Kaspické moře: ekologická katastrofa v přímém přenosu
Kaspické moře je největším vnitrozemským vodním tělesem planety — svou rozlohou přes 371 tisíc kilometrů čtverečních by pokrylo celé Německo. Jenže podle vědeckých předpovědí má během 21. století klesnout jeho hladina o 9 až 18 metrů. Už dnes leží zhruba 28 metrů pod úrovní světového oceánu a za posledních třicet let hladina poklesla o přibližně 1,5 metru.
Na vině je především změna klimatu. Rostoucí teploty zrychlují odpařování vody, zatímco řeky — zejména Volha, která do Kaspiku přivádí přes 80 % veškeré přitékající vody — trpí nedostatkem srážek a nadměrným využíváním pro zemědělství. Podle studií zveřejněných v odborném časopise Communications Earth & Environment může Kaspické moře do konce století ztratit až čtvrtinu své plochy.
Důsledky jsou dalekosáhlé. Vysychání ohrožuje unikátní ekosystémy včetně populace kaspického tuleně — jediného mořského savce v tomto regionu — a samozřejmě také světově proslulé populace jeseterů, jejichž kaviár je pro pobřežní státy klíčovým vývozním artiklem. Postiženo je rovněž lodní spojení, rybolov a pobřežní infrastruktura pěti zemí, které Kaspik obklopují: Ruska, Kazachstánu, Turkmenistánu, Íránu a Ázerbájdžánu.
Baku jako most mezi kontinenty
Ázerbájdžán sehrál v posledních letech významnou roli na poli mezinárodní klimatické diplomacie. V listopadu 2024 hostil konferenci COP29 — zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Právě tam se jednalo o takzvaném Novém kolektivním kvantifikovaném cíli pro financování klimatu, který má od roku 2025 nahradit stávající závazek rozvinutých zemí přispívat rozvojovým státům 100 miliardami dolarů ročně.
Baku se tak zařadilo po bok Kodaně, Paříže nebo Glasgow jako město, kde se psaly dějiny globální klimatické politiky. Pro samotný Ázerbájdžán to byl impuls k ambicióznějším domácím reformám — země oznámila plán zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na 30 % do roku 2030 a rozjela projekty solárních a větrných parků o celkovém instalovaném výkonu přes 7 gigawattů.
Proč by to mělo zajímat Česko?
Na první pohled by se mohlo zdát, že osud Kaspického moře je pro střední Evropu vzdálenou záležitostí. Opak je ale pravdou. Zaprvé: vysychání velkých vnitrozemských vodních ploch, ať už jde o Kaspik, Aralské jezero nebo třeba naše Novomlýnské nádrže, funguje jako lakmusový papírek změny klimatu. Co se dnes děje v Asii, zítra — byť v menším měřítku — pocítíme i my.
Zadruhé: environmentální spolupráce mezi severní a jižní Evropou, kterou velvyslanec Əhmədov ve svém článku prosazuje, je přesně ten typ přeshraničního partnerství, který Evropská unie dlouhodobě podporuje v rámci takzvané Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). České firmy, výzkumné instituce i nevládní organizace už dnes participují na projektech zaměřených na adaptaci na změnu klimatu v zemích východního partnerství EU. Rozšíření této spolupráce směrem ke Kavkazu otevírá příležitosti pro český export environmentálních technologií i vědeckého know-how.
Skandinávský model: inspirace pro jih
Proč diplomat z Ázerbájdžánu publikuje zrovna ve Švédsku? Skandinávské země patří mezi světovou špičku v oblasti obnovitelné energetiky, cirkulární ekonomiky a chytrého urbanismu. Švédsko získává přes 60 % své elektřiny z obnovitelných zdrojů, Dánsko je světovým lídrem ve větrné energetice a Finsko exceluje v oblasti biohospodářství.
Azerbajdžánský velvyslanec v textu výslovně zmiňuje oblasti možné spolupráce: zelená energie, správa vodních zdrojů, udržitelné územní plánování a environmentální technologie. To jsou témata, která rezonují i v českém kontextu — stačí si vzpomenout na suché léto 2022, kdy hladiny českých řek klesaly na historická minima, nebo na stále častější přívalové povodně střídající období sucha.
WUF13: města jako klíčoví hráči
Vedle COP29 velvyslanec připomíná také Světové městské fórum (WUF13), které se rovněž konalo na ázerbájdžánské půdě. Právě města jsou dnes zodpovědná za přibližně 70 % globálních emisí CO₂ a zároveň jsou nejzranitelnější vůči dopadům změny klimatu, od vln veder po záplavy. Spolupráce mezi skandinávskými městy, která patří k nejudržitelnějším na světě, a rychle rostoucími městy v oblasti Kavkazu a střední Asie dává hluboký smysl.
Kaspický paradox
Na příběhu Kaspického moře je fascinující jeden rozpor. Zatímco globální oteplování způsobuje vzestup hladiny světového oceánu — podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) stoupla hladina moří od roku 1901 o přibližně 20 centimetrů — Kaspik naopak vysychá. Je to proto, že jako bezodtoké jezero nemá přímé spojení s oceánem a jeho vodní bilance závisí čistě na rovnováze mezi přítokem řek a výparem. A ten s rostoucí teplotou dramaticky narůstá.
Podle dat programu Copernicus, evropského systému pro monitorování Země, teploty v kaspické oblasti rostou zhruba dvakrát rychleji, než je globální průměr. To z Kaspiku dělá ideální laboratoř pro studium dopadů klimatické změny na velké vodní ekosystémy — a zároveň naléhavé varování pro zbytek světa.
Co může přinést spolupráce?
Iniciativy jako ta, kterou popsal ázerbájdžánský velvyslanec, nejsou jen symbolickým gestem. Konkrétní výsledky už existují — například ázerbájdžánsko-norská spolupráce na vývoji plovoucích solárních farem pro Kaspické moře nebo dánské investice do větrné energetiky v Ázerbájdžánu. Klíčové přitom je, že transfer technologií jde ruku v ruce s budováním institucionálních kapacit a výměnou odborníků.
Pro Česko, které se profiluje jako inovační centrum střední Evropy, představuje tento trend jednoznačnou příležitost. České firmy působící v oblasti vodohospodářství, meteorologických technologií nebo chytrých sítí by mohly najít partnery právě v dynamicky se rozvíjejících ekonomikách jižního Kavkazu.
Proč Kaspické moře vysychá, i když globálně hladina oceánů stoupá?
Kaspické moře je bezodtoké jezero bez přímého spojení s oceánem. Jeho hladina závisí na rovnováze mezi přítokem řek (zejména Volhy) a odparem. S rostoucími teplotami se výpar zvyšuje a pří tok z řek klesá v důsledku menších srážek i nadměrného využívání vody v povodí. Na rozdíl od oceánů, kam voda z tajících ledovců přitéká, nemá Kaspik žádný přirozený zdroj nové vody zvenčí.
Může mít vysychání Kaspiku dopad na počasí ve střední Evropě?
Přímý vliv se neočekává. Kaspik je od střední Evropy příliš vzdálen. Nepřímo ale změny v tak rozsáhlém ekosystému ovlivňují globální klimatické vzorce — jde o další díl v mozaice klimatických změn, které společně zvyšují extremitu počasí i v našem regionu, od častějších vln veder po nepravidelné srážky.
Co znamenala konference COP29 pro financování klimatické politiky?
Hlavním tématem COP29 v Baku bylo nastavení nového globálního cíle pro financování klimatu od roku 2025, který by měl nahradit dosavadní příspěvek rozvinutých zemí ve výši 100 miliard dolarů ročně. Dohoda však čelí řadě výzev — rozvojové země požadují výrazně vyšší částky, zatímco rozvinuté státy jsou v jednáních opatrné. Konkrétní závazky se v době schvalování článku stále dotvářejí.
