Shrnutí v bodech
- Teplota povrchu Tichého oceánu v oblasti Niño 3.4 dosáhla anomálie +3,05 °C, čímž překonala dosavadní rekord +3,02 °C z listopadu 2015.
- Průměr 14 klimatických modelů kalkuluje s vrcholem anomálie během listopadu a prosince 2026 na úrovni kolem +4,0 °C.
- Americká NOAA vyčíslila pravděpodobnost, že letošní jev překoná všechny zaznamenané epizody od roku 1950, na 69 %.
- Podle Světové meteorologické organizace je téměř stoprocentní jistota, že teplá fáze přetrvá minimálně do února 2027.
Rychlost rozvoje zaskočila i klimatology
Klimatický fenomén ENSO (El Niño – Jižní oscilace) prochází fází, která nemá v moderní historii meteorologických pozorování obdoby. Pro oficiální vyhlášení fáze El Niño postačuje odchylka teploty povrchu moře v klíčové oblasti Niño 3.4 ve výši +0,5 °C oproti normálu z let 1991–2020. Pokud odchylka překročí +2,0 °C, hovoří klimatologové o velmi silné události. Zářijová naměřená hodnota +3,05 °C však posouvá současnou situaci do zcela mimořádné kategorie, o čemž informoval odborný portál PotatoPro i mezinárodní zpravodajství The News International.
Zatímco ještě v červenci se kladná teplotní anomálie pohybovala kolem hodnoty +2,03 °C, během pouhých dvou měsíců došlo k prudkému zesílení. Tím padl dosavadní absolutní rekord z listopadu 2015, který činil +3,02 °C. Zásadním rozdílem je načasování: zatímco v roce 2015 vrcholil jev v pozdním podzimu, současná epizoda dosáhla rekordních hodnot již v závěru astronomického léta. Na to, že hlavní fáze teprve nastane, upozorňovala i dřívější analýza vývoje tichomořské cirkulace, podle níž se atmosféra začíná plně propojovat s ohřátým oceánem až v těchto týdnech.
Projekce modelů počítají s anomálií až +4,0 °C
Fyzikální mechanismus současného jevu spočívá v masivním kolapsu pasátového proudění nad rovníkovým Pacifikem. Za normálních okolností vanou pasáty od východu na západ a hromadí teplou vodu u břehů Indonésie a severní Austrálie, zatímco při pobřeží Jižní Ameriky vystupují k povrchu chladné hlubinné vody (upwelling). Při rozpadu pasátů se teplá vodní masa vrací ve formě mohutných oceánských Kelvinových vln směrem k Jižní Americe a uzavírá přístup chladné vodě.
Klimatické modely v zářijových bězích přistoupily k bezprecedentnímu navýšení odhadů. Průměr 14 globálních klimatických modelů indikuje, že vrchol anomálie v listopadu a prosinci 2026 může atakovat hranici +4,0 °C. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) vyčíslil pravděpodobnost, že letošní událost překoná veškeré zaznamenané epizody od roku 1950, na 69 %. Světová meteorologická organizace (WMO) navíc uvádí prakticky stoprocentní jistotu, že jev potrvá minimálně do února 2027.
Globální řetězec dopadů: Požáry i hrozba pro úrodu
Přenos obrovského množství tepla z oceánu do atmosféry zásadně mění rozložení srážkových pásem po celém světě, což detailně popisovalo dřívější globální varování meteorologů. Praktické důsledky se v postižených regionech projevují již nyní:
- Jihovýchodní Asie a Austrálie: V Indonésii způsobilo pokračující sucho rozsáhlé lesní a rašelinové požáry, které vedly k nebezpečnému znečištění ovzduší v hustě obydlených oblastech. Pro nadcházející léto na jižní polokouli platí zvýšené riziko sucha pro východní Austrálii i jižní Afriku.
- Jižní Asie: Monzunové deště v částech Indie vykázaly srážkový deficit, což vyvolává obavy o sklizeň klíčových plodin a stabilitu potravinových trhů.
- Střední a Jižní Amerika: Pokračující sucho v karibské oblasti a povodí Panamského průplavu udržuje hladinu vody na nízké úrovni, což komplikuje mezinárodní námořní dopravu. Naopak pobřežní oblasti Peru a Ekvádoru čelí přívalovým srážkám a lokálním povodním.
- Spojené státy: Během nadcházející zimy 2026/2027 se očekává posun tryskového proudění (jet streamu), který přinese vlhčí a chladnější počasí do jižních států USA a sušší podmínky na severozápad.
Zpožděný efekt: Proč může být rok 2027 rekordní
Klimatologové upozorňují, že největší vliv na globální průměrnou teplotu vzduchu nemá El Niño v době svého vzniku, ale až se zpožděním zhruba 3 až 6 měsíců po dosažení vrcholu. Obrovské množství energie uvolněné z Tichého oceánu se postupně rozptyluje do troposféry celého světa. Jelikož se současný fenomén odehrává na pozadí dlouhodobě akumulovaného tepla v klimatickém systému, existuje vysoká pravděpodobnost, že rok 2027 přepíše historické tabulky globálních teplot.
Co se týče Evropy a České republiky, přímá telekonekce tichomořského jevu je zde z meteorologického hlediska podstatně slabší než v tropech. El Niño neovlivňuje počasí ve střední Evropě přímočaře, ale moduluje polohu severoatlantické frontální zóny a chování Severoatlantické oscilace (NAO). V zimním období to častěji vede k rozkolísanějšímu proudění a přechodům mezi hlubokými tlakovými nížemi a blokujícími anticyklónami, nikoli k jednoznačně danému scénáři mrazů či tepla.
Co přesně představuje index Niño 3.4?
Jde o mezinárodně uznávanou referenční oblast v rovníkovém Pacifiku vymezenou souřadnicemi 5° severní až 5° jižní šířky a 120° až 170° západní délky. Teplotní odchylka povrchu moře v tomto sektoru slouží jako standardní měřítko pro určování síly fází El Niño a La Niña.
Jaký je rozdíl mezi klasickým El Niño a typem Modoki?
Při klasickém El Niño se nejteplejší voda soustředí u pobřeží Jižní Ameriky na východě Pacifiku. U typu Modoki (z japonského výrazu pro „podobný, ale jiný“) se maximální teplotní anomálie nachází v centrálním Pacifiku a východní pobřeží zůstává chladnější, což vyvolává odlišné atmosférické vlnění a jiné regionální dopady na srážky.
