První výroční zpráva: 22% nárůst za jediný rok
Dne 11. června 2026 zveřejnil New Jersey Department of Environmental Protection historicky první ucelenou výroční zprávu o lesních požárech, kterou sestavila tamní Forest Fire Service. Dokument přináší detailní analýzu dat za rok 2025 a srovnání s předchozími lety — a čísla nejsou povzbudivá.
Během roku 2025 hasiči v New Jersey zasahovali u 1 322 lesních požárů, které dohromady spálily 27 230 akrů (přibližně 11 000 hektarů) lesní plochy. Pro srovnání: v roce 2024 to bylo 1 439 požárů na 12 355 akrech. Zatímco počet jednotlivých zásahů mírně poklesl, celková spálená plocha se více než zdvojnásobila. Důvod byl prostý — několik extrémně rozsáhlých požárů, především ničivý Jones Road Wildfire, který sám spálil přes 15 000 akrů.
Ještě znepokojivější je však hlavní zjištění zprávy: 99,6 % všech lesních požárů v New Jersey za rok 2025 bylo způsobeno lidskou činností. Nejde o přírodní jev — jde o přímý důsledek lidského chování. Mezi nejčastější příčiny patří nedbalostní zacházení s ohněm, žhářství, odhozené nedopalky cigaret, jiskry ze strojů a zařízení a v neposlední řadě úmyslné zakládání požárů.
Proč požárů přibývá: souhry sucha a lidského faktoru
Zpráva z New Jersey poukazuje na nebezpečnou kombinaci faktorů, která stojí za nárůstem požárů. Tím prvním je přetrvávající sucho. Navzdory nadprůměrně zasněžené zimě 2025/2026 zůstává stát pod oficiálním varováním před suchem (drought warning). Sněhová pokrývka sice na chvíli nasytila povrchovou vrstvu půdy, ale hlubší lesní podloží zůstává výrazně suché. A právě to je klíčové pro rychlé šíření požáru.
Dlouhá sněhová pokrývka navíc paradoxně situaci ještě zhoršila — znemožnila totiž provádět řízené preventivní vypalování. Hasiči během zimy a předjaří stihli kontrolovaně vypálit pouze 8 600 akrů, což je nejméně za posledních 25 let. Běžně přitom každoročně preventivně likvidují 20 000 až 25 000 akrů lesního podrostu, suchých větví a dalšího hořlavého materiálu, který při nekontrolovaném požáru funguje jako akcelerátor.
Druhým zásadním faktorem je lidské chování. Bill Donnelly, státní požární strážce a šéf New Jersey Forest Fire Service, k tomu řekl: „Navzdory sněhu, který jsme měli přes zimu, zůstává les suchý a riziko je reálné. Nakonec to bude matka příroda, kdo rozhodne o tom, co letošní jarní požární sezóna přinese."
A ta slova se potvrzují. I v roce 2026, který teprve probíhá, už hasiči od začátku roku zaznamenali přes 200 lesních požárů, které spálily více než 150 akrů — a to hlavní požární sezóna teprve startuje.
Jones Road: Když se podmínky změní během hodin
Největší požár sezóny 2025 — známý jako Jones Road Wildfire — se stal mementem toho, jak rychle se situace může vymknout kontrole. Požár vypukl v okrese Ocean County a během 20 dnů spálil více než 15 000 akrů, ohrozil 1 300 budov, vyžádal si evakuaci přes 7 000 obyvatel a uzavřel klíčové dálnice včetně Garden State Parkway a U.S. Route 9.
Vyšetřování ukázalo, že požár vznikl z nedbalosti — skupina mladistvých zapálila dřevěné palety a opustila místo, aniž by oheň zcela uhasili. Následně proti nim bylo vzneseno trestní obvinění pro žhářství.
„To ráno začínalo jako den s nízkým požárním rizikem. Pak se podmínky náhle změnily a stal se z toho den s mimořádným rizikem," popsal Donnelly. „Tohle je připomínka, že podmínky se mohou změnit opravdu rychle."
Jones Road se tak zařadil mezi dvacet největších lesních požárů v New Jersey za posledních sto let.
Česká republika pod lupou: požární riziko na vzestupu
Ačkoliv New Jersey leží tisíce kilometrů od střední Evropy, paralely s Českem jsou znepokojivě přesné. Podle českého predikčního systému FireRisk (www.firerisk.cz), který provozují vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, patří v těchto dnech požární riziko na území České republiky k nejvyšším v celé Evropě. Koncem května 2026 bylo Česko na špici evropského žebříčku — překonávalo nás pouze Španělsko a vyrovnávalo se nám Polsko.
Systém FireRisk sleduje několik klíčových parametrů: vlhkost jemného, středního a hrubého paliva, rychlost větru, stabilitu atmosféry a stav sucha. V aktuálním týdnu podle dat z 12. června 2026 panuje na většině území republiky vysoké riziko vzniku i šíření požárů, a to zejména v odpoledních hodinách, kdy klesá vzdušná vlhkost a zesiluje vítr.
Česká republika má s lesními požáry vlastní čerstvou zkušenost — stačí připomenout požár v Národním parku České Švýcarsko, který vypukl 2. května 2026 a protáhl se na několik dnů. Uhasit jej pomohl až intenzivní déšť, který přišel po víkendu. Data z FireRisk přitom ukazují, že předpověď na tento den správně indikovala druhé nejvyšší riziko — a výrazný pokles vlhkosti i většího paliva situaci ještě přiostřil.
44 českých hasičů zamíří na léto do Řecka
Že požární rizika v Evropě rostou, si uvědomují i čeští hasiči. Celkem 44 profesionálních hasičů z různých krajů ČR se v létě 2026 aktivně zapojí do monitorování a případného hašení lesních požárů v Řecku. Tato mise navazuje na předchozí ročníky, kdy čeští hasiči pomáhali při rozsáhlých požárech v jižní Evropě. A není to jednostranná pomoc — zkušenosti, které hasiči v extrémních podmínkách získají, jsou neocenitelné i pro ochranu českých lesů.
„Je to oboustranně přínosné. Naši lidé se učí hasit v podmínkách, jaké u nás zatím nejsou běžné, ale klimatická změna je může přinést i k nám," uvedl zdroj z Hasičského záchranného sboru ČR.
Klimatická změna jako katalyzátor: co čekat dál
Data z New Jersey nejsou izolovaným případem. Globální trend je jednoznačný: lesní požáry přibývají na frekvenci i intenzitě prakticky všude, kde to klimatické podmínky umožňují. Podle National Interagency Fire Center v USA narostl průměrný počet spálených akrů za poslední dekádu o desítky procent oproti období před rokem 2000. Evropský informační systém o lesních požárech (EFFIS) zaznamenal v roce 2025 více než 200 000 hektarů spálené plochy v EU — což je vysoko nad dlouhodobým průměrem.
Co to znamená pro střední Evropu a Česko? Tři hlavní hrozby:
1. Delší období sucha — i když zimy zůstávají relativně vlhké, letní měsíce se prodlužují a srážkové deficity narůstají. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se za posledních 10 let počet dní s vysokým požárním rizikem v ČR zdvojnásobil.
2. Vyšší teploty — teplejší vzduch rychleji vysušuje lesní podrost. I několik dnů bez deště při teplotách nad 30 °C dokáže proměnit lesní půdu ve vysoce hořlavý materiál. Modelové projekce naznačují, že do roku 2050 může počet dní s extrémním požárním rizikem v Česku vzrůst o 40–60 %.
3. Lidský faktor zůstává klíčový — i v českých podmínkách je většina lesních požárů způsobena člověkem. Podle statistik Hasičského záchranného sboru ČR tvoří lidská nedbalost a úmyslné zapálení přes 80 % příčin lesních požárů. Jarní pálení trávy a větví, táboráky bez dozoru či nedopalky cigaret — to jsou nejčastější zdroje.
Prevence: co můžeme dělat
New Jersey na alarmující čísla reaguje konkrétními opatřeními. Stát rozdělil 90 000 dolarů mezi 22 obcí v oblastech s nejvyšším rizikem. Finance směřují na údržbu požárních pásů, prořezávání lesních porostů, zpevňování budov proti jiskrám a osvětu veřejnosti.
V Česku podobné programy rovněž existují — systém FireRisk poskytuje veřejně dostupné předpovědi požárního rizika, které jsou aktualizovány každý den. Lesní správy a majitelé lesů investují do budování protipožárních pásů a vodních nádrží. A co může udělat každý z nás?
- Nerozdělávat oheň v lese mimo vyhrazená místa — zvláště v období sucha
- Nevyhazovat nedopalky cigaret — jediný nedopalek může během suchého dne zničit hektary lesa
- Respektovat výstrahy — sledujte aktuální požární riziko na FireRisk.cz
- Při podezření na požár okamžitě volat 150 — rychlá reakce je klíčová
Zkušenost ze Severní Ameriky i Evropy ukazuje jedno: požáry nejsou jen exotickou hrozbou z Kalifornie nebo Austrálie. Jsou tady a teď — a v rukou nás všech je, zda příští výroční zprávy přinesou lepší čísla.
Jak se liší lesní požár od požáru budovy z hlediska hašení?
Lesní požár je mnohem méně předvídatelný. Šíří se v závislosti na větru, terénu a typu vegetace. Hasiči často nestaví přímo proti plamenům, ale vytvářejí protipožární pásy — pruhy holé země, přes které se oheň nemůže šířit. K hašení se využívají i letadla a vrtulníky. Klíčová je rychlost zásahu: pokud se požár zachytí v prvních minutách, šance na lokalizaci je vysoká. Po desítkách minut už může být plocha příliš velká.
Proč je suchý lesní podrost tak nebezpečný, i když stromy samotné vypadají zdravě?
Suché jehličí, listí, větvičky a další drobný materiál na lesní půdě — odborně označovaný jako „jemné palivo" — funguje jako rozbuška. Vzplane téměř okamžitě a vytváří dostatečnou teplotu k zapálení silnějších větví a nakonec i samotných stromů. Vlhkost tohoto materiálu se může dramaticky změnit během několika hodin — stačí teplý, větrný den a les je připraven hořet.
Může se rozsáhlý lesní požár jako v New Jersey stát i v České republice?
Rozsah českých lesů je menší a krajina je více fragmentovaná poli, cestami a obcemi, což přirozeně brzdí šíření obřích požárů na desítkách tisíc hektarů. Přesto požár v Národním parku České Švýcarsko v roce 2022 ukázal, že i v Česku může požár zasáhnout stovky hektarů a vyžádat si rozsáhlý mezinárodní zásah. S pokračujícím suchem a vlnami veder riziko podobných událostí narůstá — zejména v oblastech s rozsáhlými jehličnatými monokulturami a těžko přístupným terénem.
