Důvody podzimního růstu cen
Kombinace několika událostí na mezinárodním trhu zvrátila dvouleté období cenového poklesu. Na situaci upozornil ekonomický magazín Forbes Česko. Hlavním faktorem je vojenské napětí na Blízkém východě, které vedlo k uzavření Hormuzského průlivu a k poškození největšího exportního LNG terminálu na světě v Kataru.
Evropa si situaci dále komplikuje tím, že se postupně odpojuje od ruského plynu. Zatímco dovoz ruského zkapalněného plynu (LNG) v rámci dlouhodobých kontraktů byl povolen do 1. dubna letošního roku, od roku 2027 má být zcela zakázán i dovoz ruského LNG nasmlouvaného v krátkodobých kontraktech. Podle jednatele poradenské společnosti ENA Jiřího Gavora přichází tento zákaz v nejméně vhodnou dobu, protože v období vysoké poptávky nutí evropské odběratele dovážet surovinu ze vzdálenějších destinací, což zvyšuje výslednou cenu.
Před rizikem energetické chudoby varoval také eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen, podle něhož si téměř 50 milionů Evropanů kvůli vysokým cenám nemůže dovolit dostatečně vytápět své domovy. Cenový rozdíl je patrný i v globálním srovnání – plyn na evropském hubu TTF se obchoduje až za osminásobek ceny amerického uzlu Henry Hub, kde těžbu podporuje rozvoj domácí infrastruktury.
Stav zásobníků a scénáře pro zimu
Zásobníky se zemním plynem určené pro Českou republiku vykazují k začátku topné sezóny průměrnou naplněnost 77,7 %. Přestože zástupci Evropské unie neočekávají bezprostřední krizi v bezpečnosti dodávek, trhy zůstávají citlivé na vývoj počasí i geopolitické zprávy.
Analytici investiční banky Goldman Sachs ve svém základním scénáři očekávají, že by velkoobchodní cena plynu mohla do konce roku klesnout k úrovni 70 EUR/MWh. Pokud by však přišla mrazivá zima v kombinaci s dalšími výpadky dodávek, jejich zátěžový model počítá s možným vyskočením ceny až na 150 EUR/MWh.
Drahý plyn táhne nahoru i elektřinu
Zemní plyn slouží v evropské energetické soustavě jako palivo pro závěrné plynové elektrárny. Právě jejich vysoké výrobní náklady v době špiček určují výslednou cenu silové elektřiny pro celý trh. Termínovaný kontrakt na elektřinu s dodáním pro příští měsíc se proto vyšplhal nad úroveň 160 EUR/MWh, což je zhruba o tři čtvrtiny více než před rokem.
Zatímco Itálie kvůli extrémním cenám na spotovém trhu získala souhlas Evropské unie k zavedení cenových stropů na plyn, česká vláda zvažuje opatření přímo u výrobců elektřiny. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka vzniká legislativa, která by umožnila zastropování cen u výrobců a snížení plateb pro koncové zákazníky operativně rozhodnutím vlády, aniž by bylo nutné svolávat parlament.
Co čeká české domácnosti
Většinu českých domácností před okamžitým nárůstem plateb chrání smlouvy s fixovanou cenou. Situace se však zásadně mění pro odběratele na spotovém trhu, zákazníky se smlouvami na dobu neurčitou a ty, kterým fixace v závěru roku končí.
Člen správní rady Centropol Energy Jiří Matoušek upozorňuje, že růst obchodní složky se od ledna může pohybovat v řádu nižších stokorun za megawatthodinu. Podle jeho odhadu půjde o navýšení zhruba o 8 až 10 eur, tedy přes 200 Kč na MWh směrem nahoru. Zvýšení cen pro smlouvy na dobu neurčitou oznámil také ČEZ, u kterého cena plynu od ledna dosáhne 1 740 Kč za megawatthodinu včetně DPH.
Často kladené otázky
Proč velkoobchodní cena plynu v Evropě překročila 100 EUR/MWh?
Hlavními důvody jsou napětí na Blízkém východě, omezení plavby Hormuzským průlivem, poškození katarského exportního LNG terminálu a postupné ukončování dovozu ruského plynu do EU.
Jak se zdražení na burze dotkne domácností s fixací?
Zákazníci s platnou fixací mají cenu po dobu trvání smlouvy zajištěnou. Se zdražením však musí počítat ve chvíli, kdy jim stávající kontrakt vyprší a budou uzavírat smlouvu novou.
