Back to Top
Přejít k hlavnímu obsahu
Podnebí a klima

Extrémní El Niño v Pacifiku sílí. Asijské sucho může prodražit potraviny

Ilustrační foto pro i-meteo.cz
Tichomořský klimatický fenomén El Niño dosáhl v září 2026 mimořádné intenzity a podle meteorologických měření směřuje k nejsilnějším zaznamenaným epizodám za několik desetiletí. Teplota povrchu moře v klíčové rovníkové oblasti Niño 3.4 vykazuje odchylku mezi +2,0 °C a +3,0 °C nad normálem, což zásadním způsobem narušuje srážkový režim v celé Asii a bezprostředně ohrožuje zemědělskou produkci.

Shrnutí v bodech

  • Teplotní anomálie v klíčové tichomořské oblasti Niño 3.4 v září 2026 dosahují +2,0 °C až +3,0 °C nad dlouhodobým normálem.
  • Pravděpodobnost, že velmi silné El Niño potrvá až do začátku roku 2027, přesahuje podle meteorologických modelů 90 %.
  • Analytici odhadují, že výpadky sklizní rýže a palmového oleje mohou zvýšit světové ceny potravinářských komodit o více než 15 %.
  • Podle odhadu Světového potravinového programu může extrémní sucho uvrhnout do akutní potravinové nejistoty až 49 milionů lidí.

Jak vzniká super El Niño: Kolaps pasátů a přehřátý oceán

Klimatický cyklus ENSO (El Niño–Southern Oscillation) představuje přirozené kolísání teploty mořské hladiny a atmosférického tlaku v tropickém Pacifiku. Za běžných podmínek vanou pasátové větry směrem na západ, kde hromadí teplou vodu u břehů Asie a Austrálie, zatímco u pobřeží Jižní Ameriky vystupuje k povrchu chladná voda bohatá na živiny. Během silného El Niña však tyto větry zeslábnou nebo zcela zkolabují.

Teplé vodní masy se v důsledku toho přesouvají zpět k východu podél rovníku. Satelitní měření k září 2026 ukazují, že v pobřežní zóně Niño 1+2 dosahuje teplotní anomálie extrémních hodnot mezi +3,4 °C a +3,9 °C. Přesun teplých vod zásadně mění takzvanou Walkerovu cirkulaci. Konvektivní bouře a vydatné srážky se přesouvají do centrálního a východního Pacifiku, zatímco nad západním Tichomořím, jihovýchodní Asií a částí Indického subkontinentu převládá sestupný proud suchého vzduchu, který brání tvorbě dešťových oblaků.

Podle prognóz amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) i Světové meteorologické organizace (WMO) panuje více než 90% pravděpodobnost, že se současná epizoda udrží v kategorii velmi silného jevu a její vliv potrvá minimálně do počátku roku 2027.

Vyschlé nádrže a rýžová pole v ohrožení

Přímé dopady atmosférické blokace hlásí většina asijských států. Jak uvedla ve své zprávě agentura AP, v Indonésii dramaticky klesá hladina klíčových vodních rezervoárů, včetně přehrady Karian v provincii Banten, která zásobuje aglomeraci Jakarty. Vlivem poklesu vodní hladiny se na suchu objevily i základy vesnic zatopených při stavbě nádrže.

Obdobná situace panuje v povodí řeky Mekong, kde nízký průtok komplikuje život komunitám v Kambodži, Laosu, Thajsku i Vietnamu. Zdejší zemědělství je přitom závislé na pravidelném přísunu vláhy během letního monzunu, jenž v roce 2026 přinesl v řadě oblastí podprůměrné úhrny:

  • Rýže: Tři největší světoví exportéři – Indie, Thajsko a Vietnam – čelí více než dvouměsíčnímu srážkovému deficitu, což nutí pěstitele omezovat osevní plochy nebo nákladně přečerpávat zbytkovou podzemní vodu.
  • Palmový olej: V Indonésii a Malajsii, které pokrývají zhruba 85 % světové spotřeby, znemožňuje sucho efektivní hnojení půdy, což povede ke snížení výnosů v nadcházejících sklizňových cyklech.
  • Vodní toky a rybolov: Klesající hladiny řek vedou ke zvyšování teploty vody a úbytku kyslíku, což citelně redukuje stavy sladkovodních ryb.

Hospodářský tlak a hrozba zdražování potravin

Rozsáhlé sucho přichází v době, kdy mají asijské vlády zúžený prostor pro finanční intervence. Státní rozpočty v regionu již dříve zatížily vyšší výdaje za dovoz pohonných hmot a průmyslových hnojiv. Výpadek zemědělské produkce tak dopadne přímo na globální trhy.

Ekonomičtí analytici investiční banky Goldman Sachs odhadují, že kombinace výpadků sklizně a zvýšených logistických nákladů může v horizontu let 2027 až 2028 vyhnat globální ceny potravinářských komodit nahoru o více než 15 %. Světový potravinový program (WFP) varuje, že zhoršená dostupnost základních potravin může do konce roku 2027 uvrhnout do akutní potravinové nejistoty až 49 milionů lidí, přičemž nejvíce zranitelné zůstávají oblasti jižní a východní Asie a části subsaharské Afriky.

Klimatický fenomén v Tichomoří navíc probíhá v kontextu celosvětově vysokých teplot moří i pevnin, kdy se s rekordními vlnami veder a suchem v průběhu roku 2026 potýkala také západní a střední Evropa. Souběh extrémních projevů počasí na více kontinentech vytváří trvalý tlak na stabilitu mezinárodních zemědělských dodavatelských řetězců.

Kdy dosáhne současné El Niño svého vrcholu?

Podle shodných předpovědí globálních numerických a pravděpodobnostních modelů ECMWF a NOAA bude intenzita jevu kulminovat v průběhu prosince 2026. Zvýšené teploty povrchu oceánu a související srážkové anomálie však budou v tropech přetrvávat minimálně do prvního čtvrtletí roku 2027.

Může tichomořské El Niño přímo ovlivnit počasí v Česku?

Přímá vazba mezi jevem El Niño a počasím ve střední Evropě je slabá. Atmosférické telekonexe z tropického Pacifiku ovlivňují evropský kontinent pouze zprostředkovaně přes modulaci polárního tryskového proudění (jet streamu), což se projevuje spíše zvýšenou proměnlivostí zimního počasí než jednoznačným trendem k suchu či teplu.