundu každý rok. Analýza starších měření teploty oceánu navíc naznačuje, že AMOC od roku 1950 celkově zeslábl asi o 15 %. To je podle Rahmstorfa „nejsilnější přímý pozorovací důkaz“, že se cirkulace skutečně zpomaluje.
Co to znamená pro Evropu a Česko?
Scénář případného kolapsu AMOC by byl pro Evropu dramatický. Zimy by se staly podstatně chladnějšími – v českých podmínkách bychom mohli zažít pokles průměrných zimních teplot o několik stupňů Celsia. Zároveň by došlo k posunu srážkových režimů; letní monzuny v Africe a Asii, na kterých závisí zemědělství miliard lidí, by byly narušeny.
Rahmstorf varuje i před zvlášť znepokojivým dílčím scénářem: kolapsem takzvaného subpolárního gyru – masivního víru proudů obklopujícího studenou skvrnu. Tento gyre přivádí slanou povrchovou vodu, která napomáhá klesání husté vody a tím „startuje“ celou AMOC. Pokud by se zhroutil – což by mohlo nastat už ve 40. letech tohoto století – teploty ve Velké Británii a západní Evropě by klesly rychleji, než při úplném kolapsu celé AMOC.
Je však důležité zdůraznit, že ne všichni vědci považují důkazy za jednoznačné. David Thornalley z University College London označil novou studii za užitečnou, ale podle něj „to nebude poslední slovo“ v otázce příčin studené skvrny. Neil Fraser ze Skotské asociace pro mořské vědy upozorňuje, že data jsou stále omezená a existují i alternativní vysvětlení – například možnost, že jedna z větví AMOC, Norský proud, naopak sílí a odvádí teplo z oblasti studené skvrny jinam.
Proč na tom záleží právě teď
Přímá měření AMOC máme k dispozici teprve 22 let (od roku 2004), což je v klimatologickém měřítku extrémně krátká doba. Rozlišit přirozenou variabilitu od dlouhodobého trendu je proto mimořádně obtížné. Přesto konzistentní data z více pozorovacích sítí a závěry nezávislých studií začínají kreslit znepokojivý obrázek.
Hlavním viníkem je podle vědců tání grónského ledovce. Sladká voda z tajícího ledu ředí slanou a hustou vodu AMOC, takže voda u Grónska klesá pomaleji – a celá cirkulace se zpomaluje. Tento mechanismus přitom s pokračujícím oteplováním planety dále zesiluje, což vytváří potenciálně nebezpečnou zpětnou vazbu.
Je studená skvrna důkazem, že globální oteplování neexistuje?
Naopak. Studená skvrna je pravděpodobně přímým důsledkem klimatické změny – konkrétně tání grónského ledovce, které narušuje oceánskou cirkulaci. Paradoxně jde o jeden z nejsilnějších signálů, že zemský klimatický systém na oteplování reaguje dramatickými změnami.
Může AMOC skutečně zkolabovat? A kdy?
Většina vědeckých modelů připouští, že AMOC má takzvaný bod zlomu (tipping point), za kterým by se cirkulace mohla relativně rychle zhroutit. Kdy přesně by k tomu mohlo dojít, je předmětem intenzivního výzkumu – odhady se pohybují od několika desetiletí do konce tohoto století. Klíčové je, že čím více budeme planetu oteplovat, tím vyšší je pravděpodobnost překročení tohoto prahu.
Dotkne se oslabení AMOC i České republiky?
Ano. Ačkoli Česko leží ve vnitrozemí, jeho klima je silně ovlivněno Atlantikem. Oslabení AMOC by znamenalo chladnější zimy, méně srážek v létě a celkově kontinentálnější charakter podnebí – tedy větší rozdíly mezi létem a zimou a vyšší riziko extrémních projevů počasí.
