Shrnutí v bodech
- Průměrná globální teplota vzduchu dosáhla v září 2026 hodnoty 16,27 °C, což je o 1,63 °C nad předindustriálním průměrem.
- Měsíc zaostal o pouhých 0,11 °C za absolutním rekordem ze září 2023 a stal se druhým nejteplejším v historii měření.
- V západní Evropě dosáhla teplotní odchylka +2,51 °C a hladiny řek jako Rýn či Dunaj klesly na mimořádně nízké stavy.
Globální hodnoty a vliv jevu El Niño
Naměřená hodnota 16,27 °C znamená, že letošní září bylo o 0,82 °C teplejší ve srovnání s průměrem referenčního období 1991–2020. Pokud se porovná se záznamy z předindustriální éry (1850–1900), činila odchylka dokonce +1,63 °C. Šlo o druhý měsíc v řadě po srpnu 2026, kdy globální odchylka překročila hranici 1,5 °C.
Klimatologové připisují tyto vysoké teploty souhře dlouhodobého trendu oteplování a oceánského fenoménu. V rovníkovém Tichomoří se rozvinul silný jev El Niño, který v posledních třech měsících znatelně nabírá na síle. Teplota povrchu světových moří mimo polární oblasti dosáhla v září nového rekordu pro tento měsíc. Ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo uvedl, že vliv tohoto tichomořského jevu pravděpodobně potrvá až do počátku roku 2027.
V polárních oblastech se teplý průběh roku projevil také. Kolem Antarktidy dosáhla rozloha mořského ledu během svého každoročního zimního maxima třetí nejnižší hodnoty od zahájení satelitních měření, jak uvádí i souhrnná zpráva agentur publikovaná na Yahoo News.
Extrémní teploty v západní Evropě
Pro evropský kontinent jako celek bylo září 2026 třetím nejteplejším v historii s průměrnou teplotou pevniny 16,26 °C, což odpovídá odchylce +1,54 °C vůči normálu. Situace se výrazně lišila podle regionů.
Západní polovina kontinentu čelila vlnám veder, které navázaly na mimořádně teplé léto. Odchylka teploty vzduchu tam vystoupala na +2,51 °C nad normál let 1991–2020, což vyrovnalo dosavadní rekord ze září 2023. Nadprůměrně teplo zaznamenala Francie, Pyrenejský poloostrov a Itálie. Naopak severní a severovýchodní cíp Evropy zažil teplotně normálnější a srážkově bohatší dny.
Hladiny evropských řek klesly na minima
Kombinace horkého léta a srážkově podprůměrného září vyústila v prohlubující se hydrologické sucho. Vážné deficity vlhkosti se zformovaly v jižní a západní Evropě, v Řecku a na západě Balkánského poloostrova. Tento vývoj navazuje na dřívější varování, kdy služba Copernicus upozorňovala na hrozbu pro vodní toky.
Mimořádně nízké stavy vody hlásí měřicí profily na velkých evropských řekách. Omezenou průtočnost mají Rýn, Dunaj, Visla i povodí řek Garonne a Dordogne ve Francii. Na několika úsecích Rýna musela být redukována nákladní říční doprava, protože lodě nemohly plout plně naložené. Nízký průtok ovlivňuje také chlazení průmyslových provozů a odběry vody pro zemědělství.
Proč padají teplotní rekordy i na podzim?
Světové oceány absorbují více než 90 procent přebytečného tepla v klimatickém systému. Když se v Tichém oceánu naplno projeví jev El Niño, teplá voda na ploše tisíců kilometrů začne ohřívat atmosféru po celé planetě. Tento efekt se pak sčítá s dlouhodobým oteplováním a zpožďuje nástup běžného podzimního ochlazení.
Znamená překročení hranice 1,5 °C v září porušení Pařížské dohody?
Neznamená. Pařížská dohoda se vztahuje na dlouhodobý klimatický průměr, který se posuzuje v horizontu dvaceti až třiceti let. Překročení této hodnoty v jednotlivých měsících nebo během jednoho roku je však indikátorem, že se planeta k tomuto limitu rychle přibližuje.
