USA v plamenech: čísla, která děsí
Podle Národního meziagenturního požárního centra (NIFC) bylo k 24. dubnu 2026 v USA zaznamenáno již 22 658 požárů, které spálily přes 1,8 milionu akrů (zhruba 734 000 hektarů) půdy. To je výrazně nad desetiletým průměrem pro toto období roku. Aktivních je momentálně 20 velkých požárů, přičemž pouze 3 z nich byly zcela zlikvidovány. Na místě zasahuje téměř 1 900 hasičů a dalšího personálu.
Nejaktivnější oblastí je jižní region USA, zejména státy Georgia a Florida. Ve Floridě momentálně hoří 11 velkých požárů, které zachvátili dohromady přes 18 000 akrů lesů a porostů. Mezi největší patří požár MM 45 Broward s rozlohou 9 600 akrů a požár Railroad na sever od Palatky s rozlohou 4 703 akry. V Georgii a na Floridě navíc požáry vykazují větrný růst a přímo ohrožují obytné stavby. Kromě jihovýchodu bojují s požáry i v Coloradu, Montaně, Jižní a Severní Dakotě či v Nebrasce.
Za celým dramatem stojí především výjimečné sucho. Podle amerického portálu Drought.gov je k 21. dubnu 2026 v suchu 62,78 % území kontinentálních Spojených států (tzv. Lower 48). Přesněji řečeno, v některé z pěti stupňů sucha se nachází 46 amerických států. Postiženo je přes 155 milionů lidí. Za poslední týden se rozloha sucha zvětšila o 2,9 %, za poslední měsíc dokonce o 11,7 %. Sucho se zhoršuje na Jihu, jihovýchodě, v oblasti Mid-Atlantic, na High Plains i na Západě.
Jak vzniká „požární počasí“
Požáry nezpůsobuje pouze absence dešťů. Klíčovou roli hraje kombinace několika meteorologických faktorů, které odborníci označují jako „požární počasí“. V případě jihovýchodu USA jde především o:
- Chronický deficit srážek – mnohé oblasti na jihu zaznamenaly srážkový deficit trvající měsíce, což vedlo k vysychání půdy i vegetace do hloubky.
- Nízká relativní vlhkost – v jihovýchodních oblastech klesá vlhkost vzduchu na 20–30 %, čímž se horší podmínky pro hoření ještě zhoršují.
- Větrné počasí – větry o rychlosti 15–25 mph (24–40 km/h) s nárazy až k 65 km/h podporují rychlé šíření plamenů a znemožňují jejich lokalizaci.
- Vysoké teploty – jarní vedra urychlují vysychání lesního litteru, trávy a keřů, které se stávají výbušným palivem.
Podobná situace je aktuálně i na středozápadě USA, kde se v oblasti High Plains a Four Corners očekává kritické požární počasí se silnými západními větry a relativní vlhkostí klesající až na 5–15 %. Kombinace těchto faktorů vytváří ideální podmínky pro vznik masivních, špatně kontrolovatelných požárů.
Česko na prahu rizika: sucho a požáry i u nás
Zatímco USA se potýkají s extrémní situací, Česká republika rozhodně není imunní. Podle portálu InterSucho, který monitoruje stav půdní vláhy, je sucho v ČR k 19. dubnu 2026 rozšířené na většině území. V hlubší vrstvě půdy (40–100 cm) se extrémní sucho vyskytuje na jihu Čech, na Šumavě, v okolí Chebu, na Děčínsku, Náchodsku, Pardubicku, Šumpersku či na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Celkově se odchylka sucha od běžného stavu pro toto období vyskytuje na 69 % území republiky.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl březen 2026 v ČR teplotně nadnormální a srážkově podnormální. Průměrná měsíční teplota dosáhla 5,2 °C, což je o 2,0 °C více než normál pro období 1991–2020. Srážkově byl měsíc podprůměrný. V uplynulém týdnu (12.–18. dubna) napršelo na polovině území Česka jen do 2 mm srážek, pouze na 3 % území překročily srážky 10 mm.
Problém však není pouze v půdě. Podle aktuálních dat sítě Dendronetwork je 54 % českých lesů ve stavu vysokého stresu způsobeného suchem a 5 % dokonce ve stavu extrémně vysokého stresu. Bez stresu je pouze desetina lesních porostů. Suché lesy a vyschlá vegetace na polích a loukách představují vysoce hořlavý materiál, který stačí jen jiskra k zapálení.
Varování před požáry i v ČR
Právě 23. dubna 2026 vydali odborníci z InterSucha varování: „Silný vítr a sucho zvýší riziko požárů.“ Kombinace větrného počasí a vyschlé vegetace podle webu FireRisk znamenala na jihu Moravy a v Polabí dokonce největší riziko vzniku požáru. A situace se podle meteorologů bude dále zhoršovat – v následujících dnech se oteplí, přibude slunečního svitu, srážek bude minimum a vítr zesílí.
Podobně jako v USA tak i v Česku hrozí, že se z běžného jarního sucha stane nebezpečná požární sezóna. Zejména v oblastech s extrémním suchem, jako jsou jižní Čechy, Šumava nebo části severních a severozápadních Čech, stačí malá lidská nepozornost, technická závada nebo úder blesku k vypuknutí rozsáhlého požáru.
Klimatická změna: společný jmenovatel
Proč sucho a požáry narůstají jak v USA, tak v Evropě? Odpověď spočívá v dlouhodobých změnách klimatu. Vyšší průměrné teploty zvyšují výpar z půdy i transpiraci rostlin, čímž se urychluje vysychání krajiny. Zároveň se mění srážkové režimy – v mnoha oblastech sice celkové roční srážky nemusí výrazně klesat, ale koncentrují se do intenzivních, krátkých epizod mezi kterými následují dlouhá suchá období.
V USA se tento trend projevuje s nebývalou intenzitou. Roční požáry v posledních letech pravidelně překonávají historické rekordy, přičemž délka požární sezóny se prodlužuje. V Česku a střední Evropě byly dosud požáry spíše lokálním jevem, ale i zde počet a intenzita požárů roste. Letní požáry v Řecku, na Sicílii či v Portugalsku v posledních letech ukázaly, že Evropa není vůči tomuto fenoménu imunní.
Navíc sucho má dalekosáhlé důsledky i za hranicemi požárů. Ohrožuje zemědělství, snižuje zásoby pitné vody, poškozuje lesní porosty a zvyšuje prašnost ve vzduchu. Podle společné zprávy Světové meteorologické organizace a Organizace pro výživu a zemědělství OSN z dubna 2026 vedra a sucho ohrožují nejen lidské životy, ale i světovou produkci potravin.
Co nás čeká: výhled do nadcházejících týdnů
Podle amerického Drought Monitor se sucho na jihu a jihovýchodě USA v nejbližší době nezlepší. Národní připravenost na požáry je aktuálně na úrovni 2 (z celkových 5), ale regionální úřady varují před rychlým zhoršováním situace. Hasiči a další záchranné složky spolupracují napříč státy, ale přiznávají, že bez podstatných srážek bude kontrola nad šířením požárů extrémně obtížná.
V České republice meteorologové předpokládají, že po krátkém zlepšení na začátku týdne (přeháňky v pondělí a úterý) opět převládne vliv tlakové výše. To znamená další slunečné a suché dny s minimem srážek. Pro vegetaci i lesy to znamená pokračování stresu a pro hasiče zvýšenou pohotovost. Riziko požárů tak zůstane vysoké minimálně do konce dubna a pravděpodobně i v první polovině května.
Pro obyvatele postižených oblastí, ať už v USA nebo v ČR, platí jednoduché doporučení: buďte obzvláště opatrní při jakékoli činnosti s otevřeným ohněm, dodržujte místní zákazy rozdělávání ohňů a v případě vzniku požáru okamžitě volejte tísňovou linku. Prevence je v době extrémního sucha tou nejúčinnější zbraní.
Co je to „požární počasí“ a jak se liší od běžného sucha?
Požární počasí je meteorologický termín pro kombinaci faktorů, které podporují vznik a rychlé šíření požárů. Zahrnuje nejen absenci srážek, ale také nízkou relativní vlhkost vzduchu, silný vítr a vysoké teploty. Zatímco sucho znamená dlouhodobý deficit vláhy v půdě, požární počasí může nastat i po krátkém období sucha, pokud jsou splněny ostatní podmínky. Právě kombinace všech těchto faktorů dělá z aktuální situace v USA i Česku mimořádně nebezpečnou.
Jak může běžný člověk přispět k prevenci požárů v době sucha?
Nejdůležitější je respektovat zákazy rozdělávání ohně v přírodě a na místech k tomu neurčených. Vyhýbejte se činnostem, které mohou produkovat jiskry – například kosení suché trávy ve velkých vedrech, používání zábavní pyrotechniky nebo odhazování nedopalků cigaret z okénka auta. Pokud žijete v oblasti ohrožené požáry, udržujte okolí svého domu volné od hořlavého materiálu a mějte připravený evakuační plán. Prevence požárů je kolektivní odpovědností.
Proč se sucho v posledních letech zhoršuje i v oblastech, kde dříve bylo dostatek srážek?
Klimatická změna mění nejen celkové množství srážek, ale zejména jejich rozložení během roku a intenzitu. V mnoha regionech, včetně Česka, přicházejí srážky ve formě krátkých, intenzivních přívalů, po nichž následují dlouhá suchá období. Půda nestačí vodu zadržet a rychle vysychá. Zároveň vyšší teploty zvyšují výpar, takže i při „normálním“ množství srážek může krajina trpět nedostatkem vláhy. Tento trend se projevuje i v tradičně vlhčích oblastech, jako je právě jihovýchod USA nebo střední Evropa.