Co se přesně stalo v Chile
Dne 16. ledna 2026 vypukla série rozsáhlých lesních požárů v regionech Biobío a Ñuble, přibližně 500 kilometrů jižně od Santiaga. Požáry zasáhly hustě osídlené oblasti včetně předměstí města Concepción, třetího největšího chilského města. Nejvíce poškozena byla pobřežní města Lirquén a Penco, kde oheň během několika hodin zničil stovky domů.
Podle zprávy Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC), jejíž operativní aktualizace byla zveřejněna 28. května 2026, se k 23. lednu rozloha zasaženého území rozrostla na více než 34 351 hektarů jen v rámci první vlny, přičemž v terénu bylo současně aktivních přes 25 ohnisek v různých stadiích vývoje. Celkem bylo zaznamenáno 75 požárů, z nichž 33 zůstávalo aktivních ještě 20. ledna.
Největší jednotlivý požár, nazvaný Trinitarias, spálil více než 15 500 hektarů a jeho čelo se táhlo v délce přes 23 kilometrů. Ohrožoval více než 3 000 domů a dokonce i plynový závod. K hašení byla nasazena i speciální letecká technika, včetně hasicího Boeingu 737 od společnosti Coulson Aviation.
Meteorologické příčiny: Proč se oheň šířil tak rychle
Požáry v Chile nejsou v letních měsících ničím výjimečným — období od listopadu do března je tradičně nejsušším a nejteplejším obdobím roku. Letošní sezóna však byla výjimečně ničivá, a to díky dokonalé bouři meteorologických faktorů, které vytvořily ideální podmínky pro explozivní šíření ohně.
Vítr puelche: neviditelný nepřítel
Klíčovým faktorem, který z běžného lesního požáru udělal katastrofu, byl fenomén zvaný viento puelche. Jde o specifický typ fénového větru, který vzniká, když vlhký vzduch od Tichého oceánu narazí na horské pásmo And. Při výstupu na návětrnou stranu se vzduch ochlazuje a kondenzuje, čímž ztrácí vlhkost. Na závětrné straně pak klesá jako teplý, extrémně suchý a nárazovitý vítr, který dokáže během několika minut dramaticky změnit směr a rychlost šíření požáru.
Podle zprávy IFRC právě náhlá změna směru větru puelche 18. ledna způsobila, že se požáry během několika hodin dostaly do hustě obydlených čtvrtí. Rychlost větru v době vzniku požárů dosahovala 30 až 50 km/h, což společně s extrémně nízkou vlhkostí vzduchu (pouhých 10–20 %) vytvořilo podmínky, při kterých se oheň šířil téměř nekontrolovatelně.
Fénové větry nejsou ve světě výjimečné. Podobný jev známe například z Alp jako föhn, ze Skalistých hor jako chinook nebo z Kalifornie jako neblaze proslulé větry Santa Ana, které pravidelně rozdmýchávají tamní ničivé požáry. Ve všech těchto případech platí stejný princip: klesající vzduch se adiabaticky ohřívá a vysušuje a na závětrné straně hor vytváří extrémně nebezpečné požární podmínky.
Extrémní horko a sucho
Chilské regiony Biobío a Ñuble zasáhla před vypuknutím požárů vlna extrémních veder. Teploty přesahovaly 38 °C a v kombinaci s dlouhodobým suchem vytvořily vysoce hořlavé prostředí. Chile navíc v posledních patnácti letech čelí megasuchu — nejhoršímu za posledních tisíc let — který zásadně snižuje vlhkost vegetace a půdy.
Jen pro srovnání: v únoru 2024 zasáhly Chile dosud nejsmrtelnější požáry v historii země, které si vyžádaly 138 životů a zničily přes 14 000 domů. Tehdy teploty v centrálním Chile dosahovaly až 40 °C. Současná série požárů z ledna 2026 naštěstí nedosáhla tak tragických rozměrů, především díky rychlejší evakuaci a lepší připravenosti záchranných složek.
Oběti, škody a humanitární dopady
Požáry si vyžádaly 21 potvrzených obětí, z toho 18 v regionu Biobío a jednu v regionu Ñuble. Více než 75 lidí utrpělo zranění, 61 v Biobío a 14 v Ñuble. 50 600 osob bylo evakuováno, přibližně 1 500 lidí zůstalo bez domova. Zničeno bylo asi 800 budov a desítky vozidel. Více než 630 lidí našlo útočiště v devíti provizorních přístřešcích.
Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v obou regionech stav katastrofy a nasadil do akce kromě tisíců hasičů i vojenské jednotky. Dne 21. ledna policie zatkla muže podezřelého ze založení jednoho z požárů pomocí kapalného urychlovače hoření — při zásahu u něj bylo nalezeno pět litrů paliva.
Podle aktuální operativní zprávy IFRC z 26. května 2026 humanitární operace nadále pokračují. Chilský Červený kříž ve spolupráci se SENAPRED (Národní služba pro prevenci a reakci na katastrofy) a CONAF (Národní lesnická korporace) poskytuje postiženým obyvatelům přístřeší, zdravotní péči, psychosociální podporu i pomoc s obnovou zdrojů obživy.
Může se něco podobného stát v Česku nebo ve střední Evropě?
Česká republika na první pohled nemá s Chile mnoho společného — nemáme Andy, oceánské pobřeží ani středomořské klima. Přesto i u nás existuje meteorologický scénář, který může vytvořit podmínky pro rychlé šíření požárů. Fénový efekt známe i z našich hor — v Krušných horách, Krkonoších nebo na Šumavě.
Největší lesní požár v novodobé historii Česka vypukl v červenci 2022 v Národním parku České Švýcarsko a zasáhl přes 1 000 hektarů. Trval téměř tři týdny a jeho likvidace si vyžádala nasazení více než 6 000 hasičů. I tehdy hrálo roli dlouhodobé sucho a vysoké teploty — podobné faktory, které stojí za katastrofami v Chile, jen v menším měřítku.
Klimatické modely ukazují, že střední Evropa bude v následujících desetiletích čelit častějším a delším vlnám veder, které prodlouží požární sezónu. Zatímco dnes je u nás hlavní požární sezóna od dubna do září, do poloviny století může trvat až o dva měsíce déle. Území s vysokým rizikem požárů se navíc rozšiřuje i do oblastí, které dnes považujeme za relativně bezpečné.
Co se z chilské katastrofy můžeme naučit
Zkušenost z Chile potvrzuje několik zásadních ponaučení. Za prvé, včasná evakuace zachraňuje životy — chilské úřady po zkušenostech z roku 2024 výrazně zrychlily varovný systém, což pomohlo udržet počet obětí relativně nízko i přes obrovský rozsah požárů. Za druhé, předpověď lokálních větrů je pro zvládání požárů naprosto klíčová — náhlá změna směru větru puelche byla tím, co katastrofu eskalovalo. A za třetí, dlouhodobé sucho vytváří podmínky, kdy i malá jiskra může způsobit obrovskou katastrofu — ať už v Chile, v Kalifornii, nebo v Českém Švýcarsku.
Co je to vítr puelche a jak vzniká?
Viento puelche je lokální fénový vítr vyskytující se v centrálním a jižním Chile. Vzniká, když vlhký tichomořský vzduch překonává Andy — při výstupu se ochlazuje a ztrácí vlhkost, na závětrné straně pak klesá jako teplý, suchý a nárazovitý vítr. Tento jev je velmi podobný alpskému föhnu nebo kalifornským větrům Santa Ana.
Proč jsou chilské lesní požáry tak ničivé ve srovnání s Evropou?
Chile kombinuje hned několik rizikových faktorů: dlouhé období sucha (megasucho trvající přes 15 let), extrémní letní teploty přesahující 38 °C, velmi nízkou vzdušnou vlhkost (10–20 %), specifickou vegetaci (eukalyptové a borovicové plantáže, které jsou vysoce hořlavé) a fénové větry, které dokáží během minut změnit směr a rozšířit oheň do obydlených oblastí. V Evropě se tyto faktory obvykle nevyskytují současně v tak extrémní míře, ale klimatická změna to může změnit.
Jak mohu přispět na pomoc obětem požárů v Chile?
Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) realizuje v Chile humanitární operaci MDRCL019. Pomoci můžete prostřednictvím finančního daru na webových stránkách IFRC (ifrc.org) nebo prostřednictvím Českého červeného kříže, který v případě velkých mezinárodních katastrof organizuje sbírky na pomoc postiženým oblastem.
