Co se děje v Tichém oceánu: data, která znepokojují vědce
Americké Centrum pro klimatickou předpověď (CPC), součást Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA), vydalo 14. května 2026 aktualizovanou diagnózu stavu ENSO (El Niño – Jižní oscilace). Verdikt je jednoznačný: El Niño pravděpodobně vznikne velmi brzy — 82% šance v období květen–červenec 2026 — a přetrvá přes celou zimu severní polokoule (96% pravděpodobnost v období prosinec 2026–únor 2027).
Momentálně se sice stále nacházíme v neutrální fázi ENSO, ale oceán už vysílá neklamné signály blížící se změny. Index Niño-3.4, který měří teplotu povrchu moře v klíčové oblasti centrálního rovníkového Pacifiku, dosáhl hodnoty +0,4 °C nad dlouhodobým průměrem. Ještě výraznější je oteplení ve východní části Pacifiku, kde index Niño-1+2 vyskočil na +1,0 °C.
Ještě důležitější je však to, co se děje pod hladinou. Index podpovrchové teploty v rovníkovém Pacifiku roste už šestý měsíc v řadě — masivní teplá anomálie, známá jako Kelvinova vlna, putuje ze západního Pacifiku směrem k pobřeží Jižní Ameriky. Tato vlna teplé vody o tloušťce stovek metrů se postupně vynořuje na povrch a dál ohřívá oceán. Situaci urychlují takzvané západní větrné výbuchy (westerly wind bursts) — epizody silného větru vanoucího ze západu na východ, které oslabují tradiční pasáty a tlačí teplou vodu napříč Pacifikem. Jeden z těchto výbuchů na začátku dubna 2026 byl podle analýz nejsilnější za posledních několik desetiletí.
Co je El Niño — a kdy se z něj stane „Super"
El Niño (španělsky „chlapeček") je teplá fáze přirozeného klimatického cyklu ENSO, který vzniká v tropickém Tichém oceánu a opakuje se každé 2 až 7 let. Během El Niña teplota povrchu moře v centrálním a východním rovníkovém Pacifiku stoupne nad dlouhodobý průměr, což spustí dominový efekt v atmosféře: mění se směr a síla pasátů, posouvají se oblasti tropických srážek a celý globální tryskový proud (jet stream) reaguje na novou konfiguraci tepla v oceánu.
Super El Niño nastává tehdy, když teplotní anomálie v klíčové oblasti Niño-3.4 překročí +2,0 °C nad normálem. Od roku 1950 bylo zaznamenáno pouze pět takových událostí: 1972–73, 1982–83, 1991–92, 1997–98 a naposledy 2015–16. Historické záznamy dokládají i Super El Niña v letech 1877–78 a 1888–89.
Profesor Paul Roundy, uznávaný odborník na ENSO z Univerzity v Albany, nyní varuje, že aktuální vývoj může překonat vše, co jsme dosud viděli: „Důvěra v to, že se blíží nejsilnější El Niño od 70. let 19. století, rychle roste."
Proč je rok 2026 výjimečný: prstencové oteplování a výzkum
Výjimečnost letošního vývoje podtrhuje i nová vědecká studie publikovaná 30. dubna 2026 v prestižním časopise Ocean-Land-Atmosphere Research (součást platformy Science), která identifikovala extrémní prstencové oteplování (annular warming) v tropickém Pacifiku během jara 2026. Jde o vzácný jev, kdy se teplé anomálie koncentrují současně v západním, severovýchodním a jihovýchodním Pacifiku — vytváří tak „prstenec" tepla kolem rovníku. Podle autorů tato konfigurace vysoce pravděpodobně pozdvihne i středně silný El Niño na úroveň Super El Niña.
Obavy vědců podporuje i studie z prosince 2025, publikovaná v časopise Nature Communications, která zjistila, že Super El Niña dokážou vyvolat náhlé „klimatické režimní posuny" (climate regime shifts) — tedy trvalé změny teplotních a srážkových vzorců — a že tento efekt v oteplujícím se světě sílí. Evropský model ECMWF navíc ve své květnové aktualizaci posílil předpověď intenzity El Niña oproti dubnovým odhadům, což naznačuje, že pravděpodobnost Super El Niña dál roste.
Globální dopady: rekordní teploty, sucha a povodně
El Niño funguje jako obří tepelné čerpadlo: uvolňuje ohromné množství tepla uloženého v oceánu zpět do atmosféry. Důsledkem je téměř jistý nárůst globální průměrné teploty — buď v roce 2026, nebo 2027, případně v obou letech — na nové rekordní hodnoty. Aktuálně drží rekord rok 2024, který byl ovlivněn předchozím (slabším) El Niñem. Silnější El Niño z let 2015 a 2016 tehdy rozdrtilo dosavadní teplotní rekordy — oba roky dodnes patří mezi deset nejteplejších v historii měření, přičemž všech deset nejteplejších roků nastalo od roku 2015.
Konkrétní dopady se liší podle regionu, ale historická data ukazují jasné vzorce:
- Atlantická hurikánová sezóna bývá během silného El Niña utlumená — silnější vertikální střih větru a sestupné proudění nad tropickým Atlantikem brání vzniku a sílení hurikánů. Není to však absolutní pojistka: bouře se mohou tvořit i během nejsilnějších El Niñ.
- Jižní pás Spojených států (Kalifornie, Texas, Florida) čelí vydatnějším srážkám a riziku povodní, zatímco sever USA a Kanada zažívají mírnější a sušší zimy.
- Severní část Jižní Ameriky, Indie, Indonésie, Filipíny a Austrálie zažívají sucho a zvýšené riziko požárů.
- Východní Afrika, Írán, Afghánistán a části střední Asie naopak hlásí vydatnější deště.
Co čeká Evropu a Česko: přímý vliv zatím mírnější, ale existuje
Evropa leží od tropického Pacifiku daleko, takže přímý vliv El Niña je zde tlumenější — nikoliv však zanedbatelný. Telekonexe (propojení atmosférických procesů na velké vzdálenosti) způsobují, že změna proudění nad Pacifikem ovlivní i severoatlantickou cirkulaci, která přímo určuje počasí ve střední Evropě.
Pro léto 2026 modely ECMWF naznačují, že střední a východní Evropa — včetně Česka — bude nadprůměrně teplá. Jde o konzistentní vzorec, který se v minulosti opakoval během přechodových let z La Niñi do El Niña. Západní Evropa má naopak šanci na teploty bližší normálu nebo i mírně podprůměrné.
Zimní sezóna 2026/27 — tedy období, kdy El Niño dosáhne vrcholu — je z hlediska střední Evropy zatím obtížněji předvídatelná. Vliv El Niña na Evropu je v zimě méně konzistentní než v Severní Americe nebo Austrálii. Historická data ukazují, že během Super El Niña může být sever kontinentu chladnější, zatímco střední Evropa může zažívat jak mírné, tak i studenější zimy — vše závisí na tom, jak přesně se nastaví tlakové útvary nad severním Atlantikem.
Pro Česko to znamená, že zatímco léto 2026 s vysokou pravděpodobností přinese nadprůměrné teploty, výhled na zimu 2026/27 zůstává nejistý. Zemědělci by měli počítat s vyšším rizikem sucha a vln veder v letních měsících. Vodohospodáři by měli sledovat vývoj situace, protože suché periody by mohly zatížit vodní zdroje — podobně jako během let 2015 a 2018.
Vědecká jistota vs. nejistota: jarní bariéra předpověditelnosti
Přes veškerou sílu signálů je nutné zmínit jeden důležitý faktor: jarní bariéru předpověditelnosti (spring prediction barrier). Jde o známý jev, kdy počítačové modely vydávají na jaře méně přesné předpovědi ENSO než v jiných ročních obdobích, protože oceánsko-atmosférický systém je v tomto období v přirozeném přechodovém stavu.
NOAA sama upozorňuje, že stále existuje značná nejistota ohledně výsledné síly El Niña — žádná kategorie intenzity nepřekračuje 37% pravděpodobnost. A i pokud Super El Niño nastane, jeho konkrétní dopady nelze předpovědět s absolutní jistotou: „Silnější El Niña nezaručují silnější dopady; pouze činí určité dopady pravděpodobnějšími," připomíná CPC.
Přesto je směr vývoje mimořádně jasný. Série nezávislých modelů — od amerického NMME přes evropský ECMWF až po japonský JMA — se shoduje na nástupu silného teplého ENSO. Liší se pouze v odhadu jeho maximální intenzity.
Co si z toho odnést
Super El Niño 2026/27 není zaručený — ale je čím dál pravděpodobnější. Oceán už ukazuje, co se chystá: podpovrchové teplo šest měsíců roste, západní větry zesilují a modely se shodují. Svět by se měl připravit na extrémní počasí, nové teplotní rekordy a zvýšené riziko sucha v mnoha částech planety.
Pro Česko je klíčovým poselstvím obezřetnost — léto bude pravděpodobně horké a zimní výhled je zatím otevřený. Klimatická změna, která planetu dlouhodobě ohřívá, funguje jako eskalátor: El Niño na něm představuje skok nahoru. A čím silnější El Niño, tím vyšší skok.
Jak přesně vzniká El Niño a proč má tak dalekosáhlé dopady?
El Niño vzniká, když pasáty (pravidelné východní větry vanoucí podél rovníku) zeslábnou nebo se obrátí. Normálně pasáty tlačí teplou povrchovou vodu z východního Pacifiku na západ — když zeslábnou, teplá voda se hromadí u pobřeží Jižní Ameriky. Ohřátý oceán předává teplo a vlhkost atmosféře, čímž mění polohu oblastí tropických srážek. Tyto změny pak ovlivní tryskové proudění (jet stream), které přenáší poruchy po celé planetě — proto může oteplení Pacifiku ovlivnit počasí i v Česku.
Jaký je rozdíl mezi El Niñem a La Niñou?
La Niña je studenou sestrou El Niña — jde o fázi ENSO, kdy teploty v centrálním a východním rovníkovém Pacifiku klesnou pod normál. Zatímco El Niño přináší globálně vyšší teploty a mění srážkové vzorce jedním směrem (např. sucho v Austrálii a Indonésii), La Niña má tendenci působit opačně (intenzivnější monzuny v Asii, chladnější zimy v severní Evropě). Poslední La Niña právě skončila — trvala od léta 2025 do jara 2026 — a její rychlý kolaps byl jedním z prvních signálů blížícího se silného El Niña.
Může Super El Niño 2026 ovlivnit úrodu zemědělských plodin v Evropě?
Ano, nepřímo. Nadprůměrně teplé léto spojené s nižšími srážkami zvyšuje riziko sucha ve střední Evropě, což může negativně ovlivnit výnosy obilovin, řepky, kukuřice i pícnin. Během posledního Super El Niña v roce 2015 zažilo Česko výrazné sucho — červenec 2015 byl dokonce nejsušší v historii měření na mnoha stanicích. Zemědělci by měli zvážit opatření na zadržování vody v krajině a volbu odolnějších odrůd.
