Spor o zásoby před zimou a role německých státních podniků
Itálie otevřeně kritizuje Německo za pomalejší doplňování podzemních zásobníků zemního plynu. Alessandro Noce, generální ředitel pro energetické trhy a infrastrukturu na italském ministerstvu energetiky, podle zprávy serveru EU Today na konferenci Montel Italian Energy Day v Miláně uvedl, že Řím vynaložil přibližně 300 milionů eur na včasné zajištění dodatečných rezerv. Nyní však musí čelit vyšším cenám, které na společném trhu vznikají tím, že Berlín začal doplňovat své relativně prázdné kapacity teprve na začátku topné sezony.
Rozdíl v naplněnosti je výrazný. Zatímco Německo mělo zásobníky naplněné jen na 61,7 %, v Itálii dosahovala úroveň téměř 91 % a průměr celé Evropské unie činil přibližně 75 %. Pozornost se proto obrací na německé energetické společnosti Uniper a SEFE (Securing Energy for Europe). Tyto podniky převzal německý stát v průběhu krizového roku 2022 po výpadku dodávek ruského potrubního plynu, aby zajistil národní energetickou bezpečnost.
Na milánské konferenci zazněly analýzy a spekulace, že německá vláda mohla odkládat nákupy drahého plynu do zásobníků kvůli chystané privatizaci těchto firem a snaze vylepšit jejich účetní bilanci před vstupem soukromého kapitálu. Německé ministerstvo hospodářství na tuto kritiku bezprostředně nereagovalo. Samotná nízká hladina zásob navíc formálně neporušuje pravidla EU. Ta sice požadují 90% naplnění, ale členským státům nově poskytují časovou flexibilitu dosáhnout cíle kdykoliv mezi 1. říjnem a 1. prosincem, aby se předešlo skokovému nákupnímu tlaku v jediný den.
Proč drahý plyn zdražuje elektřinu v Česku
Dopady cenového skoku na plynových burzách nezůstávají izolované pouze v sektoru vytápění, ale okamžitě zasahují i trh s elektřinou v České republice. Evropský trh s elektřinou funguje na principu takzvaného merit orderu, kde tržní zúčtovací cenu pro každou hodinu určuje nejdražší zdroj potřebný k pokrytí aktuální poptávky, takzvaný závěrný zdroj.
V situacích, kdy solární ani větrné elektrárny nevyrábějí dostatek energie a poptávka zůstává vysoká, musí chybějící výkon v soustavě dorovnat flexibilní plynové elektrárny. Ty mají při drahém zemním plynu vysoké variabilní provozní náklady. Protože tržní cenu dostávají všichni výrobci jednotně podle této nejdražší běžící elektrárny, jakýkoliv skok v ceně plynu okamžitě zvedá velkoobchodní cenu elektřiny v celém středoevropském regionu, včetně české obchodní zóny.
Italská žádost o státní pomoc a politický kontext
Rostoucí náklady vyvolávají silný politický tlak také na italské domácí scéně. Vláda v Římě se obrátila na Evropskou komisi s žádostí o povolení využít veřejné finance na kompenzace energetických nákladů pro domácnosti a energeticky náročný průmysl. Výrobní podniky v Itálii se obávají ztráty konkurenceschopnosti vůči globálním rivalům, pokud by se vysoké ceny suroviny udržely delší dobu.
Tento krok má silný vnitropolitický rozměr, protože Itálii čekají v roce 2027 parlamentní volby a vláda se snaží zabránit sociálnímu napětí spojenému s dražšími energiemi. Zástupce ministerstva Noce zároveň varoval před možným scénářem pro nadcházející zimu: pokud by leden přinesl vlnu mimořádně chladného počasí, mohly by se ceny plynu na evropském trhu vyšplhat do pásma 150 až 180 EUR/MWh. Jde však o krizový modelový scénář, nikoli o jistou předpověď vývoje trhu.
Globální faktory a nízké zásoby po loňské zimě
Cenový nárůst nad 100 EUR/MWh nelze přičítat pouze německé nákupní strategii. Evropa vstupovala do letošní plnicí sezony s neobvykle prázdnými zásobníky. Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) uvedla, že na konci zimy 2025–26 činila průměrná naplněnost v unii pouhých 28 %. Do 21. října se stav zvýšil na 75 %, což je z historického pohledu stále zranitelná úroveň.
Další tlak plyne z geopolitického napětí na Blízkém východě spojeného s konfliktem kolem Íránu, což narušilo plynulost tankerových zásilek zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle propočtů ACER přidaly tyto komplikace k evropskému účtu za dovoz plynu dodatečných 18 až 33 miliard eur. Přibližně 30 % dovozu plynu do EU dnes představuje americký LNG, což sice pomohlo nahradit dřívější závislost na ruských plynovodech, ale vystavilo evropský trh přímé konkurenci asijských odběratelů, kteří v chladných měsících rovněž přeplácejí dostupné náklady na lodích.
Česká elektřina na spotovém trhu a vliv počasí
Zvýšené napětí na energetických burzách se zřetelně promítlo do krátkodobého obchodování s elektřinou. Podle údajů platformy Energy-Charts dosáhla průměrná spotová cena na českém denním trhu (day-ahead) 29. října hodnoty 310,7 EUR/MWh, přičemž v nejdražší čtvrthodině vystoupala až na 551,8 EUR/MWh. Následující den, 30. října, činil denní průměr 268,7 EUR/MWh s maximem na úrovni 348,3 EUR/MWh.
Tato čísla představují velkoobchodní spotové ceny na burze a nelze je zaměňovat s konečnými platbami domácností, které obsahují regulované síťové platby, daně i marže obchodníků. V orientačním přepočtu při kurzu 25 Kč za euro odpovídá průměr z 30. října zhruba 6,72 Kč/kWh na silové složce, což ilustruje okamžitou situaci na velkoobchodním trhu. Bližší souvislosti rozebírá samostatná analýza cen elektřiny. Za posledních 30 dní dosahoval průměr české spotové elektřiny 178,7 EUR/MWh, zatímco v předchozím třicetidenním období činil 150,1 EUR/MWh.
Svou roli v celkové bilanci hraje také nástup podzimního počasí. Ranní měření z české sítě meteostanic zaznamenala 30. října značné teplotní kontrasty: na stanici Nová Paka – Slovany klesla teplota na −0,1 °C, stanice Neratovice centrum naměřila 6,3 °C a Nové Město pod Smrkem hlásilo 14,7 °C. Lokální teplotní rozdíly přímo ovlivňují náběh lokálního vytápění. Právě vývoj zimních teplot v kombinaci s rychlostí doplňování zásobníků a dostupností LNG zásilek rozhodne o tom, zda se evropský trh stabilizuje, nebo se cenové napětí mezi vládami dále prohloubí.
