Solární panely na vodě dobývají Evropu: Británie pokrývá jezera, Slovinsko staví rekordní elektrárnu

Datum 30. dubna 2026 si energetičtí experti poznamenají do paměti. Toho dne britský ministr energetiky Ed Miliband spustil veřejnou konzultaci k zásadnímu plánu: urychlit výstavbu plovoucích solárních farem na britských rezervoárech, jezerech a průmyslových rybnících. Británie tím oficiálně vstoupila do nové éry tzv. floatovoltaiky — fotovoltaiky na vodní hladině.

Proč jezera, a ne pole?

Odpověď je prostá: nedostatek půdy. Británie, jako hustě osídlená ostrovní země, čelí silnému odporu zemědělců i ekologů vůči solárním farmám na zemědělské půdě. Vodní plochy nabízejí zcela jiný příběh. Analýza investiční společnosti Bluefield a ekonomického modelu CBI Economics ukazuje, že britská vnitrozemská jezera a nádrže mají potenciál pojmout až 58,6 gigawattů plovoucí solární kapacity do roku 2050. To by v nejambicióznějším scénáři znamenalo zakrytí zhruba 33 500 hektarů britské vodní hladiny — plocha přibližně pětinásobku skotského jezera Loch Lomond.

Jen letos by mělo v Británii přibýt 40 až 70 megawattů nových plovoucích instalací, přičemž hodnota trhu se odhaduje na 280 až 420 milionů britských liber. Jde teprve o rozjezd — ale základ je položen.

Slovinsko buduje evropský rekord

Na jihovýchodě Evropy mezitím slovinská státní energetická společnost HSE roztáčí daleko ambicióznější projekt. V přípravě je plovoucí solární elektrárna PSE Družmirje s výkonem 140 megawattů. Stavba má začít ve třetím čtvrtletí roku 2026 a první kilowatthodiny by měly do sítě téci v prvním čtvrtletí 2027. Šlo by o absolutně největší plovoucí solární projekt v celé Evropské unii.

Pro srovnání: dosavadním evropským lídrem v plovoucí fotovoltaice bylo Portugalsko, kde na přehradě Alqueva (přehradní nádrž na řece Guadiana) plovoucí ostrov z 12 000 solárních panelů velikosti čtyř fotbalových hřišť zásobuje energií okolní regiony. Slovinský projekt je v jiné ligovém třídě — takřka desetkrát větší.

Česká stopa: ČEZ experimentoval na Štěchovicích

I Česká republika má v tomto příběhu svoji kapitolu. Skupina ČEZ jako první v zemi v roce 2022 spustila pilotní plovoucí fotovoltaiku na horní nádrži štěchovické přečerpávací elektrárny. 192 solárních panelů udržovaných 144 plováky nad hladinou čelí unikátní výzvě: hladina nádrže kolísá až o devět metrů — světový unikát pro plovoucí fotovoltaiku. Experiment byl úspěšný natolik, že se výkon zečtyřnásobil z 21 na 87 kilowattů.

Masová výstavba plovoucích elektráren u nás v dohledné době neplánuje — ČEZ upřednostňuje velkoformátová řešení na brownfieldech. Ale technologie je ověřena a na rozvoj čeká.

Nejen elektřina: plovoucí panely chrání vodu před klimatickými změnami

To, co floatovoltaiku odlišuje od klasické solární energie na střechách nebo polích, je jeden fascinující vedlejší efekt. Plovoucí panely ochlazují vodní hladinu — průměrně o 0,53 °C, v horkých letních měsících až o 2 °C. To zní jako drobnost, ale v době, kdy klimatické změny zvyšují teploty jezer a přehrad na rekordní hodnoty, má tento efekt zcela zásadní dopad.

Vědecké studie publikované v prestižních časopisech (m.j. v IOP Science a Scientific Reports) prokázaly, že plovoucí solární instalace:

• snižují odpařování vody z nádrží — kriticky důležité v době sucha
• stabilizují teplotní stratifikaci jezer, která bývá v horkých létech narušena
• zvyšují výkon panelů o 12 až 18 % oproti pozemním instalacím, protože voda přirozeně chladí panely

V zemích jako Česko, kde sucho posledních let dosáhlo historických minim (letošní jaro bylo vůbec nejsušší v historii měření), je právě argument ochrany vodních zdrojů nesmírně silný. Přehrady a rybníky pokryté solárními panely by ztrácely méně vody výparem — a zároveň by vyráběly čistou elektřinu.

Výzvy, které floatovoltaika musí překonat

Cesta k masovému rozšíření plovoucích elektráren ale není bez překážek. Výzkumníci z Oregonské státní univerzity upozorňují, že ekologické dopady se liší podle konkrétní lokality. Ve stojatých vodách s nízkou cirkulací mohou panely snížit hladinu rozpuštěného kyslíku v hloubce, což ohrožuje ryby. Nadměrné pokrytí vodní plochy rovněž omezuje přirozené světelné podmínky pro vodní rostliny.

Proto britský regulační rámec počítá s tím, že plovoucí instalace nesmí přesáhnout určité procento vodní plochy a musí procházet ekologickým posouzením. Británie chce technologii rychle rozvíjet, ale odpovědně.

Svět se přesouvá na vodu

Plovoucí solár v číslech roste závratně. Globální kapacita bateriových systémů pro ukládání obnovitelné energie má letos překročit 363 GW. Čistá energie pokrývá celosvětově již 40 % výroby elektřiny. Plovoucí solár se stává jedním z klíčových nástrojů, jak tuto transformaci akcelerovat bez záborů zemědělské půdy.

Británie chce do roku 2030 vyrábět 95 % elektřiny z čistých zdrojů. Slovinsko hodlá mít do roku 2027 největší plovoucí elektrárnu v Evropě. Česko ověřilo, že technologie na přehradě funguje. Otázka není, zda plovoucí sluneční farmy přijdou — ale jak rychle se z pilotních projektů stanou standardem.