Mezinárodní agentura pro energii (IEA) právě zveřejnila svou výroční zprávu Stav energetické inovace 2026 — a čtení jejích závěrů je jako nahlédnout do laboratoří, kde se tvoří naše energetická budoucnost. Více než 150 klíčových inovačních milníků v roce 2025, 40 % všech energetických patentů ovládají baterie a perovskitové solární články poprvé překonaly magickou hranici 33% účinnosti. Ale je tu i varování: energie bezpečnost vytlačila boj s klimatem z čela priorit inovátorů.
80 % expertů staví bezpečnost nad klima
Tohle číslo zaujme každého, kdo sleduje energetické debaty posledních let. IEA ve svém průzkumu mezi 170 odborníky z celého světa zjistila, že 80 % z nich zařadilo energetickou bezpečnost mezi tři hlavní hnací síly inovací v roce 2025 — před dostupností energie i snižováním emisí skleníkových plynů. Klima přesto ze hry nevypadá, ale priority se posunuly.
Důvod? Geopolitické turbulence posledních let přinutily vlády přehodnotit závislost na dovozu energií. Ruská invaze na Ukrajinu, nestabilita na Blízkém východě, obchodní války o kritické minerály — to vše přeneslo energetiku z klimatické agendy do oblasti národní bezpečnosti. Jak uvádí zpráva IEA, politiky zaměřené na inovace v roce 2025 kladly důraz právě na technologické vedení a bezpečnost dodavatelských řetězců.
Baterie: 40 % všech energetických patentů
Číslo, které přepisuje historii. Energetická agentura sleduje patentovou aktivitu jako barometr toho, kam míří inovace — a baterie poprvé v historii přesáhly 40 % podíl na všech energetických patentech v roce 2023, přičemž předběžná data za roky 2024 a 2025 naznačují, že tento podíl dále roste.
Proč zrovna baterie? Jsou klíčem k vyřešení největšího problému obnovitelné energetiky — intermitence. Slunce nesvítí vždy, vítr nevane podle potřeby. Bez schopnosti ukládat energii zůstávají obnovitelné zdroje závislé na záložních fosilních elektrárnách. A právě proto světové laboratoře i průmyslové giganty sázejí na baterie jako na strategickou technologii.
Zvláštní pozornost si zaslouží sodíkové (sodium-ion) baterie — levnější alternativa k lithiovým akumulátorům, která neobsahuje ani lithium, ani kobalt. V roce 2025 zaznamenaly výrazný posun technologické zralosti a masová výroba se blíží. Pro Českou republiku, která stojí na okraji dodavatelských řetězců lithiových baterií, to může být příležitost: sodíkové baterie staví na jiné chemii a jiných surovinách.
Perovskitové solárky: 33 % účinnosti na tržních rozměrech
Klasické křemíkové solární panely, které dnes pokrývají střechy a pole, dosahují komerční účinnosti kolem 20–22 %. Laboratorní rekordy jsou vyšší, ale přenést je do praxe bylo vždy problémem. V roce 2025 vědci poprvé dosáhli více než 33% účinnosti perovskitových solárních článků na tržních rozměrech — tedy ne jen v laboratoři na miniaturním vzorku, ale ve skutečném měřítku.
Perovskitové solárky jsou o desítky procent levnější na výrobu než křemíkové. Pokud se podaří vyřešit jejich trvanlivost (historický problém), mohly by fundamentálně změnit ekonomiku solární energie. Kdo vede v patentování? Čína s velkým náskokem, následovaná Koreou a Japonskem. Evropa a USA zaostávají — a IEA to považuje za strategickou hrozbu.
Fúzní energie vstupuje do hry
Ještě nedávno byl termojaderná fúze věčně 30 let vzdálená technologie. Dnes ji IEA poprvé zařazuje do svého sledování rozvíjejících se energetických technologií — vedle perovskitů, geotermální energie nebo zelených paliv. V roce 2025 nahlásily nové rekordy v délce plazmatu nebo výstupní energii vládní výzkumné laboratoře v Německu, Velké Británii, Číně, Francii a USA.
Commercializace fúze stále není na dosah ruky, ale fakt, že ji IEA zařadila do svého hlavního přehledu, je signálem: fúze přestala být science-fiction a stala se reálnou součástí energetického plánovacího horizontu.
320 startupů, 80 nových politik, miliardy v sázce
Zpráva IEA dále uvádí, že v roce 2025 získalo první financování přes 320 nových energetických startupů. Bylo přijato více než 80 nových inovačních politik ve 32 zemích. A to vše v době, kdy soukromé financování čisté energetiky — navzdory turbulencím — zůstává masivní.
Paralelně s IEA zveřejnil BloombergNEF výsledky svého prestižního soutěžního programu Pioneers 2026, v němž z více než 600 přihlášek ze 66 zemí světa vybral 12 startupů měnících pravidla energetické hry. Letošní ročník se zaměřil na tři výzvy: udržitelnou infrastrukturu datových center, vyrovnávání nabídky a poptávky po elektřině a dekarbonizaci lodní a těžké silniční dopravy.
Jedním z vítězů je startup Emerald AI, který vyvinul software přeměňující energeticky hladová datová centra s umělou inteligencí na flexibilní prvky elektrizační sítě. V pěti komerčních demonstracích prokázal, že AI servery mohou na příkaz snížit příkon — a přitom plně zachovat výpočetní výkon. Více o vítězích BNEF Pioneers 2026.
Co to znamená pro Česko?
Česká republika se nachází na křižovatce. V prvním čtvrtletí 2026 se z obnovitelných zdrojů vyrobilo přes 49 % elektřiny v EU — ale Česko v tomto žebříčku silně zaostává. Přitom právě technologie, o nichž IEA píše — perovskitové solárky, sodíkové baterie, nová geotermální energie — by mohly proměnit českou energetiku.
Například Draslovka z Kolína vstoupila do vývoje sodíkových baterií, Česká republika disponuje zásobami lithia na Cínovci, a přichystané akcelerační oblasti pro obnovitelné zdroje by mohly od druhé poloviny roku 2026 urychlit výstavbu solárních a větrných parků. Otázka ale je, zda se česká průmyslová a výzkumná základna dokáže napojit na vlnu inovací, o níž IEA píše — nebo ji jen přihlíží ze schodiště.
Co jsou perovskitové solární články a proč jsou důležité?
Perovskitové solární články jsou nová generace fotovoltaiky, která místo křemíku využívá speciální krystalické minerály (perovskity). Jsou podstatně levnější na výrobu a dosahují vyšší účinnosti – v roce 2025 poprvé přesáhly 33 % na tržních rozměrech. Největší výzvou zůstává jejich trvanlivost; jakmile se ji podaří vyřešit, mohou zásadně zlevnit solární energii celosvětově.
Proč baterie dominují energetickým patentům?
Baterie jsou klíčem k masovému nasazení obnovitelných zdrojů – umožňují uchovávat přebytečnou sluneční nebo větrnou energii a využívat ji v době, kdy slunce nesvítí nebo vítr nefouká. Vlády i firmy to vědí, proto do vývoje baterií proudí rekordní investice a 40 % všech energetických patentů se dnes týká právě ukládání energie.
Jak může Česko těžit z nové vlny energetické inovace?
Česko má několik konkrétních příležitostí: zásoby lithia v Cínovci, průmyslové zázemí pro výrobu baterií (Draslovka), plánované akcelerační oblasti pro OZE a silnou strojírenskou tradici vhodnou pro výrobu tepelných čerpadel. Klíčem je napojit domácí průmysl na evropské inovační programy a urychlit legislativu umožňující výstavbu obnovitelných zdrojů.
