Od první fáze k energetickému gigantu: čtyři roky výstavby
Solární komplex Lockhart se nachází na zhruba 1 600 hektarech soukromé půdy v kalifornské poušti San Bernardino, přibližně 150 kilometrů severovýchodně od Los Angeles. Výstavba probíhala ve čtyřech fázích, přičemž ta poslední — Lockhart IV — dosáhla komerčního provozu právě dnes, 14. července 2026.
Čtvrtá fáze sama o sobě přidává 80 MW solárního výkonu, což odpovídá spotřebě přibližně 40 tisíc domácností. Dohromady celý komplex nyní disponuje 365 MW solární generace a 173,7 MW bateriového úložiště — celkově tedy přes 538 MW instalovaného výkonu. Na místě je rozmístěno téměř milion solárních panelů a 248 bateriových jednotek, které umožňují ukládat přebytky elektřiny vyrobené přes den a dodávat ji do sítě v době nejvyšší poptávky, typicky ve večerních hodinách.
Už samotná výstavba poslední fáze vytvořila přes 220 pracovních míst a stavební týmy odpracovaly více než 122 tisíc hodin bez jediného úrazu s pracovní neschopností. Generálním dodavatelem stavby byla společnost Cupertino Electric, která zajistila kompletní inženýring, nákup technologií i samotnou výstavbu.
Kdo za projektem stojí? Masdar, Igneo a 15 GW v pipeline
Společnost Terra-Gen, která za celým komplexem stojí, patří mezi největší nezávislé výrobce obnovitelné energie ve Spojených státech. Její hrubé provozní portfolio zahrnuje 4,2 GW větrných, solárních a bateriových projektů, včetně 5,6 GWh úložišť energie napříč 34 lokalitami — převážně v Kalifornii a Texasu.
Vlastníky Terra-Gen jsou dvě globální energetické velmoci: společnost Masdar ze Spojených arabských emirátů (Abu Dhabi Future Energy Company), která spravuje portfolio přes 65 GW obnovitelných zdrojů na šesti kontinentech a cílí na 100 GW do roku 2030, a Igneo Infrastructure Partners, globální investiční manažer s aktivy v hodnotě 24,5 miliardy dolarů. Právě tato kombinace blízkovýchodního kapitálu a amerického developerského know-how ukazuje, jakým směrem se globální energetika ubírá.
Terra-Gen navíc oznámila, že má ve svém vývojovém portfoliu dalších více než 15 GW projektů. To je množství, které by pokrylo spotřebu celé České republiky několikanásobně.
Proč na bateriích záleží: Kalifornie řeší „kachní křivku"
Právě bateriové úložiště o kapacitě 173,7 MW je tím, co dělá z Lockhartu víc než jen další solární park. Kalifornie — stejně jako Česká republika a zbytek Evropy — čelí fenoménu takzvané kachní křivky (duck curve). Jde o situaci, kdy solární panely vyrábějí nejvíce elektřiny kolem poledne, zatímco největší poptávka přichází až večer, kdy slunce zapadá. Bez úložišť by tak síť musela solární výrobu omezovat nebo ji vyvážet za nízké ceny.
Baterie v Lockhartu tento problém řeší elegantně: ukládají přebytečnou solární elektřinu během dne a večer ji dodávají zpět do sítě prostřednictvím připojení k rozvodně Kramer Junction společnosti Southern California Edison. Jde o princip, který bude pro budoucí energetiku naprosto zásadní — a evropské státy ho budou muset následovat, pokud chtějí splnit klimatické cíle.
Co to znamená pro Českou republiku a Evropu
Česká republika má v současnosti instalovaných přibližně 3,5 GW solárních elektráren, převážně na střechách rodinných domů a firem. Jen pro srovnání — samotný komplex Lockhart s 365 MW solárního výkonu představuje více než 10 % veškeré české solární kapacity na jediné lokalitě. A to v zemi, kde je slunečního svitu výrazně více než ve střední Evropě.
Přesto je Lockhart inspirativním modelem i pro Česko. Především ukazuje, že kombinace solární výroby s bateriovým úložištěm je dnes už technicky i ekonomicky realizovatelná ve velkém měřítku. Zatímco české domácnosti si pořizují baterie v řádu jednotek až desítek kWh, v Kalifornii se staví úložiště o kapacitě stovek MWh — a funguje to.
Evropská unie v rámci strategie REPowerEU a balíčku Fit for 55 plánuje do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 42,5 %. Bez masivních investic do bateriových úložišť to ale nepůjde. Česká republika v tomto ohledu zatím zaostává — podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu disponujeme jen několika desítkami MW instalovaného bateriového výkonu, převážně v pilotních projektech.
Globální závod o obnovitelné zdroje pokračuje
Dokončení Lockhartu není ojedinělou událostí. Jen v Kalifornii se aktuálně staví nebo plánuje několik dalších solárních komplexů srovnatelného rozsahu. Podle generálního ředitele Terra-Gen Johna O'Connora firma reaguje na rostoucí poptávku po elektřině, kterou žene nejen elektrifikace dopravy, ale především expanze datových center pro umělou inteligenci. Kalifornie se zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2045, což je o pět let dříve než evropský cíl pro rok 2050.
Projekt zároveň ukazuje, že soukromý kapitál v kombinaci s investicemi ze státních fondů (jako je emirátský Masdar) dokáže realizovat projekty, které by ještě před deseti lety byly ekonomicky nerealizovatelné. Cena solárních panelů klesla od roku 2010 o více než 80 % a cena bateriových článků o přibližně 90 % — a tento trend nadále pokračuje.
Jaký je rozdíl mezi výkonem solární elektrárny a bateriového úložiště?
Solární elektrárna o výkonu 365 MW vyrábí elektřinu pouze když svítí slunce. Bateriové úložiště o kapacitě 173,7 MW umožňuje část této energie uložit a dodat do sítě později — typicky večer, kdy je poptávka nejvyšší. Bez úložiště by přebytečná denní výroba přišla vniveč.
Kolik takový komplex stojí a jak se financuje?
Přesná čísla pro Lockhart IV nebyla zveřejněna, ale podobné projekty v USA se pohybují v řádu stovek milionů dolarů. Financování probíhá kombinací vlastního kapitálu investorů (Masdar, Igneo) a projektového dluhového financování od bank. Klíčovou roli hrají také dlouhodobé smlouvy o výkupu elektřiny (PPA), které garantují stabilní příjem.
Může podobný projekt vzniknout i v České republice?
Ve stejném měřítku pravděpodobně ne — Česko nemá tak rozsáhlé plochy s dostatečným slunečním svitem ani tak velkou poptávku. Menší solární parky s bateriovým úložištěm v řádu desítek MW však v Česku vznikají a jejich počet poroste. Klíčovou překážkou je zatím legislativa a zdlouhavé povolovací procesy.
