Polsko zpřísňuje pravidla pro připojení k síti: Konec „rezervování“ kapacity pro neaktivní projekty?

Energetický sektor v Polsku se dlouhodobě potýká s neustupující bariérou: nedostatečnou kapacitou elektrické sítě. Zatímco instalace solárních parků a větrných elektráren rostou, infrastruktura nedokáže za nimi stíhat. To vedlo k situaci, kdy vývojáři si získávali podmínky pro připojení, ale následné stavby nezačali, čímž de facto „zmrazili“ kapacitu, kterou by mohli využít jiní aktéři. Nová legislativa má tento proces definitivně zastavit.

Nové nástroje proti blokování kapacity

Podle informací z analýzy Baker McKenzie zavádí polský zákon několik mechanismů, které mají zajistit, že kapacita sítě bude využívána pouze skutečnými investicemi. Mezi nejvýraznější patří:

• Zvýšení záloh na poplatky za připojení: Investoři budou muset vnést vyšší částky předem, což zvýší finanční bariéru pro nevágní projekty.
• Nezvratný poplatek za žádost: Pro sítě nad 1 kV bude platit nezvratný poplatek ve výši 1 PLN za každý kW požadované kapacity (s maximálním limitem 100 000 PLN). Pokud projekt neprojde, tyto peníze investitor nevratně ztratí.
• Povinné zajištění (kolaterál): Pro splnění smlouvy o připojení bude vyžadováno finanční zajištění. Pokud investice nebude realizována podle plánu, toto zajištění propadne státu. Výše zajištění se pohybuje kolem 30 PLN/kW pro první 100 MW a dále 60 PLN/kW.
• Milníky v projektech: Smlouvy o připojení budou nyní obsahovat jasně definované časové milníky. Pokud investor nedodrží stanovené etapy, smlouva automaticky zanikne a kapacita bude deškováným způsobem znovu nabídnuta v rámci aukce.

Tento přístup má za cíl zvýšit investiční předvídatelnost a zajistit, aby se síť neplnila „papírovými projekty“, které pouze čekají na lepší tržní podmínky, zatímco reálná výstavba stojí.

Zkrácení platnosti podmínek: Rychlejší tempo nebo větší tlak?

Dalším zásadním bodem je zkrácení platnosti podmínek pro připojení k síti. Dosud měly tyto podmínky platnost dva roky, nová legislativa tuto dobu o polovinu snižuje na pouhý jeden rok. Pro vývojáře to znamená, že musí jednat mnohem rychleji. Musí získat všechny povolení a zahájit výstavbu v mnohem kratším časovém okně, jinak riskují ztrátu vybojované kapacity.

Tento krok je vnímán jako přímý zásah proti zdržovacím taktice, která byla v minulosti běžná. Z hlediska systémové stability sítě je to však nezbytné, aby se zabránilo blackoutům a aby se modernizace sítě shodovala s tempem růstu nových zdrojů energie.

Kontroverze: Retroaktivní aplikace pravidel

Změna není bez kritik. Představitelé průmyslu pro obnovitelné zdroje (RES) upozorňují na problematické přechodné ustanovení zákona. Subjekty, které již získaly podmínky pro připojení, ale ještě nepodepsaly smlouvu o připojení, budou muset doplnit své zálohy a poskytnout zajištění, jinak jejich podmínky vyprší.

Kritici argumentují, že se jedná o de facto zpětné působení zákona, které zasahuje do již nabytých práv investorů. Pro mnoho projektů, které byly v plánu již několik let, může tato změna znamenat náhlý finanční nápor nebo dokonce nutnost ukončení záměru.

Proč by to mělo zajímat i české čtenáře?

Ačkoliv se zákon týká Polska, jeho dopady pocítíme v celém regionu střední Evropy. Polský energetický trh je úzce propojen s evropskou sítí. Pokud se Polsku podaří efektivněji spravovat svou kapacitu a urychlit výstavbu BESS (bateriových úložišť), stabilizuje to celou regionální síť.

Navíc, podobné problémy s „blokováním“ kapacity řeší i Česká republika. Diskuse o tom, jak zajistit, aby se kapacita sítě nepředrezervovala neaktivními projekty, je tématem i u českého Úřadu pro obnovitelné energie a v rámci diskusí o modernizaci distribučních soustav. Sledujeme tedy modelový příklad souseda, který se rozhodl pro radikální krok k řešení tohoto problému.