Jaderské moře zažilo v posledních dnech něco, na co se budou vzpomínat turisté i meteorologové dlouhá léta. Kroupy velké jako grapefruit — až 15 centimetrů v průměru — dopadaly 22. července na italský region Abruzzo a ničily auta, střechy i letošní úrodu. Nad mořem blikal celý Jadran: za jedinou noc zaregistrovaly detektory přes 200 000 blesků. A příběh nekončí — na 26. a 27. července meteorologové vydali pro celou oblast znovu nejvyšší stupeň ohrožení.
Kroupy jako grapefruit: Itálie pod palbou supercel
Úterý 22. července 2026 vstoupí do italských meteorologických análů jako jeden z nejtemnějších letních dnů. Silná supercela — rotující bouřkový systém schopný dosáhnout výšky přes 15 kilometrů — se přehnala oblastí Abruzzo v centrální Itálii, konkrétně přes provincii Teramo. Turistické město Roseto degli Abruzzi, v létě plné dovolenkářů, se proměnilo v kolbiště ledových střel.
Svědkové popsali kroupy srovnatelné s tenisovým míčkem a v některých místech i větší. Meteorologové potvrdili průměry 12–15 centimetrů, přičemž v obci Bellante velké kroupy rozmlátily auta zaparkovaná na ulici a prorazily střechy. Stejný osud potkal i obec Campli na okraji národního parku Gran Sasso e Monti della Laga.
„Tak velké kroupy jsem za svůj život neviděl. Auta vypadala, jako by jela přes mimozemský terén — každý centimetr karoserie promáčknutý," popsal jeden z místních obyvatel pro italská média.
Civilní ochrana zahájila v zasažených obcích zdokumentování škod, aby mohla být spuštěna kompenzační řízení pro poškozené domácnosti i zemědělce.
200 000 blesků za jedinou noc
Bouřkový systém nebyl omezen pouze na pevninu. Jak se přesunul nad Jaderské moře, očekávalo se, že nad vodou oslabí — to se ale nestalo. Kombinace nízkého tlaku vzduchu a neobvykle teplé hladiny Jadranu způsobila, že supercely naopak ještě zesílily.
Detektory blesků zaregistrovaly za noc z 21. na 22. července nad Jaderským mořem a přilehlými oblastmi více než 200 000 výbojů. Jde o výjimečné číslo i v celosvětovém měřítku. Velká část úderů mířila přímo do mořské hladiny — jev, který se v červenci nad Jadranem nevyskytuje běžně.
Proč bouřky posílily nad mořem? Fyzikální vysvětlení je přímočaré: meteorologové ze Severe Weather Europe upozornili, že teplá mořská hladina funguje jako obrovský zásobník energie. Vodní pára, která se z ní rychle odpařuje, dává bouřkovým systémům „palivo" v podobě latentního tepla. V kombinaci s anomálně silným vertikálním větrným střihem vznikají podmínky ideální pro supercelové bouřky s obřími kroupami a tornády.
Chorvatsko a Istrie v ohrožení
Po Itálii se bouřkový systém přesunul směrem k Balkánu. Split vydal nejvyšší meteorologické varování, záchranáři byli v pohotovosti na plážích a v marinatech. U Rovinje zaznamenali kroupy do 5 centimetrů — stále dostatečně velké na to, aby způsobily bolestivá zranění i bez přilby. Škody v Chorvatsku zůstaly naštěstí výrazně menší než v Itálii.
Ani Venetsko nevyvázlo bez úhony — přístavní oblast v Chioggia zaznamenala poškozená plážová zařízení a přístřešky.
Nová hrozba: HIGH RISK pro 26.–27. července
Právě když se zdálo, že se situace uklidní, Severe Weather Europe vydalo pro 26. a 27. července 2026 výstrahu nejvyšší úrovně — HIGH RISK — pro téměř totožnou oblast jako o čtyři dny dříve.
Konkrétní hrozby pro tento výjimečný bouřkový výběžek:
- Kroupy 8–10+ centimetrů v oblastech s nejvyšším rizikem
- Nárazy větru až 120 km/h v centrálních bouřkových jádrech
- Tornáda — střední pravděpodobnost v centrální Itálii, nižší v oblasti Jadranu
- Přívalové záplavy — modely naznačují srážky přes 150 mm v krátkém časovém úseku
- Kombinace supercell a tréninkových bouřkových řetězců (multicell), které prodlužují bouřkovou aktivitu na mnoho hodin
Zóna HIGH RISK zahrnuje centrální a severní Itálii, centrální Jadranské moře, severovýchodní Jadranský pobřeží až do Istrie a jihozápadní Slovinsko. V zóně vyššího (MODERATE) rizika jsou pak jižní Chorvatsko, západ Slovinska, části západního a středního Rakouska a jižní Švýcarsko.
Proč tolik obřích bouřek najednou?
Za opakující se bouřkovými nájezdy stojí dlouhodobá atmosférická situace: hluboká výšková tlaková níže nad severní Evropou, která neustále přivádí studenou vzduchovou hmotu do kontaktu s přehřátou Středomořskou oblastí. Tento kontrastní střet chladného vzduchu v horních patrech atmosféry a horkého, vlhkého vzduchu v přízemní vrstvě vyvolává extrémní nestabilitu.
K tomu přistupuje teplota Jadranu, která v letošním roce překračuje dlouhodobý průměr o 2–3 °C. Výsledkem je „el niñový efekt" v miniaturním měřítku: čím teplejší moře, tím více energie mají bouřky k dispozici.
Klimatologové upozorňují, že intenzita středomořských bouřek v posledních letech narůstá. Studie publikované v odborných meteorologických časopisech prokazují, že supercelové bouřky s kroupami nad 5 cm se ve Středomoří vyskytují čím dál tím častěji a jejich geografický dosah se rozšiřuje směrem na sever — do oblastí jako Istrie, slovinský Kras nebo Korutany.
Co to znamená pro české turisty?
V době vrcholící letní sezóny se Jadranské pobřeží hemží českými turisty — a ti by si teď měli dávat dvojnásobný pozor. Bouřky na Jadranu přicházejí rychle a bez varování v podobě, na kterou jsme zvyklí z českého prostředí. Zatímco u nás typicky vidíme bouřku přicházet z obzoru desítky minut předem, středomořské supercely se dokáží vyvinout během hodiny z průměrného letního odpoledne.
Základní pravidla pro turisty v bouřkovém ohrožení:
- Sledujte lokální výstrahy a aplikace jako meteo.hr nebo ARSO (Slovinsko)
- Při výskytu krup okamžitě vyhledejte pevný kryt — kroupy přes 3 cm způsobují vážná zranění
- Nevyjíždějte na otevřené moře, pokud je výstraha aktivní — ani zkušení kapitáni podceňují rychlost vývoje bouřek nad Jadranem
- Parkujte v garážích nebo pod přístřešky — kroupy z letošních bouřek dělaly z nových aut vrakoviště během pár minut
Jak je možné, že kroupy na Jadranu dosahují tak extrémní velikosti?
Obří kroupy vznikají v supercelových bouřkách, kde silné vzestupné proudy opakovaně vynášejí ledová zrnka do velké výšky, kde se na ně nabaluje další led. Čím silnější je updraft a čím déle kroupa „pendluje" nahoru a dolů, tím větší vyroste. V letošním červenci kombinace extrémní nestability atmosféry, teplého Jadranu a silného větrného střihu vytvořila supercelám ideální podmínky. Kroupa o průměru 15 cm (velká jako grapefruit) váží přes 400 gramů a dopadá rychlostí přes 160 km/h.
Proč se bouřky nad Jadranem zesilují místo toho, aby slábly?
Standardně bouřky nad vodou slábnou, protože moře má nižší tření a nestejnorodé povrchy, které „rozbíjejí" organizaci bouřek. Jadranské moře je ale letos extrémně teplé — o 2–3 °C nad průměrem — a funguje jako zdroj dodatečné energie ve formě vodní páry. Navíc nízký atmosférický tlak nad oblastí umožňuje bouřkovým systémům udržet svou strukturu. Výsledkem jsou bouřky, které cestují stovky kilometrů bez výraznějšího oslabení.
Hrozí podobné extrémy i v Česku?
Česko nemá přístup k moři, ale princip vzniku supercel je stejný. I u nás se v posledních letech vyskytují supercely s kroupami přes 5 cm stále častěji — například tornádo na jižní Moravě v roce 2021 nebo downburst u Hodonína letos v červenci. Klíčový rozdíl je v dostupné energii: teplota Jadranu a Středozemního moře dává italsko-adriatickým bouřkám mnohonásobně větší zásobník energie, než má středoevropský kontinent.
