Historické sucho v Coloradu: Voda dojde o čtyři měsíce dříve, farmáři škrtají úrodu

Nejsušší zima v historii nutí farmáře k drastickým škrtům

Když šéfkuchař a farmář Eric Skokan z usedlosti Black Cat Farm bilancoval uplynulou zimu, měl připraveno několik scénářů — od nejlepšího po nejhorší. Každý měsíc je musel revidovat směrem dolů. „Nejlepší scénáře se stávaly čím dál horšími a horšími,“ shrnul situaci pro zpravodajský web The Boulder Reporting Lab. A dodal lakonicky: „Bude to vypadat ponuře.“ Black Cat Farm, která hospodaří na 500 akrech (zhruba 200 hektarech) a běžně obdělává přibližně 100 akrů potravinářských plodin, letos oseje jen několik málo akrů. Farma zrušila svůj CSA program pro odběratele, zavřela farmářský obchod a na trzích v Boulderu a Longmontu zmenšila prodejní stánek ze 40 stop na 10 stop (z 12 metrů na 3 metry). Ani menší pěstitelé na tom nejsou lépe. Vanita Patel z farmy Switch Gears v Longmontu plánovala letos obdělat dva a půl akru zeleniny a dalších zhruba 1,5 akru krycích plodin. Místo toho očekává, že do července zvládne osít sotva jeden akr a po zbytek sezóny jen čtvrt akru. Počet sdílených podílů CSA snížila ze 70 na 40 a z původního plánu najmout několik sezónních pracovníků sešlo úplně.

Voda, která měla vydržet do října, zmizí už v červnu

Jádrem problému není právní přístup k vodě, ale její absolutní nedostatek. Skokanova farma má relativně silná seniorní vodní práva, přesto není co čerpat. „Prostě žádná voda není. Není to o tom, že by dělení koláče bylo nespravedlivé — on je ten koláč letos miniaturní,“ popsal farmář. Výmluvným důkazem krize je stav sněhové pokrývky v horských povodích, která zásobují Boulder a okolní oblast. Podle dat městského vodohospodářského úřadu dosahuje sněhová pokrývka v klíčových povodích pouze 32 % a 25 % normálu — což jsou hodnoty, které úředníci označují za „historicky nízké“, srovnatelné jen s extrémně suchými roky 1981, 2002 a 2012. V povodí Middle Boulder Creek roztál sníh úplně, a to o celých šest týdnů dříve, než je obvyklé. Okres Boulder se podle amerického U.S. Drought Monitoru nachází v extrémním suchu (kategorie D3), což je nejhorší stav od roku 2012. V některých částech severozápadního Colorada byly dokonce zaznamenány podmínky výjimečného sucha (D4) — nejvyšší kategorie na stupnici. Březen 2026 byl v Coloradu nejteplejším březnem v historii měření, teploty byly o 13 °F (asi 7 °C) nad dlouhodobým průměrem, a zároveň třetím nejsušším březnem. Meteorolog Ben Castellani z projektu BoulderCAST potvrzuje, že srovnání ukazuje aktuálně sušší podmínky, než jaké panovaly v kritickém roce 2012. Tehdy vypukly ničivé požáry High Park Fire (spáleno 35 000 hektarů) a Waldo Canyon Fire, který zničil téměř 350 domů a zabil dva lidi.

Proč je americký Západ tak suchý?

Příčin současné krize je několik a vzájemně se překrývají. Klíčovým faktorem byla extrémně teplá a suchá zima 2025/2026, během níž napadlo minimum sněhu. Sníh v horách Skalistých hor přitom funguje jako přirozený rezervoár — během jarního tání postupně doplňuje vodní toky a nádrže. Když není co rozpouštět, mizí voda z krajiny o měsíce dříve. Situaci zhoršuje dlouhodobé sucho, které americký Západ sužuje prakticky nepřetržitě od roku 2000. Odborníci hovoří o megasuchu — nejhorším období sucha za posledních nejméně 1200 let. Řeka Colorado, která zásobuje vodou 40 milionů lidí v sedmi státech, ztratila od roku 2000 přibližně 20 % svého průtoku. Dalším faktorem je tzv. aridifikace — postupná proměna polosuchého klimatu v trvale sušší režim. Není to jen otázka menšího množství srážek, jde i o vyšší teploty, které zrychlují odpařování vody z půdy a zvyšují spotřebu vody vegetací. Každý stupeň oteplení podle vědeckých modelů snižuje průtok řeky Colorado o 3 až 9 procent.

Česko a střední Evropa: jiný kontinent, podobný problém

Příběh z Colorada může znít vzdáleně, ale podobným výzvám čelí i čeští zemědělci. Podle aktuálních dat portálu InterSucho se k 31. květnu 2026 odchylka sucha od obvyklého stavu vyskytovala na 78 % území České republiky. Extrémní sucho zasáhlo například Klatovsko, Domažlicko, Českokrumlovsko či oblast na pomezí Královéhradeckého, Pardubického a Středočeského kraje. Také v Česku bylo jaro 2026 jedním z nejteplejších v historii měření, což podle odborníků z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) vystavilo české zemědělství i lesy silnému tlaku sucha. V Brně bylo letošní jaro dokonce třetí nejteplejší od začátku 19. století, o 3,1 °C teplejší než průměr let 1961–1990. Portál Agris.cz v květnu varoval, že kvůli suchu hrozí nedostatek krmení pro hospodářská zvířata. Koncem května a začátkem června však přišla do Česka změna — bouřky a intenzivní deště, které podle profesora Miroslava Trnky z CzechGlobe přinášejí „naději na výrazné zlepšení stavu na většině území“. Otázkou zůstává, zda deště přijdou s dostatečnou pravidelností, nebo zda se po přechodném zlepšení sucho opět rozšíří — jak ostatně modely predikují pro případ, že by další srážky nepřišly.

Jak se farmáři brání?

Zemědělci na obou stranách Atlantiku sahají po podobných strategiích. V Coloradu letos farmáři omezují plodiny náročné na vodu — rajčata, papriky, lilek, kukuřici nebo zimní dýně — a nahrazují je odolnějšími variantami, jako je cizrna, čočka, listová zelenina a ředkvičky. Pěstitelé používají kapkovou závlahu navzdory tomu, že jde o nerecyklovatelný plast, protože je výrazně efektivnější než klasické zavlažování. K hubení plevele místo orby, která uvolňuje vzácnou půdní vlhkost, nasazují propanové hořáky. Někteří farmáři vyzývají místní obyvatele, aby letos zkusili vypěstovat alespoň část potravin sami doma — v takzvaných „vítězných zahradách“ (victory gardens) po vzoru druhé světové války. „Podporujte farmáře, když můžete, a pěstujte si doma základní plodiny, abyste měli alespoň nějaké jistoty,“ vzkazuje Vanita Patel z farmy Switch Gears.

Klimatická změna přepisuje pravidla hry

Extrémy, které letos pozorujeme, nejsou náhodným výkyvem. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) je střední Evropa jednou z oblastí, kde se bude sucho v důsledku změny klimatu prohlubovat nejrychleji. Paradoxně přitom celkové množství srážek zůstává podobné nebo mírně roste — problém je v jejich rozložení. Místo rovnoměrného deště přicházejí dlouhá suchá období, přerušovaná krátkými, ale intenzivními přívalovými srážkami, kdy voda nestíhá vsakovat a odtéká po povrchu. Meteorologové upozorňují na další důležitý mechanismus — oslabování tryskového proudění (jet streamu). Teplejší Arktida snižuje teplotní rozdíl mezi pólem a rovníkem, což způsobuje, že tlakové útvary setrvávají na jednom místě déle. Výsledkem jsou dlouhé vlny veder a déletrvající sucha — přesně jako to, které letos zasáhlo americký Západ a v mírnější podobě i střední Evropu. Pro zemědělce na celém světě to znamená jediné: adaptace přestává být dobrovolnou volbou a stává se nutností k přežití.