Letní slunovrat 2026 dal Česku rekordní vedro — a pak okamžitě vzal zpět. Sobota 21. června přinesla 36 °C v Šternberku, nejhorší žár léta, a teplotní maxima padla na 59 měřicích stanicích ze 171. Jenže do večera se obloha zbarvila temnou fialí a přišlo to, čeho se meteorologové obávali: multicelární bouřkové systémy s kroupami přes 2 cm, downbursty a přívalovým deštěm. Hasiči zaznamenali za víkend přes 1 300 výjezdů. Pondělí 22. června není klidnější — výstrahy stále platí a bouřky se vracejí.
Nejdražší lístek léta: rekord 36 stupňů na slunovrat
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) potvrdil, že v sobotu 21. června 2026 padly stanicové rekordy pro červen na 59 z 171 stanic s dlouhodobým měřením — to je více než třetina z nich. Nejvyšší teplotu naměřil Šternberk na Olomoucku: přesně 36,0 °C. Strážnice na Hodonínsku hlásila 35,4 °C, Husinec 35,3 °C. Jen v Olomouckém kraji padly rekordy na řadě stanic.
Letošní slunovrat byl tedy nejen astronomicky nejdelším dnem roku, ale i meteorologicky jedním z nejteplejších červnových dnů v historii měření na desítkách míst Česka. Přitom ještě pátek 19. června náš portál informoval, že Bezděkov naměřil 35,7 °C a všech 29 sledovaných stanic zůstalo v tropech. Horko tedy v Česku trvalo nepřetržitě od pátku do sobotního odpoledne — a pak přišel zlom.
Downbursty a kroupy: atmosféra se pomstila
Právě extrémní teplo u zemského povrchu vytvořilo podmínky pro vznik silných konvektivních bouří. Odpoledne 21. června se od Vysočiny přes středočeský pás až po severovýchodní Čechy začaly organizovat multicelární bouřkové systémy — výjimečně nebezpečné útvary, které dokáží opakovaně generovat nové bouřkové buňky a posunovat se stovky kilometrů.
Kroupy v jejich jádrech přesahovaly průměr 2 cm a místy bylo hlášeno i více. Provázely je downbursty — náhlé propady studeného vzduchu k zemi, které působí podobně jako malé tornádo „naplocho": vytrhávají stromy i se základy, rozmetávají střechy a převracejí lehčí vozidla. Nárazy větru v nejvíce zasažených oblastech dosahovaly 75 km/h a více.
Přívalový déšť v krátkém čase zaplavoval vozovky a podchody; řada motoristů uvázla v autech, lidé na zahrádkách hledali úkryt v altánech, odkud se pak nemohli dostat. Potvrdil to i server Blesk.cz s živým sledováním radaru.
1 300 výjezdů hasičů — víkend jako za povodní
Česká hasičská záchranná služba zveřejnila bilanci: samotná sobota přinesla přes 705 technických zásahů, přičemž nejvíce jich hlásily kraje Středočeský a Královéhradecký. Do konce neděle 22. června vzrostl celkový počet výjezdů spojených s bouřkami na více než 1 300. Zásahy se týkaly zejména odstraňování stromů z komunikací a čerpání vody ze sklepů — klasická bilance po výjimečně silných bouřích.
Mimořádné bylo i to, koho bouřky zasáhly:
- Parašutisté: Přibylo výzev k pátrání po skupině 18 výsadkářů, kteří museli kvůli prudce se zhoršujícímu počasí nouzově přistát mimo plánovanou plochu. Čtyři z nich utrpěli vážnější zranění a museli být ošetřeni záchranáři.
- Kempaři v Dvoře Králové: Na kempu padly na stany stromy; dvě osoby byly zraněny. Hasiči zasahovali v noci ještě v oblasti Trutnova a Rychnova nad Kněžnou.
- Motoristé: Přívalové deště na řadě míst vytvořily na vozovkách dočasné „řeky", auta uvázla, v podchodech se hromadila voda.
Bouřky nezůstaly jen v Česku — Německo evakuovalo festival
Stejný bouřkový komplex zasáhl i Německo. Šestnáctiletá dívka utrpěla těžká zranění a festival s 5 000 návštěvníky musel být urychleně evakuován. Celá jihozápadní Evropa se v tento víkend ocitla v pasti: horká a vlhká vzduchová hmota nad kontinentem naražela na studenější proud od severu, čímž vznikla ideální líheň pro intenzivní bouřky.
Tento mechanismus — vedro plus vlhkost plus studená fronta — je přesně tím, co klimatologové označují jako stále častější vzorec v době, kdy průměrná teplota atmosféry roste a ta tak pojme více energie i vodní páry. Silnější bouřky nejsou náhoda; jsou fyzikálně předvídatelným důsledkem.
Pondělí 22. června: výstrahy stále v platnosti
Ani pondělí nenabídlo plný oddech. ČHMÚ ponechal v platnosti výstrahy před bouřkami, zejména pro západní Čechy a část Moravy. Teploty sice klesly na příznivějších 26–30 °C, ale atmosféra zůstávala nestabilní. Nárazy větru v bouřkách mohly nadále dosahovat až 75 km/h, přívalové srážky 20–30 mm za hodinu.
Echo24 upozorňoval, že nejhorší situace na pondělí se očekávala právě na Plzeňsku a Karlovarsku. Výstraha platila až do večerních hodin.
Co říkají čísla: červen 2026 jako varování
Červen 2026 potvrzuje trend, který meteorologové sledují roky. Letošní jaro bylo v Česku historicky suché — deficit srážek za April–Máj dosahoval rekordních hodnot a krajina vstoupila do léta s prázdnými zásobami půdní vlhkosti. Suché a přehřáté povrchy půdy ještě zesilují bouřkové buňky, protože přidávají do atmosféry extra teplo a vypařenou vlhkost.
Výsledkem jsou právě takové víkendy, jaký zažilo Česko 21.–22. června: výjimečné horko, následované výjimečně silnými bouřkami, kde jeden extrém plodí druhý. Klimatologové říkají, že takovéto přechody budou v budoucnu přicházet rychleji a ostřeji.
Co je to downburst a proč je tak nebezpečný?
Downburst je náhlý propad studeného a hustého vzduchu z bouřkového oblaku k zemi. Na rozdíl od tornáda se vzduch po dopadu na zemský povrch roztéká ven — jako proud vody z kohoutku dopadající na rovinu. Nárazy mohou přesáhnout 100 km/h a na zasaženém místě vyvrátí stromy, poškodí střechy i lehká vozidla, aniž by cokoliv naznačovalo jejich příchod z radaru. Právě proto jsou downbursty zákeřnější než klasický silný vítr.
Proč bývají bouřky po vlně veder silnější než obvyklé letní bouřky?
Silná vlna vedra přehřeje spodní vrstvy atmosféry a nasytí je vodní párou. Když pak přijde chladnější vzduch od severu nebo se vytvoří lokální fronta, mezi studenou a teplou vzduchovou hmotou vznikne obrovský teplotní kontrast. Ten pohání vzestupné proudy do výšek přes 10 km — a právě v takových bouřkách vznikají největší kroupy, downbursty i tornáda.
Kde najdu aktuální výstrahy ČHMÚ před bouřkami?
Výstrahy českého hydrometeorologického ústavu jsou dostupné na oficálním webu ČHMÚ (chmu.cz) v sekci Výstrahy, dále prostřednictvím aplikace Aladin nebo Czech Hydrometeorological Institute. Výstrahy se vydávají v třístupňové škále a jsou upřesňovány každých několik hodin v závislosti na vývoji situace.
