Co se stalo v září 2024: tlaková níže Boris přinesla zkázu
Počátkem září 2024 se nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít ke katastrofě. Hladiny většiny toků v povodí Odry se pohybovaly na úrovni hydrologického sucha. To se však změnilo během pouhých 72 hodin. Nad severozápadním Středomořím se zformovala rozsáhlá tlaková níže, kterou meteorologové později pojmenovali Boris. Systém se prakticky zastavil nad střední Evropou a začal do regionu pumpovat extrémně vlhký vzduch.
Výsledkem byly vytrvalé a mimořádně intenzivní srážky, které mezi 12. a 15. zářím 2024 zasáhly především severní Moravu a Slezsko. V Jesenicku spadlo místy přes 500 mm srážek — pro představu: tolik vody běžně naprší za více než půl roku. V Beskydech a Ostravské pánvi se úhrny pohybovaly kolem 300 mm. Ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku dokonce padl po téměř 130 letech český rekord denního srážkového úhrnu.
Povodně nepostihly jen Česko — tlaková níže Boris zasáhla celou střední Evropu. V Polsku se protrhla přehrada u města Stronie Śląskie, v Rakousku si vyžádala životy pět lidí a zaplavila části Dolních Rakous včetně Vídně, na Slovensku dosahovaly úhrny až 386 mm. Celkem si povodně v Evropě vyžádaly 24 lidských životů a desítky tisíc lidí musely opustit své domovy.
Čísla, ze kterých mrazí: od pětisetleté vody po miliardové škody
Rozsah zářijové povodně překonal i obávané letopočty. Na řece Bělé dosáhly kulminační průtoky hodnot odpovídajících přibližně pětisetleté povodni. To znamená, že statisticky by k takovému průtoku mělo dojít jednou za 500 let. Stoleté průtoky byly překonány také na Opavě, Opavici, dolním toku Odry a na řadě dalších toků v povodí Odry.
Řeky se masivně vylévaly z břehů — zejména na středním a dolním toku Opavy a na dolní Odře docházelo k rozsáhlému vybřežování a zaplavování okolních území. Škody na vodních tocích a vodních dílech dosáhly téměř 6,1 miliardy korun. Přibližně 15 tisíc obyvatel muselo být evakuováno. Katastrofální povodeň zcela zdevastovala koryto řeky Bělé, která se v některých úsecích proměnila k nepoznání.
Proč tentokrát přehrady obstály
Po ničivé povodni v červenci 1997 — tedy téměř před třiceti lety — Česká republika investovala miliardy korun do protipovodňových opatření. A v září 2024 se ukázalo, že tyto investice měly smysl. Vodohospodářská soustava Povodí Odry sehrála klíčovou roli při transformaci povodňových vln — laicky řečeno: přehrady, suché nádrže a poldry dokázaly vodu včas zachytit, zpomalit a regulovaně upouštět.
Generální ředitel Povodí Odry Miroslav Janoviak to okomentoval jednoznačně: „To, že nás v roce 2024 postihla na některých místech ještě větší povodeň než v roce 1997 a přesto vodní díla i protipovodňové hráze zafungovaly, je potřeba stále připomínat."
Povodňové průtoky se nevyskytovaly pod vodními díly ve správě Povodí Odry — to je zásadní ukazatel, protože potvrzuje vysokou účinnost celého systému. Pozitivní vliv měly také stovky menších vodních nádrží a suchých poldrů rozesetých po krajině. Ne všechno ale vydrželo — na některých místech došlo k přelití protipovodňových hrází, protože extrémní průtoky překonaly jejich návrhové parametry.
VD Šance: tichý strážce Beskyd v centru pozornosti
Právě vodní dílo Šance, ležící na horním toku Ostravice v Moravskoslezských Beskydech, je jedním z pilířů protipovodňové ochrany regionu. Tato údolní přehrada vybudovaná v letech 1964 až 1969 disponuje objemem 61,8 milionu m³ a její sypaná kamenitá hráz dosahuje výšky 65 metrů. Primárně slouží jako zdroj pitné vody pro Frýdlant nad Ostravicí a okolí, ale její retenční schopnost — tedy schopnost zachytit a zadržet přívalovou vodu — je naprosto nepostradatelná při povodňových situacích.
Během zářijové povodně 2024 přehrada Šance zadržela obrovské množství vody, která by jinak nekontrolovaně zamířila do níže položených oblastí včetně Ostravy. Její role v rámci Vodohospodářské soustavy Povodí Odry spočívá právě v tom, že spolu s dalšími nádržemi — jako jsou Kružberk, Slezská Harta či Morávka — tvoří promyšlenou kaskádu, která dokáže povodňovou vlnu rozložit a zpomalit.
Nová expozice: poučení pro příští generace
A právě sem, do Informačního centra VD Šance, nyní míří nová interaktivní expozice. Podle mluvčí Povodí Odry Šárky Vlčkové návštěvníci prostřednictvím interaktivních obrazovek získají přehled o průběhu povodně, jejích meteorologických příčinách i o tom, jak na mimořádnou situaci reagovala celá vodohospodářská soustava.
„Nová expozice na Informačním centru VD Šance přibližuje návštěvníkům nejen průběh povodně, ale také význam vodohospodářských opatření, která pomohla zmírnit její následky a ochránit tisíce obyvatel v povodí Odry," doplnil generální ředitel Janoviak.
Expozice je navržena tak, aby byla srozumitelná pro laickou veřejnost — od školních výprav až po rodiny s dětmi. Interaktivní prvky umožňují návštěvníkům například simulovat, co se děje s hladinou řeky při různých srážkových scénářích, nebo sledovat animaci postupu povodňové vlny krajinou v reálném čase. Jde o vůbec první expozici svého druhu v Česku, která takto komplexně zpracovává jednu konkrétní povodňovou událost.
Od obnovy k prevenci: co se děje teď
Bezprostředně po odeznění povodňové vlny zahájilo Povodí Odry rozsáhlé práce na zabezpečení poškozených hrází, odstraňování štěrkových nánosů a říčních zátarasů. Práce na obnově území pokračují dodnes a intenzivně se připravují i nové projekty zaměřené na zvýšení odolnosti krajiny vůči budoucím extrémům.
Zářijová povodeň 2024 zároveň otevřela celospolečenskou diskusi o tom, zda současná protipovodňová opatření dokážou čelit extrémům, které s sebou přináší měnící se klima. Odborníci upozorňují, že podobné extrémní srážkové události budou v důsledku oteplování atmosféry stále častější — teplejší vzduch totiž dokáže pojmout více vlhkosti, což zvyšuje potenciál pro přívalové deště.
Povodí Odry současně pracuje na projektech obnovy území zasažených povodní. Jen na samotných vodních tocích a dílech dosáhly škody téměř 6,1 miliardy korun — jde tedy o běh na dlouhou trať, který potrvá ještě řadu let.
Proč to není jen o přehradách
Odborníci na vodní hospodářství stále častěji zdůrazňují, že samotné technické stavby — přehrady, hráze a poldry — nestačí. Klíčovou roli v prevenci povodní hraje i celkový stav krajiny. Zdravá, členitá krajina s dostatkem lesů, mokřadů a mezi dokáže vodu přirozeně zadržovat a zpomalovat její odtok. Naopak scelené lány polí s utuženou půdou po těžké technice fungují jako asfalt — voda po nich steče do potoků během několika minut.
Právě proto Povodí Odry neinvestuje jen do betonu a kameniva. Součástí strategie je i podpora přirozených rozlivových území, obnova slepých ramen řek nebo výsadba vegetačních pásů podél toků. Nová expozice na VD Šance proto nevypráví jen o přehradě samotné, ale o celém komplexním systému, který propojuje techniku s přírodou.
Dá se povodni podobného rozsahu v budoucnu úplně zabránit?
Úplně zabránit povodni nelze — extrémní srážky jsou přirozenou součástí klimatického systému. Moderní protipovodňová opatření však dokážou výrazně zmírnit následky: zpomalit nástup povodňové vlny, snížit kulminační průtoky a ochránit nejhustěji osídlené oblasti. Cílem není povodním zabránit, ale naučit se s nimi žít a minimalizovat škody.
Jak se lišila povodeň 2024 od té z roku 1997?
Obě povodně byly mimořádné, lišily se ale mechanismem vzniku i zasaženým územím. V roce 1997 zasáhly především povodí Moravy a Odry dlouhotrvající regionální deště. V roce 2024 byly srážky lokálně intenzivnější (padl český rekord denního úhrnu) a hlavní tíhu nesly jesenické a beskydské přítoky. Zásadní rozdíl byl v tom, že protipovodňová opatření vybudovaná po roce 1997 v roce 2024 reálně fungovala a zachránila tisíce domovů.
Mohu Informační centrum VD Šance navštívit i s dětmi?
Ano, Informační centrum VD Šance v Beskydech je přístupné veřejnosti a nová expozice je koncipována tak, aby zaujala i mladší návštěvníky. Interaktivní obrazovky a názorné animace umožňují dětem i dospělým pochopit, jak přehrada funguje a jakou roli hraje při ochraně před povodněmi. Aktuální otevírací dobu je vhodné ověřit na webu Povodí Odry.
