Evropu drtí nejsilnější vlna veder tohoto léta. Přes 350 milionů lidí — dvě třetiny celé evropské populace — bojuje s teplotami překračujícími 30 °C. Ve Francii umírají lidé: celkem 19 obětí, mezi nimi dvě malé děti, které zahynuly v rozpáleném autě. Británie vydala výjimečnou červenou výstrahu a čeká, zda padne červnový rekord. A Česku hrozí dosud nevídaných 40 °C. Tohle není jen horkých pár dní — je to varování, které nelze ignorovat.
Ve středu 25. června 2026 se Evropa probouzí do pátého dne mimořádných veder, která meteorologové označují za nejextrémnější vlnu tohoto desetiletí. Zatímco lidé hledají úkryt ve stínu a u klimatizací, vládní krizové štáby zasedají, školy zavírají brány a záchranáři nestíhají výjezdy.
Francie: červená výstraha a smrtelná bilance
Nejhorší situace panuje ve Francii. Francouzská meteorologická služba Météo-France vydala červenou — tedy nejvyšší — výstrahu pro více než polovinu regionů. Pařížská předpověď dosáhla 37,7 °C, Bordeaux zaznamenalo 41,9 °C a historické město Poitiers překonalo rekord z roku 1947.
Smrtelná bilance roste. Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal mimořádné krizové zasedání a potvrdil 19 obětí: tři seniory ve věku 80 až 95 let, 13 utonulých a — nejsrdceryvněji — dvě malé děti, které nepřežily hodiny strávené v rozpáleném automobilu zaparkovaném na slunci. Přes 1 350 francouzských škol muselo zavřít.
„Národní teplotní index — průměr denních a nočních maxim z 30 stanic po celé Francii — dosáhl v pondělí 29,2 °C. To je nejvyšší červnová hodnota, jakou kdy zaznamenali."
— Météo-France
Británie: vzácná červená výstraha, padají červnové rekordy
Britský meteorologický úřad Met Office vydal výjimečné červené varování pro části Anglie a Walesu. Prognózy hovoří o teplotách 38 až 40 °C, což by znamenalo vymazání dosavadního červnového rekordu, který stál na 35,6 °C. Desítky britských škol zavřely, nemocnice se připravují na nápor pacientů s tepelným úžehem.
Ve Španělsku naměřili až 42 °C, v San Sebastiánu — proslulém mírnějším atlantickým klimatem — se teploměry přiblížily 40 °C. Italové mohou sčítat červené výstrahy ve 15 až 16 městech najednou. Belgie se připravuje na historicky nejvyšší teploty v dějinách země. Německo hlásí 5 utonulých za jediný víkend — lidé prchali do jezer a řek, kde je čekalo nebezpečí.
Česko: možná historická hranice 40 °C
Ani Česko nestojí stranou. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal nejvyšší výstrahy pro severozápadní Čechy a jižní Moravu, kde se teploty mohou vyšplhat na 37 až 39 °C. V oblastech Dolního Polabí a Krušnohoří nelze vyloučit překonání psychologické hranice 40 °C.
Meteorologové varují, že vedra budou znamenat extrémní zátěž pro lidský organismus. Ohroženi jsou především senioři, malé děti a chronicky nemocní. Komplikace se očekávají také v energetice, dopravě a zemědělství — vysoké teploty snižují výkon elektráren a ohrožují úrodu. Chladnější vzduch by mohl dorazit v pondělí, ale i tehdy mohou na východě přetrvávat 34 °C.
Tepelná kupole: jak funguje a proč tak extrémně?
Za vlnou veder stojí takzvaná tepelná kupole — mohutný blokující tlakový systém, který funguje jako poklice na hrnci. Zachycuje suchý saharský vzduch a stlačuje jej směrem dolů, čímž vzduch dále ohřívá. Systém je neobvykle stabilní a meteorologové očekávají, že přetrvá přinejmenším do začátku července.
Teploty jsou místy 12 až 18 °C nad červnovým normálem, což je extrém, který se v Evropě v tomto měsíci ještě nestalo. Data ze Severe Weather Europe potvrzují, že jde o historicky unikátní situaci pro velkou část kontinentu.
Klimatická změna za tím nestojí náhodou
Alarmující jsou i dlouhodobé statistiky. Podle dat publikovaných v odborném časopise Nature vzrostl podíl světové populace vystavené nebezpečnému tepelnému stresu ze 16 % v sedmdesátých letech na 22 % dnes — to je přibližně miliarda lidí navíc.
A vlny veder se stávají pravidlem, ne výjimkou: z celkem 51 vln veder zaznamenaných v Evropě od roku 1947 jich proběhlo 34 po roce 2000 — a dokonce 26 po roce 2011. Za posledních 15 let tedy přišlo více vln veder než za předchozích 54 let dohromady.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala zvláštní varování a apeluje na vlády, aby posílily systémy ochrany zranitelných skupin obyvatelstva. Podle expertů jsou extrémy jako ten letošní červnový stále pravděpodobnější — a každý stupeň oteplení klimatu je dále zesílí.
Co dělat, když přijde takové vedro?
Praktická rada pro tyto dny: nikdy nenechávejte dítě ani zvíře v zaparkovaném autě, i když jen „na chvíli". Teplota v autě na přímém slunci může za 10 minut vzrůst o 10 °C. Pijte dostatek vody, vyhýbejte se fyzické námaze v poledne a odpoledne a sledujte starší sousedy a příbuzné — senioři jsou nejzranitelnější skupinou.
Proč vlny veder v Evropě přibývají a jsou stále silnější?
Globální oteplování způsobuje, že atmosféra je teplejší jako celek, a blokující tlakové systémy (tepelné kupole) se stávají stabilnějšími a déletrvajícími. Od roku 2011 proběhlo v Evropě 26 vln veder — to je více než za celé předchozí půlstoletí. Každý stupeň nárůstu průměrné teploty zvyšuje pravděpodobnost extrémů.
Kdy by mohlo dojít v Česku k překonání absolutního teplotního rekordu?
Absolutní český rekord je 40,4 °C naměřených v Dobřichovicích v srpnu 2012. Meteorologové nevylučují, že za nejpříznivějších podmínek — jižní horký vzduch, slunečný den, nízká nadmořská výška — by během aktuální vlny veder mohlo dojít k překonání této hodnoty v severozápadních Čechách nebo na jižní Moravě. Zatím to ale není potvrzeno.
Jak se liší tepelná kupole od běžného letního anticyklónu?
Běžný letní anticyklón přináší stabilní slunečné počasí na několik dní. Tepelná kupole je extrémní varianta: obrovský blokující výškový tlakový systém, který „uzamkne" masy rozpáleného vzduchu nad jednou oblastí na týdny. Kompresní ohřev vzduchu klesajícího z výšky pak teploty dále zvyšuje — výsledkem jsou právě extrémní hodnoty přes 40 °C.
