Back to Top
Přejít k hlavnímu obsahu
OZE

Česko vstupuje do energetické aliance. Zmírnit má výkyvy velkoobchodních cen

Ilustrační foto pro i-meteo.cz
Česká republika a Polsko se 6. listopadu 2026 v Záhřebu oficiálně staly novými členy skupiny CESEC, zaměřené na přeshraniční energetickou konektivitu. Cílem společného postupu devatenácti států střední a jihovýchodní Evropy je posílení elektrických přenosových tras a koordinace opatření proti přetrvávajícím vysokým velkoobchodním cenám energií.

Shrnutí v bodech

  • Česko a Polsko se staly novými členy skupiny CESEC, která po rozšíření sdružuje 11 států EU a 8 dalších partnerů.
  • Podíl elektřiny v energetickém systému sedmadvacítky má podle akčního plánu stoupnout ze současných 23 % na 46 % do roku 2040.
  • Denní průměr spotové velkoobchodní elektřiny v Česku dosáhl 7. listopadu hodnoty 260,6 EUR/MWh (orientačně 6,51 Kč/kWh).

Rozšíření skupiny CESEC

Iniciativa CESEC vznikla v roce 2015 původně pro koordinaci plynové infrastruktury v reakci na dřívější plynové krize. Od roku 2017 zahrnuje také přenosové soustavy pro elektřinu a obnovitelné zdroje. Jak informoval server Insight EU Monitoring, vstupem Prahy a Varšavy se počet zapojených členských států Evropské unie zvýšil z devíti na jedenáct. Skupinu dále tvoří osm smluvních stran Energetického společenství, mezi které patří například Ukrajina, Moldavsko nebo Srbsko.

Zástupci vlád a evropský komisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen podepsali v chorvatském hlavním městě aktualizované akční plány. Podrobnosti o dohodnutém rámci zveřejnila Evropská komise, která zároveň prodloužila mandát koordinátora skupiny Klause-Dietera Borchardta. Společné priority se soustředí na rychlejší výstavbu propojovacích vedení, zapojení chytrých technologií a efektivnější řízení toků energie přes hranice.

Plán elektrifikace a cíl pro rok 2040

Důvodem rozšíření skupiny směrem na sever je proměna celoevropské energetiky. Schválený unijní akční plán počítá s tím, že podíl elektřiny na celkové spotřebě energie v EU vzroste ze stávajících 23 % na 46 % do roku 2040. Masivní nástup tepelných čerpadel, průmyslové elektrifikace a elektromobility vyžaduje robustnější přenosové kapacity mezi jednotlivými státy.

Přeshraniční propojení má snížit cenové rozdíly mezi regiony a umožnit přenos levnější přebytkové elektřiny z větrných a solárních parků tam, kde momentálně chybí výrobní kapacity. Ministři v ministerských závěrech upozornili, že současná roztříštěnost infrastruktury vede k prudkým cenovým výkyvům, které dopadají na konkurenceschopnost středoevropského průmyslu.

Velkoobchodní ceny elektřiny na českém trhu

Dopady nedostatečné flexibility a výkyvů počasí jsou patrné i na domácím velkoobchodním trhu. Ranní mrazy v Česku, kdy stanice Neratovice naměřila -3,0 °C a Císařov -0,9 °C, zvyšují spotřebu energie na vytápění při nízkém výkonu fotovoltaiky.

Podle dat z krátkodobého denního trhu, která sleduje naše analýza cen elektřiny, činila průměrná spotová cena pro českou obchodní zónu v sobotu 7. listopadu 2026 celkem 260,6 EUR/MWh. Při orientačním přepočtu kurzem 25 Kč/EUR to odpovídá hodnotě 6,51 Kč/kWh. Během dne se cena pohybovala od minima 220,0 EUR/MWh v dopoledních hodinách (9:45) až po maximum 347,6 EUR/MWh v odpolední špičce (15:45). Jde o velkoobchodní burzovní hodnoty na den dopředu, nikoli o konečné ceny na fakturách domácností s fixovaným tarifem.

Za posledních 30 dní dosahuje průměrná spotová cena v Česku 207,6 EUR/MWh (přibližně 5,19 Kč/kWh), zatímco v předchozím třicetidenním období činil průměr 157,4 EUR/MWh. V uplynulém měsíci se téměř nevyskytovaly hodiny se zápornou cenou, zaznamenáno bylo pouze 0,2 hodiny s touto hodnotou. Za nárůstem stojí vyšší sezónní odběr v chladnějším počasí, geopolitické vlivy na trhu s plynem i proměnlivá výroba větrných elektráren na severu Evropy.

Změna toku plynu ve střední Evropě

Spolupráce v rámci CESEC navazuje na strukturální změny v dodávkách zemního plynu. Tranzit ruského plynovodu přes ukrajinské území definitivně skončil po vypršení pětiletého kontraktu na přelomu let 2024 a 2025. Toky suroviny do středoevropského prostoru byly přesměrovány na dovoz zkapalněného plynu LNG přes terminály v západní Evropě a plynovod TurkStream.

Evropská unie zároveň upravila pravidla pro plnění zásobníků nařízením 2025/1733, které zavedlo flexibilní okno mezi 1. říjnem a 1. prosincem. Kvůli vysokým nákladům na vtláčení a geopolitickým tlakům se průměrná naplněnost zásobníků v unijních zemích na začátku listopadu pohybovala kolem 74 až 75 % kapacity. Nové propojovací body a koordinovaný nákup mají zabránit situaci, kdy by nedostatek plynu vyhnal vzhůru ceny elektřiny v paroplynových elektrárnách.