Back to Top
Přejít k hlavnímu obsahu
Moře a oceány

Středomoří se ohřívá rychleji než zbytek světa. Přibudou kvůli suchu uprchlíci?

Ilustrační foto pro i-meteo.cz
Prudké oteplování, vysychání půdy a úbytek pitné vody prohloubí v příštích dekádách migrační tlaky v oblasti Středozemního moře. Vyplývá to ze souhrnné zprávy vědecké sítě MedECC, kterou odborníci představili na klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi.

Shrnutí v bodech

  • Středomoří se otepluje o 20 % rychleji než globální průměr a teplota zde může do roku 2100 stoupnout až o 6 °C.
  • Do roku 2050 hrozí v regionu pokles výnosů plodin o 17 % a úbytek přes 20 % komerčně lovených mořských druhů.
  • Mezi lety 2014 a 2024 ve Středozemním moři zahynulo nebo beze stopy zmizelo přes 30 000 migrantů.
  • V regionu Blízkého východu a severní Afriky dnes žije 9,4 milionu uprchlíků, tedy čtvrtina jejich celosvětového počtu.

Rychlejší oteplování a hrozba pro úrodu

Středomořský prostor patří k nejvíce zranitelným oblastem planety. Teploty zde stoupají o 20 % rychleji ve srovnání s celosvětovým průměrem. Hranice oteplení o 1,5 °C oproti předindustriálnímu období již padla. Pokud se emise skleníkových plynů nepodaří výrazně omezit, mohou průměrné teploty v regionu do roku 2100 vzrůst až o 6 °C.

Tento posun přímo ohrožuje základní lidské potřeby. Podle vědeckých odhadů klesnou výnosy zemědělských plodin v oblasti do roku 2050 v průměru o 17 %. Změny se dotknou také mořského ekosystému, kde za stejné období hrozí vyhynutí nebo kritický propad stavu u více než 20 % komerčně lovených druhů ryb. V jižním a východním Středomoří tyto výpadky dopadnou na komunity, které nemají dostatek financí na vybudování náhradních zavlažovacích systémů či odsolovacích zařízení.

Důvody k odchodu a vnitrostátní přesuny

Autoři zprávy ze sítě středomořských expertů na klimatické a environmentální změny (MedECC) zpracovali data z více než tisíce vědeckých studií. Na syntéze pracovalo 49 odborníků z 20 zemí. Jak uvádí rozbor kyperského deníku POLITIS, vazba mezi počasím a pohybem lidí není přímočará.

Hlavní spouštěče přeshraničního pohybu obyvatel zůstávají politické, bezpečnostní a sociální. Klimatické jevy fungují spíše jako multiplikátor existujících problémů. Když sucho zničí úrodu několik let za sebou, rodiny vyčerpají úspory a ztratí obživu. Většina lidí v takové situaci neodchází na jiné kontinenty. Prvotní reakcí bývá přesun na kratší vzdálenost, typicky z venkova do nejbližšího velkého města.

Klimatolog Piero Lionello z univerzity v Salentu upozorňuje, že lidé s nejmenšími prostředky často nemohou odejít vůbec. Zůstávají uvězněni v místech s těžkými životními podmínkami, protože na přesun nemají finance.

Dlouhodobá bilance středomořských tras

Středozemní moře slouží desítky let jako jedna z nejfrekventovanějších migračních tras světa. Za poslední čtyři desetiletí tuto trasu směrem do Evropy překonalo více než 2,5 milionu lidí. Cesta přes moře nese vysoké riziko. Data ukazují, že mezi lety 2014 a 2024 během plavby zahynulo nebo se pohřešuje přes 30 000 osob.

Situaci dále komplikuje nestabilita v sousedních regionech. Podle souhrnných údajů, na které upozornil také článek na serveru EdgeNews, hostí oblast Blízkého východu a severní Afriky zhruba 9,4 milionu uprchlíků. Tento počet tvoří více než čtvrtinu veškeré uprchlické populace světa. Pokud se v těchto tranzitních i cílových státech zhorší dostupnost pitné vody, tlak na další pohyb obyvatelstva bude sílit.

Možnosti adaptace a potřeba přesných dat

Zástupce generálního tajemníka Unie pro Středomoří Joan Borrell během konference v Antalyi zdůraznil, že vývoj nelze vnímat jako nevyhnutelný kolaps. Státy na obou březích moře sdílejí stejné povětrnostní podmínky. Zvýšené vypařování, ústup srážek a stoupající teploty moří dopadají na jižní Evropu stejně jako na severní Afriku.

Zmírnění migračních tlaků vyžaduje investice přímo v zasažených regionech. Zpráva doporučuje zaměřit finance na šetrné nakládání s vodou, obnovu degradované půdy a pěstování plodin, které snesou vyšší teploty i delší periody bez deště. Experti zároveň požadují přesnější sběr dat o pohybu osob na lokální úrovni. Přesné statistiky o vnitřním stěhování v afrických a blízkovýchodních státech totiž v současnosti z velké části chybí. Tým MedECC proto připravuje druhou komplexní zprávu, která se zaměří na přesnější ekonomické modelování těchto jevů.