Globální průměr 16,96 °C a překročení hranice 1,5 °C
Zpracovaná data z reanalýzy ERA5, kterou provozuje Evropské středisko pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), ukazují, že odchylka globální teploty v srpnu 2026 činila +0,85 °C ve srovnání s klimatickým normálem let 1991–2020. Ve vztahu k předindustriálnímu referenčnímu období (1850–1900) byla odchylka ještě výraznější – dosáhla +1,65 °C.
Srpen 2026 se tím stal prvním měsícem od listopadu 2025, kdy globální průměrná teplota znovu překročila symbolickou hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Přestože jednotlivý měsíc neznamená trvalé porušení cílů Pařížské dohody, potvrzuje pokračující trend akumulace tepelné energie v zemském klimatickém systému. Letošní tříměsíční období od června do srpna se celosvětově zařadilo mezi vůbec nejteplejší letní periody v historii moderní vědy.
Oceány na maximu: Teplota mořské hladiny dosáhla 21,07 °C
Klíčovým faktorem stojícím za rekordními globálními čísly zůstává mimořádně vysoká teplota světových oceánů. Průměrná teplota mořské hladiny v mimopolárních oblastech (mezi 60° jižní a 60° severní šířky) dosáhla v srpnu 21,07 °C, což představuje vyrovnání historického měsíčního maxima. Absolutní denní maximum během srpna vystoupalo dokonce na 21,11 °C.
Oceány fungují jako obrovský tepelný akumulátor, který pohlcuje více než 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému. Dlouhodobě přehřáté mořské vody mají přímý dopad na extrémní meteorologické jevy, zvyšují výpar a dodávají energii tropickým cyklónám i vlnám veder zasahujícím pevninu.
Nástup jevu El Niño jako globální akcelerátor
Za skokovým nárůstem teplot v průběhu léta 2026 stojí souhra dlouhodobého oteplování a přirozené proměnlivosti klimatu. Během června až srpna došlo v rovníkovém Pacifiku k plnému rozvoji a zesílení teplé fáze ENSO. Fenomén, kterému se podrobně věnoval článek o nastupujícím super El Niño, uvolňuje obrovské množství tepla z hlubších vrstev oceánu do atmosféry a mění rozložení tlakových útvarů po celé planetě.
Tento jev způsobil rozsáhlé atmosférické blokace, které v průběhu letních měsíců držely subtropický horký vzduch nad velkou částí severní polokoule. Na meteorologických mapách se to projevilo sérií intenzivních a dlouhotrvajících vln veder od Severní Ameriky přes Středomoří až po východní Asii.
Kontrasty v Evropě: Západ lámal rekordy
Na evropském kontinentu dosáhla průměrná srpnová teplota 20,26 °C, což ze srpna 2026 činí čtvrtý nejteplejší srpen v evropské historii. Prostorové rozložení teplot však bylo velmi nerovnoměrné:
- Západní Evropa: Oblast Francie, Pyrenejského poloostrova a části Beneluxu zažila nejteplejší léto od začátku měření, přičemž překonala i dosud nepřekonané teplotní extrémy z léta 2003. Na situaci opakovaně upozorňovala data popisující rekordní horka a sucho v Evropě.
- Střední a severní Evropa: V oblasti střední Evropy včetně České republiky byl průběh srpna proměnlivější díky přechodům frontálních systémů, přesto se celkové teploty udržely mírně nad dlouhodobým normálem.
Výhled pro podzimní měsíce
Kombinace plně rozvinutého jevu El Niño v Tichomoří a rekordně teplých oceánů vytváří podmínky, které budou ovlivňovat globální počasí i v nadcházejících měsících. Klimatologické modely programu Copernicus i předpovědní systémy mezinárodních institucí naznačují, že nadprůměrně vysoké teploty na globální úrovni přetrvají minimálně do konce roku 2026.
Co přesně znamená data ERA5 od služby Copernicus?
Jde o reanalýzu páté generace, která kombinuje miliardy historických a satelitních měření z celého světa s pokročilým fyzikálním modelem atmosféry, což umožňuje vytvářet souvislou a přesnou globální teplotní řadu od roku 1940.
Znamená překročení 1,5 °C v srpnu 2026 nesplnění Pařížské dohody?
Nikoli přímo. Hranice 1,5 °C stanovená v mezinárodních dohodách je definována jako dlouhodobý dvacetiletý až třicetiletý průměr, nikoli jako výsledek jednoho konkrétního měsíce či roku. Jednotlivé rekordní měsíce však ukazují, jak rychle se dlouhodobý průměr k této hranici přibližuje.
