Evropa právě prožívá dramatický meteorologický zlom. Po smrtícím vedru, které v posledních dnech rozbilo teplotní rekordy od Španělska po Německo, se dnes tepelná kopule začíná hroutit. Na její místo nastupuje studená tlaková brázda, která přinese střední Evropě silné bouřky, krupobití a přívalové srážky. Česko si zatím užívá klidný čtvrteční den — naše stanice dopoledne ukazovaly 22–23 °C v nížinách — ale meteorologové varují: víkend bude dramaticky jiný.
Rekordní vedro zabíjelo: Británie překonala samu sebe
V pondělí 26. května 2026 padl v britském Kew Gardens teplotní rekord pro celý měsíc máj — 35,1 °C, přičemž předchozí rekord byl překonán vlastně dvakrát ve dvou dnech. Meteorologická služba Met Office označila tuto vlnu veder za výjimečnou i v kontextu dosavadního klimatického vývoje.
Ve Francii zaznamenal meteorologický úřad Météo France „bezprecedentní" teploty pro tuto dobu roku. Francouzská vláda potvrdila nejméně sedm deaths spojených s vlnou veder — část z nich při sportovních akcích na otevřeném vzduchu, část při utopení, kdy přehřátí lidé skákali do studených vodních nádrží. V londýnském metru dosahovala teplota 34,3 °C.
Německo, severní Itálie a části Balkánu překonaly 30 °C, přičemž odchylky od dlouhodobých průměrů dosahovaly 10 až 15 °C. Server CNN situaci označil slovy „mind-bogglingly crazy" — tedy přibližně „šíleně nepochopitelné".
Co je tepelná kopule a proč se hroutí?
Tepelná kopule vzniká, když se vysokotlaková oblast usadí nad určitým územím a funguje jako pokličky na hrnci: tlačí vzduch dolů, ten se při sestupu ohřívá, a horko se kumuluje bez možnosti úniku. Výsledkem jsou dny s abnormálně vysokými teplotami a minimem srážek.
Letošní majová kopule přitáhla vzduch ze severní Afriky přes Španělsko a Francii až do střední Evropy. Nyní ji ale vytlačuje hluboká tlaková níže přicházející od Atlantiku. Studený vzduch z vyšších zeměpisných šířek se sráží s přehřátou vzdušnou hmotou nad kontinentem — a právě tato kolize je zárukou silných bouřek.
Podle serveru Severe Weather Europe může alpský oblouk od Švýcarska přes Rakousko až po severní Itálii a Slovinsko dostat 100 až 200 mm srážek v průběhu několika dní — to je množství, které v letních měsících v této oblasti způsobuje povodně.
ESTOFEX vydal stupeň 2: Hrozí krupobití velikosti míčku na squash
Evropské středisko pro konvektivní předpovědi ESTOFEX vydalo pro dnešní den výstrahu stupně 2 pro severovýchodní Itálii a západní Slovinsko. Předpovídá se zde vznik supercell — rotujících bouřkových systémů — s krupobitím o průměru až 5 cm, silnými poryvy větru a lokálně intenzivními srážkami.
Výstraha stupně 1 platí pro jihozápadní Polsko, východní Slovensko, Podkarpatskou Rus a části Rumunska, kde hrozí silné poryvy větru. Stejná úroveň varování pokrývá i severozápadní Francii a jihozápadní Británii s rizikem krupobití.
Atmosférické podmínky jsou podle meteorologů mimořádně příznivé pro vznik silných bouřkových buněk: specifická vlhkost 12–14 g/kg nad severní Itálií, teplotní gradient 7–7,5 K/km a hodnoty nestability MLCAPE dosahující 1 000 až 3 000 J/kg. Taková čísla jsou v evropském kontextu výjimečná.
Česko: Klidný čtvrtek, pak příval o víkendu
Naše meteorologické stanice dnes dopoledne hlásí příjemné počasí: Neratovice 22,7 °C, Bezděkov pod Třemšínem 23,2 °C, Žerotín 21,8 °C, Dolní Cerekev 19,3 °C. Srážky dnes nikde — tlak se pohybuje kolem 1 015–1 025 hPa, takže situace je stabilní.
Jenže to je klid před bouří v pravém slova smyslu. Český hydrometeorologický ústav očekává, že od soboty přibude oblačnost a na většině území se objeví přeháňky nebo déšť, místy i bouřky. Teploty v sobotu zůstanou kolem 25–26 °C, ale nestabilita vzduchu výrazně vzroste.
Právě kombinace přetrvávající teploty a přicházející vlhkosti je klasickým receptem na konvektivní bouřky — tedy ty náhlé, intenzivní, s přívalovým deštěm a krupobitím. Pro víkend platí zásada: sledujte radarové snímky, mějte záložní plán pro aktivity venku.
Klimatický kontext: Nejde o náhodu
Letošní majová vlna veder v Evropě není izolovanou meteorologickou kuriozitou. Je součástí dlouhodobého trendu, který vědci dokumentují stále přesvědčivěji. Klimatologové z World Weather Attribution opakovaně prokázali, že antropogenní změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost extrémních vln veder v Evropě — a zároveň zesiluje nestabilitu atmosféry, která pak způsobuje silnější bouřky.
Jinými slovy: čím více se planeta otepluje, tím více energie se hromadí v atmosféře. Když se tato energie uvolní — jako nyní při kolapsu tepelné kopule — výsledkem jsou intenzivnější konvektivní jevy. Extrémy na obou koncích teplotní stupnice jsou tak přímým důsledkem jednoho a téhož procesu.
Letošní máj 2026 to demonstroval naplno: rekordní vedro v první části, nebezpečné bouřky v části druhé.
Proč tepelná kopule kolapsu přináší tak silné bouřky?
Tepelná kopule nahromadí v přízemní vrstvě atmosféry velké množství energie ve formě tepla a vlhkosti. Když přijde studená fronta a tento vzduch „prolomí", uložená energie se uvolní velmi rychle formou konvektivních bouřek. Čím více energie bylo nahromaděno, tím silnější jsou výsledné bouřky — proto po delší vlně veder bývají bouřky obzvláště intenzivní.
Je krupobití 5 cm v Evropě neobvyklé?
Kroupy o průměru 5 cm (velikost míčku na squash nebo menšího pomeranče) jsou v Evropě vzácné, ale ne nevídané. Vyskytují se při supercellách — rotujících bouřkových systémech s velmi silnými vzestupnými proudy. V posledních letech vědci dokumentují nárůst výskytu supercell v Evropě, přičemž klimatická změna zvyšuje jejich frekvenci i intenzitu zejména v oblasti severní Itálie, Balkánu a střední Evropy.
Jak se mohu připravit na přívalový déšť nebo krupobití?
Sledujte výstrahy ČHMÚ a radarové snímky — výstraha se může vydat s předstihem jen několika hodin. Zaparkujte auto do garáže nebo pod přístřešek, odložte zahradní práce a venkovní akce na bezpečnější dny, a mějte doma zásoby pro případ výpadku elektřiny. Při bouřce se vyhněte otevřeným prostranstvím, vodním plochám a osamělým stromům.
