V březnu 2026 se odehrála událost, která zůstane zapsána v kronikách energetické transformace. Čína vyexportovala rekordních 68 gigawattů solárních panelů za jediný měsíc — to je ekvivalent celkové solární kapacity Španělska. Zároveň výzkumná organizace Ember zveřejnila zprávu, která potvrdila historický zlom: obnovitelné zdroje v roce 2025 poprvé za více než sto let překonaly uhlí v globální výrobě elektřiny. Svět se mění rychleji, než si většina z nás uvědomuje.
68 GW za jediný měsíc: číslo, které bere dech
Čínský vývoz solárních panelů v březnu 2026 dosáhl hodnot, které ještě před rokem nikdo nepředpokládal. Podle dat analytické organizace Ember bylo v jediném měsíci odesláno 68 gigawattů fotovoltaických kapacit — o celých 49 % více než při předchozím rekordním měsíci (srpen 2025) a zároveň dvojnásobek únorového objemu.
Aby bylo jasné, o čem mluvíme: 68 GW odpovídá přibližně 68 000 megawattům instalovaného výkonu. Celkový instalovaný výkon všech elektráren v České republice se pohybuje kolem 22 000 MW. Čína tedy za jeden měsíc vyexportovala solární kapacity přesahující trojnásobek veškeré naší energetiky.
Důvodem tohoto prudkého nárůstu je kombinace globální energetické krize, která zvýšila poptávku po levné čisté energii po celém světě, a zároveň přebytek čínských výrobních kapacit, jenž tlačí ceny dolů. Výsledkem je solární záplava, která mění energetiku kontinentů od Afriky po Asii.
Kde se solární panely z Číny ocitají?
Rekordní březnový vývoz se rovnoměrně nerozdělil. Největší růst zaznamenala Afrika — export solárních panelů tam vzrostl oproti únoru o závratných 176 % na 10 GW. Asie jako celek přijala 39 GW, tedy dvojnásobek únorových hodnot. Celkem 50 zemí světa zaznamenalo historicky nejvyšší import čínských solárních panelů v jediném měsíci a dalších 60 zemí dosáhlo šestiměsíčních maxim.
Podle serveru Electrek nejde jen o panely. V březnu 2026 dosáhl celkový čínský vývoz čistých technologií — tedy solárních panelů, baterií a elektromobilů — hodnoty o 70 % vyšší než ve stejném měsíci roku 2025. Vývoz baterií vzrostl meziměsíčně o 44 % na 10 miliard dolarů. Je zřejmé, že Čína se stala neoddiskutovatelným motorem globální energetické transformace.
Ember 2026: Obnovitelné zdroje historicky porazily uhlí
Tento rekordní vývoz přichází v okamžiku, kdy výroční zpráva Global Electricity Review 2026 organizace Ember odhalila přelomová data za rok 2025. Obnovitelné zdroje energie — solár, vítr, vodní elektrárny a ostatní zeleně zdroje — v roce 2025 poprvé v moderní historii překonaly uhlí v podílu na globální výrobě elektřiny.
Konkrétní čísla: obnovitelné zdroje dosáhly 34 % podílu na světové produkci elektřiny, zatímco uhlí kleslo na 33 %. Jde o historický obrat — uhlí dominovalo globální energetice více než sto let.
Klíčovou roli sehrál solár. V roce 2025 bylo celosvětově nainstalováno rekordních 647 GW nové solární kapacity, což je o 11 % více než v roce 2024. Generace ze solárních elektráren vzrostla o 30 % a dosáhla 2 778 TWh. Ještě fascinující je tento údaj: solár samotný pokryl 75 % celého nárůstu globální spotřeby elektřiny v roce 2025. Spolu s větrem pak dohromady splnily 99 % celého nového poptávkového růstu.
Co to znamená pro klima a emise CO₂?
Dopady na emise jsou přímé. Jak uvádí PV Tech, objem nové solární energie v roce 2025 byl dostatečný na to, aby nahradil veškerou elektřinu z plynových elektráren ekvivalentní všem exportům LNG přes Hormuzský průliv — tedy zhruba 550 TWh. Jinými slovy: solár vymazal potřebu obrovského množství fosilního plynu.
Celosvětový pokles fosilní výroby elektřiny byl z velké části tažen změnami v Číně a Indii — třech největších fosilních hráčích světa. V Číně se podíl solární a větrné energie na výrobě elektřiny přehoupl přes 22 %, čímž Čína poprvé překonala průměr zemí OECD. Indie pak loni poprvé v historii nainstalovala více nové solární kapacity než Spojené státy.
Česko a Evropa: kde stojíme?
Na pozadí globálního boomu solárního průmyslu je třeba připomenout situaci v Evropě a Česku. Nová solární kapacita a bateriová úložiště proudí z Číny do Evropy ve stále větším množství. Bateriové systémy (BESS) v Evropě zažívají silný růst — globální kapacita vzrostla v roce 2025 o 99 GW na celkových 241 GW a v roce 2026 se očekává přidání dalších 122 GW.
Česká republika přitom stále zaostává za svými sousedy v rozvoji obnovitelné energetiky. Studie expertních týmů Fakta o klimatu ukazuje, že Česko by mohlo do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 33 %, pokud urychlí povolování a investice. Rekordně levné čínské panely k tomu teď vytvářejí obrovskou příležitost — ale jen tehdy, pokud se ji podaří využít.
Energetická krize jako katalyzátor
Patrně nejvýznamnějším faktorem stojícím za rekordními číny v březnu 2026 je probíhající globální energetická krize. Nestabilní ceny fosilních paliv a obavy z dodávek zemního plynu nutí vlády po celém světě urychleně hledat alternativy. Solární panely z Číny jsou nejlevnější dostupnou technologií pro rychlé zvýšení domácí energetické výroby.
Ironie je pozoruhodná: geopolitické napětí a energetická nestabilita, které obvykle způsobují chaos, tentokrát urychlují přechod na čistou energii. Čím déle trvá energetická krize, tím více zemí sahá po solárech a bateriích — a tím rychleji klesají emise.
Proč Čína exportuje tolik solárních panelů najednou?
Čína vybudovala obrovské výrobní kapacity solárních panelů, které nyní výrazně přesahují domácí poptávku. Zároveň globální energetická krize zvýšila zájem o solární energii po celém světě. Výsledkem je rekordní vývoz — v březnu 2026 dosáhl 68 GW, dvojnásobku únorových hodnot.
Kdy obnovitelné zdroje poprvé překonaly uhlí v globální elektřině?
Historický zlom nastal v roce 2025, kdy obnovitelné zdroje dosáhly 34% podílu na světové výrobě elektřiny a poprvé překonaly uhlí (33 %). Jde o první takový obrat za více než sto let, odkdy uhlí dominovalo globální energetice. Data pocházejí ze zprávy Ember Global Electricity Review 2026 zveřejněné v dubnu 2026.
Jaký dopad má tento solární boom na ceny elektřiny v Česku?
Přímý vliv na české ceny elektřiny je zatím omezený, protože česká energetika je stále z velké části závislá na uhlí a jaderné energii. Nicméně rostoucí množství solárních panelů v Evropě obecně zvyšuje nabídku levné elektřiny v letních hodinách a přispívá k tlaku na nižší velkoobchodní ceny. Pro domácnosti to znamená příležitost pořídit si levnější fotovoltaiku a snížit závislost na síti.