Saharská tepelná kopule svírá Pyrenejský poloostrov v kleštích dosud nevídané intenzity. Španělsko čelí teplotám atakujícím hranici 47 °C, přičemž přes tisíc lidí zde za jediný červnový měsíc roku 2026 podlehlo horku. Ve stejný čas — dnes, 23. července — střední Evropa a Balkán zažívají dramatický teplotní obrat dolů. Jedna a táž zeměkoule, dva světy oddělené od sebe jen pár set kilometrů.
Sahara zaútočila na Španělsko: teploty míří k historickým maximům
Španělská státní meteorologická agentura AEMET ve středu 22. července vydala bezprecedentní výstrahu: riziko lesních požárů je na většině pevninského Španělska a Baleárských ostrovů hodnoceno jako velmi vysoké až extrémní. Příčinou je mohutná tepelná kupule, jež pumuje vzduch přímo ze Sahary — na referenční hladině 850 hPa dosahují teploty 30 až 31 °C, tedy o 10 až 15 °C více, než je pro konec července normální.
Vrchol vlny přichází právě dnes, ve čtvrtek 23. července. V nejpostiženějších oblastech meteorologové předpovídají až 44 až 47 °C. Španělský rekord přitom drží La Rambla v provincii Córdoba s hodnotou 47,6 °C zaznamenanou v srpnu 2021 — ten by mohl být tentokrát ohrožen. Oblast Murcie a Alicante může dosáhnout 47 °C, v údolí Ebra se čekají 43 až 44 °C.
Noční teploty neposkytují žádnou úlevu: minimální hodnoty se drží v horních 20 °C, spánek bez klimatizace je pro mnohé Španěly doslova zdravotním rizikem. Velmi nízká vzdušná vlhkost a silné suché větry navíc vysoušejí vegetaci do stavu, kdy k vznícení stačí jiskra.
Tisíc mrtvých — a léto ještě neskončilo
Čísla jsou otřesná. Španělské úřady potvrdily, že v červnu 2026 zemřelo v důsledku horka nejméně 1 029 lidí — nejvyšší měsíční počet od roku 2015. Přitom červnová vlna byla teprve předehrou té červencové. Celoevropský přehled zdravotního dozoru EuroMOMO zaznamenal v jediném týdnu konce června přes 10 000 nadúmrtí ve 27 sledovaných zemích. Celkový bilance letní sezóny 2026 pro Evropu je zatím odhadován na přibližně 9 900 životů, přičemž toto číslo stále roste.
Klimatologové v čele s organizací World Weather Attribution opakovaně potvrdili: takovéto vlny veder by bez člověkem způsobené klimatické změny jednoduše nebyly možné, nebo by se vyskytovaly mnohonásobně méně často.
Španělsko v plamenech
Horko si bere svou daň i na vegetaci. Španělsko zápasí s rozsáhlými lesními požáry — v provincii Guadalajara již vzplanulo přes 32 000 hektarů, evakuovány byly desítky vesnic. Španělé a Francouzi bojují rameno po rameni na hasičských linkách, zatímco AEMET varuje, že podmínky pro vznik a šíření požárů zůstanou v příštích dnech extrémní.
Kombinace sucha, horka a silného větru je smrtící. Španělská média přirovnávají situaci k roku 2022, kdy požáry spálily přes 300 000 hektarů — tehdy nejhorší bilance za 40 let. Podle serveru Al Jazeera jsou Španělsko a Francie v pohotovosti před dalšími vlnami požárů, přičemž celkový spálený plochy v jižní Evropě již přesahují 17 000 hektarů jen od začátku července.
Dramatický kontrast: střední Evropa se zhluboka nadechuje
Zatímco Iberský poloostrov dusí saharský dech, střední Evropa prochází diametrálně opačným vývojem. Studená fronta přinese do regionu pokles teplot o 4 až 8 °C pod sezonní průměr. Balkánský poloostrov zaznamená nejsilnější ochlazenní — teploty v nejnižší atmosféře klesnou o 10 až 12 °C pod normál. I česko-moravský prostor dnes zaznamenává výrazně příjemnější podmínky oproti tropickým extrémy z minulých týdnů.
Tato střet studených a horkých vzduchových hmot bude zejména na jihu Balkánu, nad Řeckem a Jónským mořem doprovázet silné bouřky a kroupobití. Počasí v Evropě dnes tedy neobyčejně a plasticky ukazuje dva tváře klimatu: západ pálí, východ se drápe z horka — ale nestabilita přináší bouřky.
Třetí tepelná vlna a nový normál
Letní sezona 2026 je výjimečná svou strukturou: nebyla to jedna dlouhá vlna veder, ale hned tři oddělené pulzy. První udeřil koncem června, druhý počátkem července, a tento třetí — dosud nejintenzivnější pro Iberský poloostrov — finišuje dnes. Každá z těchto vln nastoupila rychleji a přinesla vyšší hodnoty než předchozí. Meteorologové Severe Weather Europe varují, že tento rytmus „tepelná vlna za vlnou" se stává novým normálem pro evropská léta.
Španělsko přitom není jedinou obětí. Portugalsko, jižní Francie, Itálie a Řecko zažívají analogické extrémy. Západ kontinentu se ocitl ve stínu horké smyčky: oceán se zahřívá, vypařování klesá, srážky chybí a půda vysychá — čímž se příznivé podmínky pro příští vlnu veder opět upevňují.
Co to znamená pro nás?
Česká republika stojí tentokrát na té „šťastnější" straně atmosferické dělicí čáry — přichází ochlazení a bouřky jsou spíše jihoevropskou záležitostí. Avšak letošní léto jasně ukazuje, jak rychle se situace může obrátit. Sucho, jež Česko pronásledovalo od jara, se s jedinou bouřkou nevyřeší. A teplota španělských rekordů letos vypovídá o klimatu příštích českých dekád více, než si možná chceme připustit.
Proč jsou vlny veder v Evropě stále častější a intenzivnější?
Klimatická změna způsobená emisemi skleníkových plynů zvyšuje základní teplotu atmosféry. To znamená, že každá přirozená tepelná vlna — způsobená třeba saharskou vzduchovou hmotou — startuje z vyšší výchozí hodnoty a dosahuje extrémů, které by bez oteplování nebyly možné. Vědci z organizace World Weather Attribution opakovaně prokázali, že dnešní evropské horké vlny jsou bez lidského vlivu na klima prakticky nemyslitelné.
Jak saharská tepelná kopule funguje a proč zasahuje Španělsko tak tvrdě?
Tepelná kopule vzniká, když se oblast vysokého tlaku „uzamkne" nad určitou oblastí a jako skleník udržuje teplý vzduch u povrchu. V případě Španělska tento systém čerpá vzduch přímo ze Sahary. Iberský poloostrov je pro takovouto situaci geograficky zranitelný — sousedí s Afrikou přes poměrně úzký Gibraltarský průliv, a navíc má rozsáhlé vnitrozemské náhorní plošiny, kde vzduch dále přehřívá bez ochlazení od moře.
Co mohou dělat lidé v zasažených oblastech pro vlastní bezpečí při extrémním horku?
Klíčové je zůstat v co nejchladnějším prostředí během nejteplejší části dne (10–18 hodin), pít dostatek tekutin bez čekání na pocit žízně, vyhýbat se fyzické námaze venku a věnovat zvýšenou pozornost seniorům, malým dětem a chronicky nemocným. Při teplotách přes 40 °C může přehřátí organismu (úpal) nastat i při relativním klidu — varující příznaky jsou závrať, zmatenost a přestání pocení.
