Dvojnásobná rychlost a konec roztříštěných dat
Pobřežní pásma a říční koridory (tzv. ripariální zóny) představují biologicky nejbohatší, ale zároveň nejvíce ohrožená území v Evropě. Čelí kombinovanému tlaku lidské činnosti, urbanizace, průmyslové výstavby i projevů klimatických změn, jako jsou bleskové povodně, dlouhotrvající sucha a eroze břehů. Dosavadní monitorovací systém pracoval s oddělenými datovými vrstvami a šestiletým odstupem mezi jednotlivými inventurami, což v rychle se měnícím klimatu přestávalo vyhovovat potřebám hydrologů i krizového plánování.
Podle nových informací, které zveřejnil odborný magazín ECO Magazine, nová rámcová smlouva propojuje konsorcium složené z firem CLS, COTESA, GAF, GeoVille, e-GEOS a Telespazio Ibérica. Konsorcium zajistí nejen produkci zcela nových referenčních mapových vrstev pro roky 2021, 2024 a 2027, ale také zpětné přepracování a harmonizaci starších historických dat z let 2012 a 2018.
Klíčovým krokem je technologické sloučení dosud oddělených produktů Coastal Zones a Riparian Zones do jednoho uceleného systému. Tím se odstraní dřívější překryvy a nesrovnalosti v klasifikaci v místech, kde se velké říční toky vlévají do moře a vytvářejí rozsáhlé estuáry.
Proč jsou břehové zóny klíčem ke zvládání hydrologických extrémů
Zatímco pobřežní vrstva mapuje zónu do vzdálenosti 10 kilometrů od moře na celkové rozloze přibližně 730 000 km², říční koridory pokrývají tisíce kilometrů evropských vodních toků. V systému CLMS jsou tyto břehové zóny klasifikovány do 55 velmi detailních tematických tříd s minimální mapovanou jednotkou (MMU) pouhých 0,5 hektaru a minimální šířkou liniových prvků (MMW) 10 metrů.
Vědecký a praktický význam takto detailních satelitních dat spočívá v několika faktorech:
- Přirozená protipovodňová ochrana: Zachovalá vegetace v nivách a podél břehů zpomaluje odtok vody z krajiny, tlumí povodňové vlny a snižuje zanášení koryt sedimenty.
- Ochrana před vysycháním: Břehové porosty stíní vodní toky, čímž brání jejich přehřívání během extrémních vln veder a omezují masivní úhyn ryb a vodních organismů. Právě na tyto hrozby opakovaně upozorňují klimatické analýzy, jako když služba Copernicus varuje před extrémními požáry i kolapsem řek v suchých letních měsících.
- Biologické koridory: Pásy zeleně kolem řek fungují jako migrační cesty pro živočichy a propojují fragmentované lesní celky v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině.
Dopad na střední Evropu a správu povodí
Ačkoliv je Česká republika vnitrozemským státem a pobřežní vrstvy se jí netýkají, data z ripariálních zón mají zásadní význam pro správu povodí Labe, Moravy, Odry i Vltavy. Správci povodí, orgány ochrany přírody i vědecké instituce získávají díky tříletému cyklu přesný nástroj pro monitoring sukcese, odlesňování břehů, šíření invazních druhů rostlin (např. křídlatky či bolševníku) nebo nelegálních záborů záplavových území.
Zkrácení periody na 3 roky umožní státním institucím i výzkumníkům vyhodnocovat úspěšnost revitalizačních projektů – například jak rychle se po obnově meandrů a slepých ramen obnovuje původní mokřadní vegetace a jaký to má vliv na zadržování vody v konkrétním povodí.
Tento krok zapadá do širší strategie Evropské unie v oblasti dálkového průzkumu Země, která se opírá o flotilu družic Sentinel. Význam volně dostupných dat pro ochranu přírody a ekonomiku je obrovský, což ukazuje i debata v zemích, které plný přístup nemají – nedávno například rezonovalo téma, kdy Švýcarsko odmítlo vstoupit do programu Copernicus a tamní vědecká komunita vyjádřila obavy ze ztráty přímého napojení na nejmodernější evropská data.
Co přesně znamená ripariální zóna?
Jde o specifické přechodové rozhraní mezi tekoucí či stojatou vodou a suchozemským ekosystémem. Zahrnuje říční nivy, lužní lesy, břehové křoviny a mokřady, které hrají klíčovou roli v samočištění vody a regulaci mikroklimatu.
Kdo má k novým datům programu Copernicus přístup?
Všechna data služby Copernicus Land Monitoring Service jsou poskytována v rámci politiky otevřených dat (Open Data) zcela zdarma jak pro vědecké a státní instituce, tak pro komerční sféru a širokou veřejnost.
