Stalo se to, co ještě před pěti lety vypadalo jako zbožné přání ekologických aktivistů. V květnu 2026 solární elektrárny ve Spojených státech poprvé v historii americké energetiky dodaly do sítě více elektřiny než uhelné elektrárny. Sluneční paprsky porazily černé uhlí — a to uprostřed politické éry, která uhlí otevřeně hýčká. Tohle není jen statistický rekord. Je to zlomový bod, od kterého není návratu.
Čísla zveřejněná energetickým analytickým centrem Ember jsou přesná a nezpochybnitelná: v květnu 2026 solární elektrárny v USA vyrobily 45,5 TWh elektřiny, což je o 17 procent více než ve stejném měsíci loňského roku. Uhelné elektrárny ve stejném měsíci dodaly 43,4 TWh. Rozdíl sice není dramatický, ale jeho symbolická váha je obrovská.
Solární energie tím dosáhla 12,8 procenta celkové americké výroby elektřiny. Uhlí pokleslo na 12,2 procenta — čtvrtý historicky nejnižší měsíční podíl. Slunce se stalo třetím největším zdrojem elektřiny v USA, hned za zemním plynem a jadernou energií.
Pět let, které změnily energetiku
Ještě v květnu 2021 dodávalo uhlí 19,7 procenta americké elektřiny. Solární energie tehdy zajišťovala pouhých 5,4 procenta. Za pět let se podíl uhlí skoro na polovinu smrskl, zatímco sluneční energie svůj příspěvek více než zdvojnásobila. Tento trend neprobíhá skokově — jde o soustavný, nezastavitelný posun, který odráží ekonomickou realitu: stavba nových solárních parků je v USA dnes levnější než provoz starých uhelných elektráren.
Uhlí přitom v dubnu 2026 zaznamenalo vůbec nejnižší měsíční produkci v historii — pouhých 39,3 TWh. Přestože v květnu mírně vzrostlo, zůstalo o 11 procent pod úrovní května 2025. Trajektorie je jasná.
Navzdory politice Washingtonu
Co je na tomto milníku obzvláště pozoruhodné, je kontext, ve kterém k němu došlo. Trumpova administrativa opakovaně deklarovala podporu uhelnému průmyslu, omezovala federální dotace pro obnovitelné zdroje a vyřadila USA z mezinárodních klimatických závazků. Přesto solární energie pokračuje v růstu — protože trh a ekonomika mluví hlasitěji než politika.
Podle analytiků z Ember se USA v pouhých dvou měsících roku 2026 dočkaly hned dvou historicky prvních milníků. V březnu obnovitelné zdroje jako celek — solár, vítr, vodní energie a biomasa — poprvé překonaly zemní plyn jako největší zdroj americké elektřiny. Nyní solár sám překonal uhlí. Oba tyto rekordy se odehrály přes nepříznivé podmínky federální energetické politiky.
AI datová centra — nečekaný spojenec solárních elektráren
Jedním z paradoxů současné americké energetiky je boom umělé inteligence. Datová centra pohánějící jazykové modely a cloudové služby spotřebovávají stále větší množství elektřiny. Tento masivní nárůst poptávky po energii by teoreticky mohl nahrávat uhlí — vždyť elektřinu je přece třeba dodat rychle a spolehlivě.
Ve skutečnosti se ale ukazuje, že technologičtí giganti jako Google, Microsoft nebo Amazon uzavírají smlouvy právě s poskytovateli solární a větrné energie. Důvod je prostý: dlouhodobé kontrakty na OZE jsou dnes cenově stabilnější než závislost na kolísavých cenách fosilních paliv. Sluneční energie tak paradoxně těží z poptávky, která ji měla přetížit.
Evropa a Česko: uhlí pod deseti procenty, ale ne u nás
Na druhé straně Atlantiku probíhá podobný posun. Analytici uvádějí, že podíl uhlí v celkové výrobě elektřiny Evropské unie poprvé klesl pod deset procent. Solár se v EU stal takzvanou „zářící hvězdou" energetické transformace — přispívá ke snižování závislosti na ruském plynu i k plnění klimatických cílů.
Česká republika ale na tomto evropském trendu participuje podprůměrně. Zatímco průměr EU v podílu OZE na výrobě elektřiny v prvním čtvrtletí roku 2026 přesáhl 49 procent, Česko zůstávalo na chvostu. Uhlí stále hraje v tuzemské energetice mnohem větší roli, než odpovídá klimatickým závazkům. Americký příklad přitom ukazuje, že přechod je možný i bez revolučních politických rozhodnutí — stačí, když ekonomika zavelí správným směrem.
Co přijde dál?
Analytici z Ember upozorňují, že červen a červenec bývají pro solární energii ještě příznivější než květen — delší dny a vyšší úhel slunce znamenají vyšší výrobu. Je proto téměř jisté, že solár uhelný rekord v nadcházejících měsících ještě prohloubí.
V delším horizontu se do hry přidávají i nové technologie. Americká firma Fervo Energy chystá spuštění první fáze geotermalního projektu Cape Station v Utahu, který by měl přinést 100 MW čisté základní energie do konce roku 2026, s výhledem na plnou kapacitu 500 MW do roku 2028. Čistá energie tak v USA přibývá z více stran najednou.
Solár, vítr, geotermální energie — čistý svět se nebuduje jedním projektem, ale tisíci rozhodnutí denně. Americký květen 2026 ukázal, že tato rozhodnutí dávají dohromady historii.
Jak je možné, že solární energie roste v USA i přes nepříznivou politiku federální vlády?
Solární energetika v USA roste primárně z ekonomických, nikoliv politických důvodů. Náklady na výstavbu nových solárních parků výrazně klesly a jsou dnes nižší než provozní náklady starých uhelných elektráren. Navíc technologičtí giganti jako Google a Microsoft uzavírají dlouhodobé smlouvy na odběr obnovitelné energie pro svá datová centra, protože jim to zajišťuje cenovou stabilitu. Trh tak pohání rozvoj solárů i bez federálních pobídek.
Znamená překonání uhlí solárními panely, že USA jsou klimaticky „zelená" země?
Nikoliv. I přes tento milník zůstává zemní plyn zdaleka největším zdrojem americké elektřiny a emise CO₂ se snižují pomaleji, než by vyžadovaly klimatické cíle. Solár porazil uhlí — ale zemní plyn stále dominuje. Překonání plynu obnovitelnými zdroji na trvalé bázi je otázkou příštích let, nikoliv měsíců.
Může podobná transformace nastat i v České republice?
Ano, ale Česko zatím zaostává. Podíl OZE na české výrobě elektřiny je výrazně pod průměrem EU. Uhlí stále hraje dominantní roli a přechod brzdí regulatorní překážky, pomalé schvalovací procesy a nedostatek investic do sítí. Americký příklad ukazuje, že klíčovým motorem nemusí být politická vůle, ale ekonomická logika — a ta dříve nebo později dorazí i do Česka.
