Česká republika jako klíčový uzel evropské výroby
Nový areál o rozloze 35 tisíc metrů čtverečních rozšiřuje hradecké výrobní centrum společnosti Kingspan na přibližně 135 tisíc metrů čtverečních. Firma z něj hodlá vytvořit jedno z nejdůležitějších výrobních center evropské divize CEME, která zahrnuje střední a jižní Evropu i Blízký východ. Jde o jasný signál, že Česká republika — a konkrétně východní Čechy — zůstávají pro nadnárodní investory v průmyslové výrobě atraktivní destinací.
V Hradci Králové se budou vyrábět izolační panely z minerální vlny K-Roc, určené především pro průmyslové, logistické a komerční stavby. Podle společnosti má nový provoz posílit dodávky pro český, slovenský, německý i další středoevropské trhy. Kingspan tím reaguje nejen na rostoucí poptávku po energeticky úsporných stavebních materiálech, ale i na požadavky evropské legislativy, která postupně zpřísňuje normy pro energetickou náročnost budov.
Automatizace, která šetří materiál i emise
Srdcem nového závodu je plně automatizovaná výrobní linka dlouhá 275 metrů. Ta umožňuje výrobu s minimálním podílem lidské obsluhy a výrazně vyšší přesností, než jakou nabízejí starší provozy. Výsledkem je nejen vyšší produktivita — roční kapacita závodu má dosáhnout až 2 000 kilometrů čtverečních izolačních panelů — ale také nižší materiálové ztráty.
Kingspan při výrobě používá nízkouhlíkovou ocel a technologie s redukovanou emisní stopou. To je zásadní detail: stavebnictví jako celek je odpovědné za přibližně 39 procent globálních emisí CO₂ a zhruba třetina z toho připadá právě na výrobu stavebních materiálů. Každá tuna oceli vyrobená s nižší uhlíkovou stopou znamená reálný posun směrem k cílům Pařížské dohody.
Energetický mix: slunce, země a vzduch
Největší pozornost si zaslouží energetická infrastruktura. Na střechách výrobních hal vznikla fotovoltaická elektrárna o výkonu 440 kWp. Pro představu: toto množství solární energie by pokrylo roční spotřebu zhruba 130 českých domácností. Provoz dále doplňují geotermální vrty a tepelná čerpadla, která zajišťují vytápění i chlazení výrobních prostor.
Díky tomuto mixu pokryje závod 59 procent své energetické spotřeby z vlastních obnovitelných zdrojů. Pro srovnání: průměrný český průmyslový podnik čerpá z vlastních OZE obvykle méně než 10 procent své spotřeby. Kingspan se tak zařadil mezi evropskou špičku v oblasti průmyslové energetické soběstačnosti.
„Pro Kingspan není energetická efektivita bonusem ani nálepkou navíc. Je to způsob, jakým přemýšlíme o každém rozhodnutí — od návrhu budovy po samotnou výrobu,“ uvedl Marek Žeňuch, ředitel závodu Kingspan Izolační panely ČR.
Net Zero Energy: co to vlastně znamená?
Nový areál splňuje standardy Net Zero Energy a Net Zero Operational Carbon. V praxi to znamená, že budova na roční bázi vyrobí přibližně tolik energie, kolik sama spotřebuje, a že provozní emise uhlíku jsou kompenzovány — ať už vlastní výrobou zelené energie, nebo jinými opatřeními. Oproti běžnému průmyslovému provozu by měl nový závod každoročně ušetřit přibližně 261 tun emisí CO₂.
Pro kontext: 261 tun CO₂ odpovídá emisím, které za rok vyprodukuje přibližně 55 osobních automobilů se spalovacím motorem. Není to číslo, které by samo o sobě zachránilo klima, ale je to důkaz, že i těžký průmysl dokáže svou uhlíkovou stopu smysluplně redukovat.
Planet Passionate: globální strategie s lokálním dopadem
Hradecký závod je součástí širší firemní strategie nazvané Planet Passionate. Tento program, který Kingspan spustil v roce 2019, zahrnuje konkrétní závazky v oblasti ochrany klimatu, cirkulární ekonomiky, efektivního využívání vody a energie a minimalizace dopadů na životní prostředí napříč celým dodavatelským řetězcem.
Kingspan, jako globální lídr v oblasti vysoce výkonných izolačních materiálů působící ve více než 80 zemích, má ambici dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2030. Hradecký projekt je jedním z konkrétních kroků na této cestě. Firma na českém trhu působí již od roku 1998 a vyrábí izolační sendvičové stěnové a střešní panely pro průmyslové, komerční a logistické stavby po celé Evropě.
Voda jako strategická surovina
Součástí projektu je rovněž sofistikovaný systém hospodaření s vodou. V areálu jsou instalovány zásobníky o kapacitě 50 tisíc litrů pro zachytávání a opětovné využití dešťové vody — ať už v sanitárních systémech, nebo pro technologické účely. Při současných klimatických trendech, kdy i Česká republika zažívá častější epizody sucha, jde o prozíravé opatření. Průmysl je v Česku druhým největším spotřebitelem vody hned po energetice a každý litr ušetřené pitné vody se počítá.
Co to znamená pro českou energetiku
Investice Kingspanu přichází v době, kdy česká vláda dokončuje aktualizaci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který počítá s výrazným navýšením podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie. Podle návrhu by měl podíl OZE do roku 2030 vzrůst na přibližně 30 procent. Podniky jako Kingspan ukazují, že tato čísla nejsou jen politickým přáním — jsou technicky i ekonomicky dosažitelná.
Důležité je, že Kingspan nekupuje zelenou energii od třetích stran, ale vyrábí si ji přímo v místě spotřeby. To eliminuje ztráty v přenosové soustavě a chrání firmu před výkyvy tržních cen elektřiny. V době, kdy se ceny silové elektřiny na pražské burze PXE pohybují kolem 95 až 110 eur za megawatthodinu, jde o nezanedbatelnou konkurenční výhodu.
Současně je třeba vidět i limity. Instalovaný solární výkon 440 kWp je úctyhodný, ale sám o sobě by na pokrytí celé spotřeby energeticky náročné výroby nestačil — odtud oněch 59 procent. Zbylou energii bude závod odebírat ze sítě, jejíž mix v České republice stále z velké části tvoří uhelné a plynové elektrárny. Cesta ke stoprocentní uhlíkové neutralitě tak vede přes kombinaci vlastních zdrojů s postupnou dekarbonizací celé energetické soustavy.
Vzor pro další české podniky?
Hradecký projekt má potenciál stát se referenčním příkladem pro další tuzemské výrobní podniky. Ukazuje, že investice do vlastních obnovitelných zdrojů se nevyplácí jen ekologicky, ale i ekonomicky — návratnost fotovoltaických systémů na střechách průmyslových hal se v Česku pohybuje mezi pěti až osmi lety v závislosti na vývoji cen elektřiny a dotací.
V kombinaci s geotermálními vrty a tepelnými čerpadly, které zajišťují stabilní dodávku tepla bez ohledu na počasí, vzniká energetický mix, jenž je odolný nejen vůči klimatickým výkyvům, ale i vůči geopolitickým otřesům na trzích s fosilními palivy. A právě energetická bezpečnost je v roce 2026 tématem, které rezonuje napříč celou Evropou.
Jaký je rozdíl mezi standardem Net Zero Energy a Net Zero Operational Carbon?
Net Zero Energy znamená, že budova za rok vyrobí tolik energie, kolik spotřebuje — typicky pomocí vlastních obnovitelných zdrojů. Net Zero Operational Carbon se zaměřuje konkrétně na provozní uhlíkové emise (vytápění, chlazení, osvětlení) a požaduje jejich úplnou kompenzaci. Oba standardy se často doplňují a Kingspan hradecký závod splňuje oba.
Proč Kingspan investoval právě v Hradci Králové a ne jinde v Evropě?
Kingspan působí v Hradci Králové už od roku 1998 a město se postupně stalo jeho klíčovým výrobním centrem pro region střední a východní Evropy. Rozšíření stávajícího areálu je logisticky výhodnější než stavba na zelené louce — firma může využít existující infrastrukturu, dodavatelské vztahy i kvalifikovanou pracovní sílu.
Pokryje fotovoltaika o výkonu 440 kWp celou spotřebu závodu?
Ne, solární elektrárna sama o sobě pokrývá jen část energetické potřeby. Spolu s geotermálními vrty a tepelnými čerpadly však celý OZE mix zajišťuje 59 procent spotřeby. Zbylých 41 procent závod odebírá z distribuční sítě. Úplné energetické soběstačnosti by bylo možné dosáhnout dalším rozšířením OZE kapacit nebo instalací bateriových úložišť.
