Jihočeský kraj se v neděli 31. května 2026 stal epicentrem extrémního počasí. Silné bouřky doprovázené přívalovým deštěm, kroupami a ničivým větrem zaměstnaly hasiče na stovkách míst — a v okolí Netolic na Prachaticku se podle meteorologů zřejmě vyskytlo i slabé tornádo. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) nyní žádá veřejnost o pomoc s doložením škod. Tisíce domácností zůstávají i v pondělí bez elektřiny a hasiči hlásí dohromady 962 technických zásahů za jediný víkend.
Bouřky, na které Česko nebylo připraveno
Už v neděli dopoledne začalo být jasné, že se nad Českem schyluje k mimořádné meteorologické situaci. ČHMÚ krátce po poledni zpřísnil výstrahu před bouřkami na oranžový stupeň nebezpečí pro osm krajů — od Karlovarského přes Plzeňský, Jihočeský, části Středočeského a Ústeckého kraje, Vysočinu až po Znojemsko. Oranžová výstraha platila od nedělního poledne až do půlnoci. Jak se později ukázalo, šlo o krok nanejvýš opodstatněný.
„Situace se dynamicky vyvíjí, energie je na západu a jihozápadu Čech více než včera,“ informoval ČHMÚ v průběhu odpoledne. Bouřkový systém se formoval na severozápadě Čech a postupoval směrem k jihozápadu, přičemž na jeho čele se vyskytovaly extrémně silné nárazy větru a krupobití. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti 70 až 90 km/h, přívalovými srážkami s úhrny kolem 40 mm a kroupami přesahujícími 2 centimetry v průměru.
Bouřky udeřily naplno v odpoledních hodinách — a nejhůře dopadl právě jih Čech, kde se v závětří Šumavy vytvářely izolované supercely, tedy nejsilnější typ bouřkových buněk, které jsou v českých podmínkách hlavním „dodavatelem“ tornád.
Slabé tornádo u Netolic — radar ho zachytil
Krátce po 15. hodině začali obyvatelé Netolicka hlásit neobvyklý úkaz. Mezi obcemi Lužice a Čakov, jihozápadně od Netolic, pozorovali svědci rotující trychtýř spouštějící se ze základny bouřkového oblaku. Minimálně tři lidé jev spatřili na vlastní oči. ČHMÚ jejich pozorování potvrdil — a to z nezávislého zdroje.
„Tornádo bylo potvrzeno mobilním radarem firmy Meteopress z větší vzdálenosti. V době spatření byla v oblasti potencionálního tornáda zachycena výrazná přízemní rotace,“ uvedl ČHMÚ na sociálních sítích. Meteorologové nyní žádají veřejnost o spolupráci — konkrétně o hlášení podezřelých škod: vyvrácených stromů, ulámaných větví, poškození střech či jiných objektů. Tyto informace pomohou odborníkům nejen definitivně potvrdit výskyt tornáda, ale také odhadnout jeho sílu na Fujitově stupnici.
Z dostupných informací se zatím jeví, že šlo o slabé tornádo kategorie F0 nebo F1, tedy s rychlostí větru do 180 km/h. I tak ale dokáže napáchat značné škody — vyrvát vzrostlé stromy, poškodit střechy a ohrozit lehčí stavby.
Hasiči v jednom kole: téměř tisíc výjezdů za víkend
Čísla, která v pondělí dopoledne zveřejnil Hasičský záchranný sbor ČR, jsou výmluvná. Za celý víkend evidují hasiči celkem 962 technických zásahů spojených s nepříznivým počasím. Jen v neděli vyjížděli k 655 událostem, což je o 163 % více, než činí běžný denní průměr.
Nejvíce práce měli hasiči v Jihočeském kraji. „Dohromady, od včerejších odpoledních hodin, evidujeme bezmála 300 výjezdů napříč krajem,“ informovali jihočeští hasiči v pondělí ráno. Nejkritičtější bylo období mezi 14. a 17. hodinou, kdy během pouhých tří hodin řešili přes 200 událostí. Nejpostiženějšími okresy byly České Budějovice a Český Krumlov.
V drtivé většině případů šlo o odstraňování popadaných stromů z vozovek a železničních tratí. Na několika místech museli hasiči odčerpávat vodu ze zatopených sklepů — hladina dosahovala výšky až 20 centimetrů. „Ve dvou případech řešíme pád stromu na obytný objekt. Naštěstí bez zranění,“ uvedli jihočeští hasiči během nedělního odpoledne. Ani v noci na pondělí se situace zcela neuklidnila — do sedmé hodiny ranní přibylo dalších deset výjezdů, opět kvůli padlým stromům.
Tisíce lidí bez elektřiny, doprava zkolabovala
Silný vítr a padající stromy způsobily rozsáhlé výpadky v energetické síti. Podle dostupných informací zůstávaly ještě v pondělí dopoledne tisíce domácností bez elektřiny — zejména v odlehlejších oblastech jižních Čech, kde energetici teprve odstraňovali následky kalamity. Bouřky narušily i železniční dopravu; na několika tratích na jihu Čech musely být nasazeny náhradní autobusy.
Bouře nezasáhla pouze jih republiky. Intenzivní bouřková činnost komplikovala letecký provoz i v Praze — piloti museli na poslední chvíli měnit přistávací manévry. Oranžová výstraha platila pro osm krajů, žlutá pro dalších šest okresů. Bouřkový pás se táhl od Krušných hor přes střední Čechy až na jižní Moravu.
Tornáda v Česku: výjimka, nebo pravidelný jev?
Případ z Netolic není letos prvním zdokumentovaným tornádem na českém území. Už 20. dubna 2026 se slabé tornádo objevilo u Jičína na Královéhradecku, konkrétně v oblasti obcí Studeňany, Úlibice a Radim. Tehdy meteorologové uvedli, že podmínky pro vznik tornáda byly ideální — zejména vysoká vlhkost vzduchu v mezní vrstvě atmosféry do výšky přibližně 2 kilometrů a výraznější proudění v hladině do 1,5 kilometru. I tehdy jev potvrdili dobrovolní pozorovatelé a lovci bouřek.
Veřejnost má tendenci vnímat tornáda jako exotický jev typický pro americké Velké planiny. Skutečnost je ale jiná. Slabá tornáda se na území Česka vyskytují prakticky každý rok. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu a spolku Amatérská meteorologická společnost evidujeme na našem území průměrně 1 až 7 tornád ročně. Drtivá většina z nich je kategorie F0 nebo F1 a nezpůsobí větší škody — často zůstanou zcela nepovšimnuta, pokud se vyskytnou nad neobydlenou krajinou.
Osudnou výjimkou bylo tornádo z 24. června 2021, které zasáhlo jižní Moravu — konkrétně Břeclavsko a Hodonínsko. Tehdy šlo o tornádo síly F4 na Fujitově stupnici s rychlostí větru přesahující 330 km/h, které si vyžádalo šest lidských životů, přes 200 zraněných a způsobilo škody za miliardy korun. Bylo to nejsilnější tornádo v novodobé české historii a jedno z nejsilnějších, jaké kdy bylo zaznamenáno ve střední Evropě.
Meteorologové zároveň upozorňují, že mechanismus vzniku tornáda je složitější, než se laická veřejnost domnívá. „Před zviditelněním nálevky tornáda se musí již při zemi nacházet vorticita, která je postupně zesílena — podobně jako když krasobruslařka připaží. Tornádo se tak paradoxně tvoří spíše od země,“ vysvětlují odborníci z ČHMÚ. To znamená, že i zdánlivě nenápadná bouřka může za vhodných podmínek vyprodukovat tornádo — přesně jak se stalo letos v dubnu u Jičína, kde radar dokonce nezaznamenal ani bleskovou aktivitu.
Souvisí častější bouřky s klimatickou změnou?
Rok 2026 zatím přináší nadprůměrně bouřlivé počasí. Už během května zasáhlo Česko několik výrazných bouřkových vln a meteorologové varovali i před zvýšeným rizikem vzniku požárů kvůli suchému a teplému jaru v některých regionech. Teplejší atmosféra totiž dokáže pojmout více vodní páry — to znamená více energie pro vznik konvektivních bouří, a tedy i vyšší pravděpodobnost extrémních projevů, jako jsou přívalové deště, krupobití nebo právě tornáda.
Přímou souvislost mezi jednotlivou bouřkou a klimatickou změnou sice nelze stanovit, odborníci se ale shodují, že měnící se klima zvyšuje pravděpodobnost extrémních meteorologických jevů i ve střední Evropě. Česká republika proto musí být na podobné události připravena lépe než v minulosti — od včasných výstrah přes odolnější infrastrukturu až po efektivní krizové řízení.
Co čekat v následujících dnech
Podle aktuální předpovědi by se počasí mělo v pondělí odpoledne a v úterý částečně uklidnit. Meteorologové očekávají přechodné zlepšení, i když ojedinělé přeháňky se mohou objevit i nadále. Bouřková sezóna je však v plném proudu a začátek června tradičně patří mezi nejbouřlivější období roku — další vlny silných bouřek tak nelze vyloučit.
Jak poznám, že se blíží tornádo?
Nejspolehlivějším varovným signálem je rotující, nálevkovitý oblak spouštějící se ze základny bouřkového mraku — tzv. tuba. Často ho doprovází silný hukot připomínající zvuk nákladního vlaku nebo proudového letadla. Pokud takový jev spatříte, okamžitě vyhledejte úkryt v pevné budově, ideálně ve sklepě nebo vnitřní místnosti bez oken. Nikdy se neschovávejte pod mostem — právě tam je riziko zranění létajícími předměty nejvyšší.
Jsou české domy proti tornádu odolné?
Většina českých zděných staveb je proti slabým tornádům kategorie F0–F1 poměrně odolná. Kritickým bodem bývají střechy, okna a lehké přístavby. Tornádo síly F4, jaké zasáhlo jižní Moravu v roce 2021, však dokáže zdemolovat i bytelnou cihlovou stavbu. Pro zvýšení odolnosti se doporučuje kotvení střešní konstrukce a používání bezpečnostních fólií na skla.
Kde mohu nahlásit škody po tornádu nebo bouřce?
Škody na majetku primárně hlaste své pojišťovně — před zahájením úklidu škody důkladně zdokumentujte (fotografie, videa). Meteorologům z ČHMÚ můžete pomoci s potvrzením výskytu tornáda zasláním fotografií škod na jejich oficiální profily na sociálních sítích nebo prostřednictvím e-mailu. Každé hlášení pomáhá zpřesnit databázi těchto extrémních jevů na území Česka.
