Obrovská tepelná kupole se přehnala přes celé Spojené státy a ve dnech 22. a 23. června 2026 vystavila 141 milionů Američanů extrémnímu tepelnému riziku. Boston zaznamenal 38,9 °C — nejhorší červnový den od roku 1872. New York, Philadelphia, Newark ani v noci neklesly pod 27 °C. Newyorská guvernérka Kathy Hochulová prohlásila bez obalu: „Tato vlna veder způsobí více úmrtí než jiné přírodní katastrofy."
Ohnivé léto 2026 zasáhlo Ameriku s brutální přesností. Mohutný výběžek vysokého tlaku vzduchu — tzv. tepelná kupole — se usadil nad středem kontinentu a horký vzduch přesunul k pobřeží Atlantiku. Výsledkem je vlna veder, která nemá v červnové historii Spojených států srovnání.
Od Texasu po Maine: třetina Ameriky v teple
Národní meteorologická služba USA (NWS) vydala 22. června 2026 varování pro 141 milionů lidí — téměř každého třetího obyvatele země. Zasaženo bylo obrovské území sahající od Texasu přes Údolí Ohia, Velká jezera až po Novou Anglii. Celkově bylo v dráze tepelné kupole až 170 milionů Američanů.
Teplotní indexy — skutečný pocit těla s ohledem na vlhkost — šplhaly v Texasu na 43 °C (110 °F). Ve vnitrozemí jihu země se pocitová teplota pohybovala daleko nad touto hodnotou. Na pobřeží to nebylo o moc lepší: Philadelphia a Newark zaznamenaly něco, co dosud nikdy v historii nenaměřily — tři noci v řadě s minimálními teplotami nad 27 °C.
Boston prolamuje rekord starý 154 let
Symbolem celé vlny veder se stalo úterý 24. června, kdy Boston naměřil 38,9 °C (102 °F). Teplota překonala dosavadní červnový rekord, který pocházel z roku 2021 a před ním z let 1952 a 1925. Teprve pátrání v historických archiválních datech ukázalo, že takové červnové horko Boston zažil naposledy v roce 1872.
Ani o kus severněji nebylo lépe. Fryeburg v Maine — stát, který si většina Evropanů spojuje spíše s lesní chladností — naměřil přesně 38 °C (100 °F). Augusta nastavila nový absolutní historický rekord 37,8 °C (100 °F), Plattsburgh ve státě New York vyrovnal svůj historický maximum na 38,3 °C (101 °F). Rekordy padaly i v Cheyenne ve Wyomingu — tedy tam, kde na hranici dvou tisíc metrů nadmořské výšky podobné teploty nikdo nečekal.
„Smrtelná událost": veřejné zdraví pod obrovským tlakem
Vlna veder nezasáhla jen teploměry — zasáhla lidi. Newyorská guvernérka Hochulová vyhlásila stav mimořádné zdravotní pohotovosti a otevřela po celém státě chladicí centra. „Tato vlna veder je nejpravděpodobnějším příčinou více úmrtí než jakákoliv jiná přírodní katastrofa," řekla bez eufemismů.
V ohrožení jsou zejména:
- Starší lidé žijící sami bez klimatizace
- Lidé bez domova, kteří nemají kam utéct před vedrem
- Pracující venku — stavební dělníci, zemědělci, záchranáři
- Děti a kojenci, jejichž termoregulace ještě není plně vyvinuta
- Pacienti s chronickými nemocemi nebo ti, kdo berou léky zpomalující pocení
Statistiky jsou děsivé: v USA každoročně zemřou na horko přibližně 2 000 lidí. A jak upozorňují vědci, 80 % těchto úmrtí nastává při teplotách mezi 28 a 34 °C — tedy na dnech, které se nezdají extrémními. Tato vlna veder daleko tato čísla přesáhla.
Klimatická změna jako zesilující faktor
Meteorologové a klimatologové jsou v hodnocení příčin jednoznační: klimatická změna tyto extrémy zesiluje a prodlužuje. Průměrný počet vln veder, které zažívají velká americká města každý rok, se od 80. let zdvojnásobil. Stejný jev, který by před čtyřiceti lety vydržel tři dny, dnes trvá pět dní. Ten, co byl před dekádami vzácný, přichází dnes každý druhý rok.
Tepelná kupole z června 2026 není v izolaci — přichází po roce, který byl globálně nejteplejším rokem v historii měření, po únoru a březnu, kdy oceány dosáhly rekordních teplot povrchu, a uprostřed vývíjejícího se super El Niña 2026, které meteorologové označují za potenciálně nejsilnější za posledních sto padesát let.
Co to znamená pro Česko?
Tepelné kupole nad Severní Amerikou a nad Evropou jsou propojené prostřednictvím tryskového proudění a globální cirkulace atmosféry. Léto 2026 v Česku je zatím v přímé linii podobných trendů — červen přinesl několik dnů přes 35 °C, historický slunovrátový rekord 36 °C a přetrvávající srážkový deficit. Nechceme strašit, ale data z obou stran Atlantiku mluví shodně: horká léta přestávají být výjimkou a stávají se novou normou.
Proč jsou vlny veder v červnu nebezpečnější než ty v srpnu?
Lidský organismus si na horko postupně zvyká — aklimatizace trvá přibližně 7–14 dní. Červnové vlny veder přicházejí příliš brzy, tělo na ně není připraveno, a proto jsou v prvních dnech výrazně nebezpečnější než srovnatelné teploty v srpnu, kdy je organismus na horko adaptovaný.
Co je tepelná kupole a jak vzniká?
Tepelná kupole (heat dome) vzniká, když výběžek vysokého tlaku vzduchu „přikryje" rozsáhlé území jako víko hrnce. Klesající vzduch se při poklesu ohřívá a zamezuje konvekci — tedy vzniku bouřek, které by jinak přinesly ochlazení. Vzduch stagnuje, přehřívá se a teploty mohou po několik dní každý den překonávat nové rekordy.
Kolik lidí ročně zemře v USA na horko ve srovnání s ostatními přírodními pohromami?
Přibližně 2 000 Američanů ročně — to je více než při průměrných hurikánech nebo tornádech. Horko je zároveň nejvíce podceňovaná přírodní hrozba, protože nezanechává dramatické záběry jako záplavy nebo tornáda. Přesto je podle dat amerických středisek pro kontrolu a prevenci nemocí CDC konzistentně nejsmrtelnějším extrémním meteorologickým jevem.
