Italská přenosová soustava se podle nového plánu provozovatelů Terna a Snam připravuje na růst fotovoltaiky ze 43,5 GW až na 137 GW v roce 2040. Masivní rozvoj solárních parků na slunném jihu zároveň posílí tok elektřiny na průmyslový sever země ze současných 12,3 TWh až na 43,5 TWh ročně.
Shrnutí v bodech
- Výkon fotovoltaických elektráren v Itálii vzroste ze 43,5 GW na konci roku 2025 až na 82,3 GW v roce 2030 a na 114 až 137 GW v roce 2040.
- Solární elektrárny vyrobí v roce 2030 přibližně 110 TWh elektřiny, což pokryje zhruba 37 % celkové domácí produkce v zemi.
- Provozovatelé sítí Terna a Snam požadují do roku 2030 dalších 50 GWh velkých bateriových úložišť kvůli poledním přebytkům výroby.
- Podle dokumentu Documento di Descrizione degli Scenari 2026 od společností Terna a Snam se tok elektřiny z jihu na sever země zvýší z 12,3 TWh v roce 2024 na 21,2 TWh do roku 2030 a do roku 2040 může dosáhnout 43,5 TWh.
Cíle pro solární parky do roku 2030
Nové odhady publikovaly italské energetické společnosti v oficiálním dokumentu Documento di Descrizione degli Scenari 2026, o kterém informoval oborový magazín PV Magazine. Podle tohoto plánu vzroste solární výkon v zemi do roku 2030 na 82,3 GW. Celková roční výroba elektřiny ze slunce se tak posune ze 44 TWh zaznamenaných v roce 2025 na 110 TWh na konci desetiletí.
Solární panely by tak v roce 2030 měly zajišťovat přibližně 37 % veškeré domácí výroby elektřiny v Itálii a více než polovinu dodávek z obnovitelných zdrojů. Největší část přírůstku zajistí velké pozemní elektrárny. Jejich instalovaný výkon se má mezi lety 2025 a 2030 více než zdvojnásobit z 24,5 GW na 54,1 GW. Menší střešní a distribuované instalace se ve stejném období rozšíří z 19 GW na 28,2 GW.
Společný výkon větrných a solárních zdrojů má v Itálii do konce této dekády dosáhnout 103 GW. Zhruba 23 GW z této kapacity již stát přidělil prostřednictvím různých podpůrných programů, mezi které patří například schémata pro agrivoltaiku nebo modernizaci zemědělských provozů. Více než polovina těchto schválených projektů se nachází v jižní části Apeninského poloostrova a na Sicílii.
Polední přebytky a potřeba baterií
Rychlá výstavba fotovoltaických parků naráží na fyzikální možnosti přenosových tras. S podobnými problémy se již potýkají jiné evropské státy, kde německé soláry narážejí na limity sítě při poledních špičkách svitu. V Itálii hrozí vznik strukturálního přebytku výroby, který se projeví především kolem poledne v jarních měsících.
Podle výpočtů společností Terna a Snam dosáhnou nevyužitelné přebytky čisté elektřiny přibližně 6 TWh v roce 2030. Do roku 2040 by mohl objem přebytků stoupnout na 8 až 25 TWh ročně, pokud nedojde k odpovídajícímu rozšíření akumulace. Aby bylo možné udržet rovnováhu v síti, potřebuje země do roku 2030 vybudovat zhruba 50 GWh nové kapacity ve velkých bateriových úložištích.
Itálie již provozuje přibližně 50 GWh v přečerpávacích vodních elektrárnách. Kapacita elektrochemických baterií mimo tyto vodní zdroje činila v roce 2025 celkem 17,9 GWh. Do roku 2030 se má zvýšit na 80 GWh, přičemž 19 GWh z této hodnoty připadne na menší distribuované baterie u domácností a firem. Během dalších deseti let má kapacita úložišť vystoupat na 116,5 až 169,5 GWh v závislosti na zvoleném rozvojovém scénáři.
Zesilování toku elektřiny z jihu na sever
Koncentrace velkých fotovoltaických instalací v jižních regionech a na ostrovech mění dosavadní toky v italské soustavě. Tok elektřiny z jihu na sever se podle dokumentu DDS 2026 od společností Terna a Snam bude dále zesilovat.
Přenos elektřiny mezi zónami Jih a Střed-Jih dosáhl v roce 2024 hodnoty 12,3 TWh směrem na sever. Podle dokumentu DDS 2026 má tento tok do roku 2030 narůst na 21,2 TWh a podle ambiciózního rozvojového scénáře může v roce 2040 činit až 43,5 TWh. Ve stejném scénáři se zvýší také přenos mezi střední a severní částí země, a to ze 3,2 TWh v roce 2024 na 10,7 TWh v roce 2030. Správci infrastruktury proto připravují posílení přeshraničních i vnitrostátních linek, které podrobněji rozpracují v plánu rozvoje sítě pro rok 2027.
Spotřeba elektřiny a tepelná čerpadla
Celková spotřeba elektřiny v zemi má v roce 2030 dosáhnout 338 TWh. Tento odhad je nižší než původní předpoklad národního plánu PNIEC, který počítal se spotřebou 362 TWh. Důvodem je pomalejší tempo elektrifikace v dopravě a u vytápění domácností. Rozdíl pouze částečně vyrovnává nová poptávka ze strany datových center, která si v roce 2030 vyžádají zhruba 15 TWh a do roku 2040 až 48 TWh elektřiny.
Dokument operátorů uvádí také čísla pro sektor vytápění. Počet domácností vytápěných primárně tepelným čerpadlem vzroste z 2,5 milionu v roce 2025 na 3,8 milionu v roce 2030. V roce 2040 by tento systém mohlo využívat 6,1 až 9,8 milionu domů a bytů. Horní hranice odhadu by odpovídala přibližně 35 % všech obytných nemovitostí v Itálii.
Podíl elektřiny na konečné spotřebě energie se má v zemi posunout z 22 % v roce 2025 na 30 až 35 % v roce 2040. Celková spotřeba elektřiny by se měla v témže roce pohybovat v rozmezí 408 až 439 TWh, zatímco výroba elektřiny ze zemního plynu by měla klesnout na 53 TWh.
