Horko se postupně přesune na východ
Evropa se v polovině srpna ocitá pod vlivem výrazného hřbetu vysokého tlaku vzduchu. Ten se vytvořil ve vyšších vrstvách atmosféry a postupně se rozšiřuje přes západní část kontinentu. Meteorologové tento typ situace označují jako tepelnou kopuli neboli heat dome.
Nejvyšší teploty se v nejbližších dnech očekávají v nížinách a pánvích Španělska, Francie, Itálie, Beneluxu a na Balkáně. Odpolední maxima mohou podle zveřejněné analýzy vystoupat na 40 až 43 °C. Ve Velké Británii se během čtvrtka očekává až 36 až 39 °C, přičemž nejtepleji bude v Anglii.
Teplý vzduch se však nebude držet pouze nad západem. O víkendu se tlaková výše protáhne směrem ke střední Evropě. Výraznější oteplení proto dorazí také do Německa, Alp, Polska, Česka, jižního Švédska a pobaltských zemí. Podle meteorologického rozboru mohou teploty ve Francii a Anglii dočasně dosahovat 12 až 16 °C nad dlouhodobým průměrem pro polovinu srpna.
Jak tepelná kopule funguje
Princip je podobný pokličce nasazené na hrnec. Rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu podporuje sestupné proudění. Vzduch se při klesání stlačuje a adiabaticky otepluje, zároveň se omezuje tvorba oblačnosti a srážek. Sluneční záření tak během dne účinněji ohřívá povrch.
Pokud tlaková výše zůstává nad stejným územím několik dnů, horký vzduch se postupně hromadí. Suchá půda navíc spotřebuje méně energie na výpar vody, takže větší část slunečního záření se projeví přímo růstem teploty. Výsledkem jsou nejen vysoká odpolední maxima, ale také dlouhé období bez významných srážek.
Současná situace má charakter takzvaného Omega blokování. Proudění ve vyšších vrstvách atmosféry vytváří obrazec podobný řeckému písmenu omega: nad středem kontinentu se nachází stabilní tlaková výše, zatímco po jejích stranách proudí chladnější vzduch a tlakové níže. Takové uspořádání se může několik dní téměř neposouvat.
Česko čeká vrchol tepla o víkendu
Česká republika zatím nezažívá nejhorší část této vlny. Předpověď pro Prahu a okolí počítá ve středu 12. srpna s jasnou oblohou a teplotami 27 °C přes den a 17 °C v noci. Ve čtvrtek se maximum zvýší na 29 °C, v pátek na 31 °C.
Nejvýraznější oteplení má přijít v sobotu 15. srpna, kdy předpověď pro Prahu uvádí až 35 °C. V neděli zůstane velmi teplo s maximem kolem 34 °C, ale postupně přibude oblačnost. Na pondělí se očekává výrazná změna počasí: teploty mohou klesnout na 23 °C a během dne se mají objevit vydatné srážky s úhrnem kolem 16 milimetrů.
Ranní údaje z vlastní sítě i-Meteo.cz ukazují, že středa začala v Česku většinou výrazně chladněji než odpolední maxima. Na stanici Bezděkov pod Třemšínem naměřili v 8:10 teplotu 21,4 °C, zatímco v lokalitě Praha 5 Jinonice bylo 16,6 °C. Na stanici Neratovice centrum meteorologická stanice zaznamenala 13,5 °C. Na všech třech místech zatím srážky dosahovaly 0 milimetrů.
Ve srovnání se západní a jižní Evropou tak půjde v Česku o méně vyhrocenou část situace. Přesto může být sobotní vedro citelné, zejména ve městech, na rozpálených površích a při pobytu na přímém slunci.
Extrémní hodnoty už hlásí střední Evropa
Na začátku srpna se velmi vysoké teploty objevily také ve střední Evropě. Slovensko zaznamenalo 42,2 °C, Maďarsko 41,8 °C a rakouská stanice Deutsch-Altenburg 41,2 °C. Dosavadní nejvyšší hodnota této sezónní vlny dosáhla 46,5 °C v Noto na Sicílii, naměřených 22. července.
Výrazným problémem nejsou pouze denní maxima. Ve velkých městských oblastech mohou noční teploty zůstávat mezi 22 a 26 °C. Tropické noci omezují přirozené ochlazení organismu a zvyšují zátěž především pro seniory, malé děti a lidi s chronickými nemocemi. Riziko roste také u pracovníků venku, zemědělců a stavebních profesí.
Podle meteorologické analýzy přispívá dlouhé období veder k vysušování půdy, zhoršování podmínek pro lesní požáry a poklesu hladin řek. Vysoké teploty současně zvyšují spotřebu elektřiny kvůli chlazení budov. Další informace k aktuálnímu vývoji a synoptické situaci přináší podrobný meteorologický rozbor tepelné kopule nad Evropou.
Ochladí se nejprve na západě
První ústup horka se očekává v západní Evropě, kam začne pronikat vlhčí vzduch od Atlantiku. Ve střední Evropě se tepelná kopule udrží déle, ale její vliv by měl postupně slábnout. V případě Prahy předpověď počítá s výrazným ochlazením a deštěm v pondělí 17. srpna.
Série pěti vln veder od konce května ukazuje, jak velký dopad může mít opakované setrvávání stabilních tlakových útvarů. Jednotlivé epizody se liší rozsahem i intenzitou, společným rysem je však jejich dlouhé trvání a nedostatek nočního ochlazení. Pro obyvatele Evropy tak nejde jen o několik horkých odpolední, ale o kumulovanou zátěž pro zdraví, krajinu i energetiku.
