Klimatický systém jižní oscilace (ENSO), jehož teplou fází je právě fenomén El Niño, představuje nejsilnějšího přirozeného hybatele meziročních výkyvů počasí na planetě. Vědecká obec se dlouho snažila jednoznačně určit, zda a do jaké míry spalování fosilních paliv a celkový růst globálních teplot mění chování tohoto mohutného tichomořského systému. Vzhledem k vysoké přirozené variabilitě El Niňa bylo oddělení dlouhodobého vlivu člověka od běžných cyklů mimořádně obtížné.
Nová studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Science však přináší průlomová data. Mezinárodní vědecký tým pod vedením paleoklimatoložky Julie Coleové z Michiganské univerzity analyzoval vzorky korálů z Galapág, které sloužily jako přírodní teploměry za období více než 900 let. Výsledky ukazují, že v éře před průmyslovou revolucí neexistoval žádný záznam o tak silných epizodách El Niño, jaké pozorujeme v moderní době.
Chemický archiv ukrytý v kostrách korálů
Sledování vývoje oceánských teplot má z pohledu moderní meteorologie zásadní limit: spolehlivá data pokrývající celou planetu máme k dispozici teprve od 80. let 20. století, kdy začaly fungovat družicové pozorovací systémy. V odlehlých oblastech tropického Pacifiku, kde se El Niño rodí, dříve nikdo pravidelně teplotu vody neměřil.
Vědci proto využili kostry dlouhověkých korálů, které rostou podobně jako stromy a ukládají vrstvy uhličitanu vápenatého. Měřením chemického složení jednotlivých vrstev – konkrétně poměru stroncia k vápníku a zastoupení izotopů kyslíku – dokázali rekonstruovat teplotu mořské vody s přesností na jednotlivé měsíce. Galapážské ostrovy přitom leží přesně v oblasti, kde se teplé vody při jevu El Niño projevují nejvýrazněji.
Podle zjištění vědců jsou moderní jevy El Niño zhruba o 36 % silnější než v období před polovinou 19. století. Za posledních 40 až 50 let pak došlo k dalšímu výraznému zesílení výkyvů o přibližně 16 %. Výzkum zároveň odhalil zajímavou asymetrii: zatímco teplé epizody El Niño vykazují zřetelný nárůst intenzity, chladná fáze, známá jako La Niña, podobné zesílení nevykazuje. Celý systém se tak stává jednostranně vychýleným ve prospěch extrémního oteplování.
Současný stav: Globální oceány v neprozkoumaných vodách
Tyto vědecké závěry přicházejí v době, kdy se v Tichém oceánu od června plně rozvinula nová fáze fenoménu, vykazující parametry takzvaného „super“ El Niňa. Tento systém se rozvíjí ještě rychleji než historické rekordní události z let 1997–1998 a 2015–2016 a překračuje dosavadní teplotní prahy. Světová meteorologická organizace (WMO) vydala předpověď, podle níž existuje téměř stoprocentní pravděpodobnost, že současné podmínky přetrvají minimálně do února.
Na situaci reagoval také generální tajemník OSN António Guterres, který upozornil, že El Niño se před našima očima extrémně zvětšuje a planeta vstupuje do zcela neprobádaných vod s bezprecedentními teplotami oceánského povrchu. Zvýšená dynamika oceánů úzce navazuje na situaci, kdy rekordní teploty moří v předchozích měsících vytvořily ideální energetické zázemí pro prudký rozvoj atmosférických poruch.
Proč na síle El Niňa záleží?
El Niño není pouze lokální záležitostí Tichomoří. Přerozdělení obrovských mas teplé vody zásadně mění globální cirkulaci v atmosféře a určuje polohu tryskového proudění (jet streamu). Jak dokládá publikovaný výzkum, zesílené El Niño s sebou nese těžké socioekonomické a ekologické důsledky po celém světě:
- Extrémní srážky a záplavy: Způsobuje ničivé přívalové deště na západním pobřeží Jižní i Severní Ameriky.
- Katastrofální sucha a požáry: Vyvolává hluboké deficity srážek v jihovýchodní Asii, Indonésii a východní Austrálii, což ohrožuje produkci plodin a zvyšuje riziko lesních požárů.
- Devastace mořských ekosystémů: Teplá vrstva vody blokuje výstup živin z hlubin k hladině, což vede k rozsáhlému bělení korálů a kolapsu populací ryb, jak naznačují i studie sledující celkový stav, kdy oteplování oceánů ohrožuje mořský život.
Ačkoliv vliv El Niňa na počasí ve střední Evropě je zprostředkovaný a méně přímočarý než v tropech, globální nárůst průměrných teplot v kombinaci s tímto jevem vytváří celosvětový tlak na lámání teplotních rekordů a podporuje nestabilitu atmosférických vzorců i nad evropským kontinentem.
Jak přesně dokážou korály zaznamenat teplotu vody v minulosti?
Při stavbě vápencové kostry korály zabudovávají do své struktury různé prvky v závislosti na teplotě okolní vody. Poměr stroncia k vápníku a poměr izotopů kyslíku (kyslík-18 vůči kyslíku-16) se mění přesně podle teploty moře v daném měsíci, což umožňuje vytvořit chronologický archiv podobně jako u letokruhů stromů.
Co je to „super“ El Niño?
Jako „super“ El Niño se označují výjimečně silné epizody, při nichž anomálie teploty povrchu moře v rovníkovém Pacifiku (oblast Niño 3.4) překročí dlouhodobý průměr o více než 2,0 °C po delší období. Takto silné jevy měly v minulosti celoplanetární dopady na počasí a ekonomiku.
