Na tvorbě jedné z nejuznávanějších klimatických zpráv světa se zásadním způsobem podíleli odborníci z Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), kteří spravují služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) a Copernicus Climate Change Service (C3S). Jejich Reanalýza ERA5 a pokročilé atmosférické modely poskytly klíčová data pro vyhodnocení teplot, větrných poměrů, aerosolů i složení atmosféry.
Protichůdný rok 2025: Slabé La Niña a rekordní oceány
Z pohledu globální průměrné teploty byl rok 2025 ovlivněn přechodem do slabých podmínek jevu La Niña. Přestože tento fenomén obvykle přináší dočasné globální ochlazení, povrchové teploty planety zůstaly na extrémně vysokých hodnotách a těsně zaostaly pouze za absolutním rekordem z předchozího silného El Niňa.
Klimatologické srovnání ukazuje několik znepokojujících rekordů:
- Rekordní obsah tepla v oceánech: Světový oceán pohltil dosud největší množství energie, což vedlo k rozsáhlým vlnám mořských veder.
- Globální hladina moří: Průměrná výška hladiny světového oceánu dosáhla nového historického maxima.
- Koncentrace skleníkových plynů: Množství oxidu uhličitého, methanu a oxidu dusného v atmosféře opět překonalo veškeré předchozí záznamy.
Tento vývoj navazuje na trend, při kterém střednědobá globální teplota trvale překračuje kritické hranice vytyčené mezinárodními dohodami. Pokud vás zajímají lokální projevy těchto výkyvů, přečtěte si o tom, jak extrémní meteorologické výkyvy ovlivňují počasí po celém světě.
Požáry v roce 2025: Nejnižší celkové emise, ale hořící lesy
Jedním z nejsledovanějších výstupů zprávy BAMS je kapitola věnovaná biologickému spalování biomasy, kterou připravili experti CAMS na základě systému GFAS (Global Fire Assimilation System). Systém ukázal rozdělení globálních požárů do dvou zcela odlišných trendů.
Celkový roční objem odhadovaných emisí uhlíku z požárů byl v roce 2025 vůbec nejnižší v celé řadě měření GFAS od roku 2003. Důvodem je dlouhodobý pokles požárů na savanách a travnatých plochách, kde dochází k masivní přeměně krajiny na zemědělskou půdu.
Na druhé straně však dramaticky roste devastace v lesních ekosystémech. Extrémní sucha a vlny veder způsobené klimatickou změnou vytvářejí ideální podmínky pro rozsáhlé lesní požáry. V roce 2025 byly zaznamenány silné anomálie zejména v Severní Americe v důsledku dozvuků masivních kanadských požárů a také v tropických oblastech Jižní Ameriky. Pro detailnější pohled na sledování spálených oblastí si můžete přečíst, jak funguje sledování lesních požárů v reálném čase.
Průlom v monitorování: Nastupuje umělá inteligence
Významnou výzvou pro vědce v roce 2025 bylo ukončení provozu dlouholetého satelitního přístroje MOPITT v lednu 2025, který více než dvě dekády poskytoval zásadní data o koncentracích oxidu uhelnatého (CO) v atmosféře. Aby vědci z ECMWF (Paula Harder a Johannes Flemming) udrželi kontinuitu atmosférických reanalýz, nasadili pokročilé modely založené na umělé inteligenci a strojovém učení.
Tyto algoritmy dokázaly s vysokou přesností dopočítat celkový sloupec CO a potvrdily, že v globálním měřítku pokračuje pokles antropogenních emisí oxidu uhelnatého díky přísnějším průmyslovým normám. Výjimkou byly pouze oblasti zasažené výše zmíněnými gigantickými lesními požáry.
Atmosférické aerosoly a větrné anomálie v Evropě
Sledování troposférických aerosolů odhalilo celkový pokles částic pocházejících z lidské činnosti. Nejhustší koncentrace aerosolů však nadále zůstávají nad průmyslovými a hustě obydlenými regiony Indie a Číny, pouštními oblastmi Sahary a Blízkého východu a rovněž nad rovníkovou Afrikou či Indonésií, kde atmosféru pravidelně zatěžují sezónní požáry.
Z hlediska dynamiky atmosféry přinesly reanalýzy ERA5 zajímavé poznatky o větrných poměrech. Průměrné rychlosti větru při povrchu země byly v roce 2025 globálně spíše podprůměrné ve srovnání s klimatologickým normálem 1991–2020. Záporné anomálie — tedy období s výrazně slabším prouděním — se soustředily především na Severní Ameriku a Evropu, což mělo přímý vliv mimo jiné na produkci větrné energie i rozptyl znečišťujících látek v nižších vrstvách atmosféry.
Data publikovaná v oficiální zprávě Copernicus jasně ukazují, že propojení satelitních pozorování, superpočítačových reanalýz a umělé inteligence poskytuje dosud nejzralejší obraz o komplexních proměnách našeho klimatického systému.
Proč byly celkové emise z požárů v roce 2025 nejnižší od roku 2003, když v lesích hoří stále častěji?
Rozhodujícím faktorem je pokles rozlohy a četnosti požárů na savanách a travnatých porostech, kde je přírodní krajina nahrazována zemědělskou půdou. Tento pokles v celkovém součtu převážil nad rostoucí intenzitou a škodami u požárů v hustých boreálních a tropických lesích.
Jak vědci nahradili výpadek satelitního přístroje MOPITT začátkem roku 2025?
Odborníci z ECMWF využili pokročilé modely strojového učení a umělé inteligence. Tyto AI modely dokázaly z ostatních dostupných atmosférických dat a historických vzorců přesně dopočítat chybějící koncentrace oxidu uhelnatého (CO) bez narušení dlouhodobých datových řad.
