Co jsou klimatické černé labutě a proč znervózňují investory
Klimatické body zvratu představují kritické prahové hodnoty v propojených přírodních systémech Země. Jakmile dojde k jejich překročení, spustí se dominový efekt, který vede k rychlým, dalekosáhlým a mnohdy zcela nevratným změnám. Zatímco v minulosti finanční analytici pracovali s myšlenkou, že změna klimatu bude probíhat pozvolna a předvídatelně, vědecká data ukazuje opačný trend.
Podle zjištění deníku Los Angeles Times se přístup institucionálních investorů zásadně mění. Jak uvádí Sarah Kapnick, globální vedoucí klimatického poradenství v JPMorgan Chase a bývalá hlavní vědkyně amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), současné vlny veder signalizují posun k teplejšímu základnímu stavu. Když se změny zrychlují, systémy mohou být dotlačeny k prahovým hodnotám rychleji, než se společnost a trhy dokážou přizpůsobit.
Svět již v roce 2024 poprvé krátkodobě překročil hranici globálního oteplení o 1,5 °C oproti předindustriální éře a současná trajektorie míří k téměř dvojnásobnému nárůstu do konce tohoto století. Výzkumníci z University of Exeter navíc poukazují na to, že svět již čelí prvnímu překročenému bodu zvratu, kterým je rozsáhlé odumírání teplovodních korálových útesů.
Simulace rizik v miliardových portfoliích
Jedním z investorů, kteří přecházejí k konkrétním činům, je společnost Standard Life. Tento finanční gigant plánuje spustit zátěžové simulace dopadů klimatických bodů zvratu na celé své portfolio ve výši 425 miliard USD (v přepočtu přibližně 317 miliard GBP). Hetal Patel, vedoucí výzkumu udržitelných investic ve Standard Life, zdůrazňuje, že jakýkoli investor, který nebude tato rizika brát vážně do poloviny roku 2028, se ocitne mimo hlavním proud finančního trhu.
Podobný postup zvolil i německý správce aktiv Allianz Global Investors (AllianzGI), který spravuje 685 miliard USD. Podle Marka Wadea z AllianzGI bude klíčové sledovat zejména pojišťovací sektor, kde se finanční dopady neohrožitelnosti některých rizik projeví nejrychleji.
Dopady na výnosnost mohou být podle specializovaných modelů dramatické:
- Do roku 2028: Analýzy společnosti Ortec Finance ukazují, že při scénáři vysokého oteplení mohou výnosy penzijních fondů klesnout v průměru o 2 %.
- Do roku 2035: Průměrný pokles výnosů se podle stejných modelů prohloubí na 6 %.
- Do roku 2050: Celkový pokles výnosů penzijních fondů může dosáhnout až 33 %, přičemž u amerických fondů s vysokým podílem akcií se do roku 2040 odhaduje propad až o 50 %.
Globální ekonomika jako celek by mohla bez rázných opatření přijít do roku 2050 o více než 10 % HDP oproti původním očekáváním, přičemž inflační očekávání jen v USA by mohla vzrůst o 0,7 procentního bodu. Problémy na trzích a růst cen surovin úzce souvisejí i s tím, jak trhy reagují na rekordní teploty oceánů a klimatické výkyvy.
Hrozba pro Evropu: Kolaps Atlantické cirkulace (AMOC)
Záhadou i hrozbou pro evropský kontinent zůstává možný kolaps Atlantické jižní meridionální cirkulace (AMOC). Tento systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z rovníku smerem k severozápadní Evropě a zajišťuje zde relativně mírné zimy. Pokud by došlo k jeho selhání, klimatické vzorce v Evropě by se od základu proměnily.
Nové simulace ukazují, že selhání AMOC by mohlo přinést do severozápadní Evropy extrémní zimní mrazy s teplotami v Londýně padajícími až k -20 °C (-4 °F) a s arktickým mořským ledem sahajícím až k pobřeží východní Anglie. Tento jev by se přitom odehrával paralelně s globálním oteplováním, které by v letních měsících naopak přinášelo sucha a vlny veder, což by dramaticky zasáhlo zemědělství i energetiku.
Právě kombinace nevratnosti a nepřipravenosti dělá z bodů zvratu zásadní téma. Jak upozorňuje Aniket Shah ze společnosti Jefferies, ekonomiky se v minulosti dokázaly adaptovat na války i pandemie, avšak nevratné přírodní šoky představují typ strukturálního rizika, s nímž se moderní finanční systémy ještě nikdy nesetkaly.
Regulátoři přitvrzují
Na novou realitu reagují i finanční orgány. Britský úřad pro obezřetnostní regulaci (PRA) již instruoval banky a pojišťovny, aby do svých rizikových modelů zahrnuly nelineární a nevratná klimatická rizika. Úřad výslovně varoval, že historická data již nejsou spolehlivým vodítkem pro budoucí vývoj.
Některé penzijní fondy, jako například USS Investment Management spravující penze britských univerzitních zaměstnanců, se proto zaměřují na pětiaž desetileté horizonty, v nichž by se jevy jako tání permafrostu nebo kolaps AMOC mohly stát bezprostřední hrozbou pro hodnotu investovaného majetku. Pro investory to znamená jediné: budoucnost se přibližuje mnohem rychleji, než si dříve připouštěli.
Co přesně znamená klimatický bod zvratu ve finančním sektoru?
Jde o prahovou hodnotu v přírodním systému (například kolaps mořského proudu nebo plošné tání permafrostu), jejíž překročení spustí rychlou a nevratnou změnu. Pro finanční trhy to představuje náhlé přecenění aktiv, narušení dodavatelských řetězců a trvalý pokles výnosnosti investic.
Jak výrazně mohou klimatické body zvratu ovlivnit výnosy penzijních fondů?
Podle analytických modelů Ortec Finance může scénář vysokého oteplení snížit výnosy penzijních fondů v průměru o 2 % do roku 2028, o 6 % do roku 2035 a až o 33 % do roku 2050. U amerických fondů s vysokým podílem akcií mohou ztráty dosáhnout do roku 2040 až 50 %.
