Teplotní horská dráha: od mrazu k letním 20 °C
Nejtepleji bylo tradičně na jihu Moravy. Meteostanice v Brně Králově Poli zaznamenala odpolední maximum 19,8 °C, což je jen kousek od hranice letních 20 stupňů. Velmi podobně se měly Břeclav s 18,1 °C či Sudoměřice nad Moravou s 17,5 °C. Příjemné jarní teplo si užívali i obyvatelé Zašové (17,0 °C), Žerotína (17,3 °C) nebo Horních Bojanovic (16,8 °C).
Na opačné straně spektra stála studená rána. Nejchladněji bylo v Milevsku, kde teplota klesla až na −0,9 °C. Těsně nad nulou se držel Tábor s −0,1 °C a Dolní Cerekev s 0,3 °C. Tyto hodnoty jsou pro polovinu května nebezpečné zejména pro citlivé jarní výsadby, které mohou mrazík poškodit. Rozdíl mezi milevským minimem a brněnským maximem tak činil úctyhodných 20,7 °C – a to vše během jediného dne na území jednoho státu.
Déšť se nezastavil. Kde pršelo nejvíc?
Zatímco některé oblasti si užívaly slunečních paprsků, jinde se obloha otevřela. Nejvyšší denní úhrn srážek zaznamenala stanice v Zašové na Vsetínsku, kde napadlo 11,1 mm. Velmi silné přeháňky postihly také Šternberk (9,7 mm) a Horní Bojanovice (5,7 mm). Menší, ale přesto výrazné srážky zaznamenaly Frýdlant v Čechách (3,2 mm), Bezděkov pod Třemšínem (3,0 mm) či Nové Město pod Smrkem (3,9 mm).
Tento rozkol v srážkové činnosti je typický pro přechodné období, kdy se nad Českem střetávají teplé a studené vzduchové hmoty. Podle Českého hydrometeorologického ústavu přitom duben 2026 hodnotíme jako srážkově silně podnormální měsíc, což znamená, že každý nový déšť je pro krajinu i zemědělství vítaným příspěvkem.
Vítr bičoval Čechy i Moravu
Atmosférická nestabilita se projevila i ve zvýšené rychlosti větru. Nejvyšší nárazy zaznamenaly Nové Město pod Smrkem na Liberecku, kde vítr dosáhl 35,7 km/h. Silné poryvy zaznamenala i Dolní Cerekev (31,7 km/h), Staré Ouholice (30,6 km/h) či Čechtice (30,6 km/h). Takové nárazy mohou komplikovat dopravu, zejména jízdu s karavanem nebo nákladními vozy.
Atmosférický tlak se přitom v jednotlivých regionech výrazně lišil. Zatímco v Neratovicích naměřili jen 994 hPa, což signalizuje přítomnost nízkotlakové oblasti, v Novém Městě pod Smrkem vykazovala stanice 1016 hPa. Takový tlakový gradient je jednou z příčin silnějšího větru a rychle se měnícího počasí.
Proč je jaro tak nestálé?
Květnové kontrasty nejsou v našich zeměpisných šířkách ničím výjimečným, letos se však zdají být obzvláště výrazné. Hlavním viníkem je nestabilní polární proudění, které k nás propouští chladný arktický vzduch, zatímco z jihu se občas přihn teplé vzduchové hmoty ze Středozemního moře. Střet těchto mas vytváří bouřlivou atmosférickou frontu, která přináší nejen teplotní rozdíly, ale i přeháňky a silný vítr.
Zajímavým jevem je také tzv. radiační ochlazování, které vysvětluje extrémně nízké ranní teploty. V bezoblačných nocích, kdy je obloha jasná, uniká teplo z povrchu země do vesmíru velmi rychle. To způsobuje, že v údolích a na chráněných místech může teplota klesnout pod nulu i v době, kdy ve stejný den odpoledne překoná patnáctistupňovou hranici.
Co čekat ve čtvrtek 14. května?
Podle aktuální předpovědi ČHMÚ by měl přijít mírný ochlazení. Pro čtvrtek 14. května meteorologové očekávají maximální teploty kolem 13 °C a minimální kolem 5 °C. Zatímco dnesšek byl tedy ve znamení velkých regionálních kontrastů, zítřek by měl být celkově chladnější a stabilnější. I tak se však můžeme setkat s mírnými přeháňkami, zejména na východě země.
Pro zemědělce a zahrádkáře je důležité, že riziko ranních mrazíků zůstává. Pokud máte venku citlivé rostliny, doporučujeme je i nadále chránit netkanou textilií nebo dekami, protože noční teploty se mohou ještě několikrát přiblížit bodu mrazu.
Proč může být v Brně 20 °C a v Milevsku pod nulou ve stejný den?
Jde o kombinaci několika faktorů: jižní Morava leží níže a je chráněna horami před severním větrem, takže se tam hromadí teplejší vzduch. Milevsko leží v mírně zvlněné krajině, kde se v bezoblačných nocích odehrává silné radiační ochlazování – teplo uniká z povrchu do vesmíru a teplota může klesnout až pod nulu.
Jsou květnové mrazíky nebezpečné pro úrodu?
Ano, květnové mrazíky mohou poškodit zejména ovocné stromy v době kvetení a rané jarní výsadby jako rajčata nebo papriky. Zemědělci proto používají různé metody ochrany – od zavlažování přes zakrytí textilií až po větrání vzduchu větrníky, které brání tvorbě inverzní vrstvy.
Jak dlouho ještě potrvá toto nestálé jarní počasí?
Typicky se stabilnější letní počasí v našich podmínkách ustálí až koncem května nebo začátkem června. Do té doby je běžné, že se střídají teplá a studená období. Aktuální synoptická situace naznačuje, že příští týden by se mohla nad střední Evropu usadit výšková tlaková níže, což by znamenalo chladnější a deštivější počasí.
