Čínský výrobce solárních panelů LONGi právě přepsal učebnice fyziky. Dne 14. července 2026 oznámila společnost na konferenci Solar and Energy Storage Innovation Conference, že její tandemový solární článek ze sloučeniny křemíku a perovskitu dosáhl ověřené účinnosti 35,5 % — nový světový rekord certifikovaný prestižní laboratoří ESTI (European Solar Test Installation). Zatímco běžné panely na vašich střechách pracují s účinností kolem 22–24 %, LONGi právě ukázal, kam až může solární energie dojít. A cesta k průmyslové výrobě je překvapivě blízko.
Co je to perovskitový tandemový článek a proč na tom záleží?
Standardní solární panely jsou vyrobeny z krystalického křemíku. Jsou spolehlivé, dostatečně levné a dnes dominují světovým střechám i solárním farmám. Mají ale jednu fyzikální nevýhodu: jejich maximální teoretická účinnost je přibližně 33,7 % — takzvaný Shockley-Queisserův limit. Příroda prostě nedovolí křemíkovému článku pohltit a přeměnit více energie z celého spektra slunečního záření.
Jenže existuje způsob, jak toto omezení obejít. Tandemová technologie skládá dva různé materiály na sebe: spodní vrstvu tvoří klasický křemík, horní pak perovskit — skupina minerálů s krystalickou strukturou, která dokáže zachytit část slunečního spektra, jíž křemík „nevidí". Výsledkem je článek, který využívá podstatně širší rozsah světla a jehož teoretický strop účinnosti sahá až na 43 %.
Právě k tomuto stropu LONGi vytrvale šplhá. V listopadu 2023 dosáhla společnost účinnosti 33,9 %, v červnu 2024 pak 34,6 %. V průběhu roku 2025 a 2026 rychle přidávala — 34,85 %, pak 35,2 % — a nyní certifikovaných 35,5 %. Tempo zlepšování je závratné: téměř celý procentní bod za méně než dva roky.
Co přesně LONGi předvedl?
Rekord 35,5 % byl certifikován laboratoří ESTI — jednou z nejprestižnějších nezávislých zkušeben solárních technologií v Evropě. Tato certifikace je klíčová: laboratorní čísla bývají někdy přehnaně optimistická, ale ESTI ověřuje podmínky měření s přísností srovnatelnou s průmyslovým standardem.
Co je mimořádně povzbudivé, je fakt, že LONGi dosáhla slušných výsledků i v rozměrech blízkých průmyslové výrobě. Na článku o ploše 261 cm² zaznamenala účinnost 34,3 % a na vzorku 274 cm² pak 32,2 %. Běžný solární panel má plochu tisíce čtverečních centimetrů — a přechod z milimetrového laboratorního vzorku na průmyslový formát je v solárním výzkumu notoricky obtížný krok, u nějž efektivita zpravidla výrazně klesá. Tato data naznačují, že LONGi je mnohem blíže průmyslové výrobě, než se mohlo zdát.
„Tandemové články na bázi křemíku a perovskitu představují hlavní technologický směr pro sluneční články příští generace s ultra-vysokou účinností," uvedl LONGi ve svém prohlášení. „Tento průlom demonstruje rychlý pokrok směrem ke komercializaci."
Kdy to přijde na trh?
Zde je nutné být realistický. Komerční moduly s perovskitovou technologií jsou zatím v rozsahu 24–29 % účinnosti — tedy výrazně pod laboratorním rekordem. Cesta od certifikovaného laboratorního článku k průmyslovému panelu s 25letou zárukou je dlouhá a nákladná.
Britská společnost Oxford PV dodala v roce 2024 první komerční tandemové panely americkým zákazníkům z energetiky s účinností 24,5 %. Americká Tandem PV spustila demonstrační výrobu na začátku roku 2026 a plánuje prodej prvních komerčních panelů ještě letos. Analytici očekávají, že panely s účinností nad 30 % a odpovídajícími zárukami se na trhu masově objeví v letech 2027–2029.
Největší výzvy, které zbývá překonat, jsou:
- Stabilita perovskitu — materiál je citlivý na vlhkost a teplotu, výrobci musí zajistit životnost srovnatelnou s křemíkovými panely (25+ let).
- Obsah olova — většina perovskitů obsahuje stopové množství olova, což může být problém pro regulátory zejména v EU.
- Výnosnost velkovýroby — přenést laboratorní přesnost na výrobní linku chrličí gigawatty je obrovský inženýrský problém.
Proč je to důležité pro klimatickou krizi?
Solární energie je dnes nejrychleji rostoucím zdrojem elektřiny na světě. Podle agentury IEA se instalovaná kapacita fotovoltaiky každoročně přibližně zdvojuje. Klíčovým limitem přitom není cena panelů, ale dostupná plocha — střechy, pozemky, pouště.
Zde hraje účinnost naprosto zásadní roli. Panel s účinností 35 % ze stejné plochy vyrobí o 40–60 % více elektřiny než dnešní standardní 22% panel. Stejná střecha, stejné hektary solární farmy — a dramaticky více čisté energie. V době, kdy planeta balancuje na hraně klimatických bodů zvratu, každý gigawatt navíc hraje roli.
Trh s perovskitovými články analytici odhadují na 24 miliard dolarů do roku 2035, s průměrným ročním růstem přes 28 %. Jde o jedno z nejrychleji rostoucích odvětví celé energetiky.
LONGi: tichý gigant solárního světa
Pro mnohé čtenáře může být LONGi neznámé jméno, přestože jde o největšího výrobce solárních článků na světě. Čínská společnost ze Xi'anu kontroluje přibližně třetinu globálního trhu s monokrystalickými panely a investuje masivně do výzkumu. Tato strategie přináší ovoce: LONGi nyní drží světový rekord efektivity pro hned několik kategorií solárních článků.
Rekord 35,5 % není jen číslo. Je to signál, že se perovskitová technologie přesouvá z výzkumných laboratoří do reálného průmyslu — a že solární energie ještě zdaleka nedosáhla svého fyzikálního stropu. Otázkou není, zda se tyto panely stanou standardem. Otázkou je jen kdy.
Co je perovskit a proč se používá v solárních článcích?
Perovskit je skupina minerálů s charakteristickou krystalickou strukturou, která dokáže efektivně absorbovat část slunečního záření, jíž křemík nedokáže využít. Když se perovskitová vrstva přidá na křemíkový článek (tzv. tandemové uspořádání), výsledný článek zachytí mnohem širší spektrum světla a dosahuje výrazně vyšší účinnosti. Teoretický strop takového tandemového článku je přibližně 43 %, zatímco samotný křemík je fyzikálně omezen na přibližně 33,7 %.
Kdy budou perovskitové panely dostupné pro běžné zákazníky?
První komerční tandemové panely se na trhu již objevují — například od britského Oxford PV nebo amerického Tandem PV. Masové nasazení s plnými zárukami a průmyslovou účinností nad 30 % analytici očekávají v letech 2027–2029. Hlavní překážkou je prokázání dlouhodobé spolehlivosti (25+ let) a překonání technologických výzev spojených s výrobou ve velkém měřítku.
Jak ovlivní vyšší účinnost solárních panelů Česko?
Pro Česko je klíčová omezená plocha střech a pozemků. Panel s účinností 35 % místo dnešních 22 % vyrobí ze stejné střechy o 40–60 % více elektřiny — bez nutnosti dalšího záběru půdy. To je obzvlášť cenné v hustě osídlené střední Evropě. Vyšší výtěžnost zároveň zlepší ekonomiku solárních investic a urychlí dosažení cílů Česka v oblasti obnovitelné energie, kde země stále výrazně zaostává za průměrem EU.
