Proč bude léto 2026 výjimečně suché a horké
Meteorologické modely se shodují na znepokojivém scénáři: Evropu čeká rozsáhlé sucho doprovázené extrémními vlnami veder. Podle společnosti Climate Impact Company, která vydala letní výhled v polovině dubna, se nad kontinentem usadí mohutná tlaková výše — takzvaný omega blok — který zablokuje postup frontálních systémů a přinese týdny suchého a horkého počasí.
Klíčovým hnacím motorem je vývoj silného El Niña ve východním Pacifiku. Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) předpokládá, že fenomén El Niño dosáhne do začátku podzimu super– nebo dokonce extrémní kategorie, s odchylkami teploty mořské hladiny přesahujícími 2,5 °C. Takto silný El Niño historicky podporuje vznik blokujících tlakových výší nad Evropou.
Situaci ještě zhoršují mořské horké vlny (marine heatwaves) v evropských mořích. U pobřeží Bretaně a Biskajského zálivu jsou teploty mořské hladiny až o 7 °C vyšší, než činí průměr z let 1991–2020. Teplý oceán funguje jako obří radiátor — ohřívá vzduch nad ním a dodává energii tlakovým výším, které pak blokují přísun vlhkosti na kontinent.
Sucho už teď devastuje střední Evropu
Evropa nevstupuje do léta s prázdnou — jarní měsíce už přinesly extrémní sucho ve velké části kontinentu. Na Slovensku zažívá zemědělství nejhorší jarní sucho za více než sto let. Pšenice a brambory vykazují silné známky stresu, lesní ekosystémy čelí bezprecedentnímu tlaku. V Rakousku vydali vodohospodáři z BOKU Vídeň naléhavá varování před napouštěním soukromých bazénů.
Německo zažilo dramatický teplotní skok — z teplot přesahujících 29 °C přešlo během několika dní do prudkých bouří s krupobitím. Řecko hlásí nástup třicetistupňových veder doprovázených saharským prachem už během května. Evropská observatoř sucha (EDO) potvrzuje, že sucho se v polovině května 2026 zhoršilo zejména v severovýchodní Evropě, zatímco ve střední Evropě došlo jen k mírnému zlepšení.
Podle předpovědi Climate Impact Company se sucho během června rozšíří napříč střední Evropou. V červenci zesílí horké a suché počasí v západní a střední Evropě a v srpnu udeří nebezpečná pozdně letní vedra napříč střední a východní Evropou včetně Ukrajiny.
Když počasí vyhání lidi z domovů
Zatímco Evropa řeší sucho, v Africe — zejména v pásu Sahelu — je situace ještě dramatičtější. Dlouhodobý pokles srážek, rozšiřování pouští a opakované neúrody mění celé regiony v neobyvatelné oblasti. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) byl leden 2026 pátým nejteplejším v historii měření a série 27 po sobě jdoucích měsíců s globální teplotou převyšující 1,5 °C oproti předindustriálnímu období je nejdelší, jaká kdy byla zaznamenána.
Klimatická migrace není teoretický koncept — je to realita roku 2026. Podle organizace Internal Displacement Monitoring Centre (IDMC) bylo v Evropské unii mezi lety 2008 a 2023 kvůli extrémnímu počasí vnitřně vysídleno přibližně 413 000 lidí. Jen rok 2023 byl rekordní — přes 200 000 Evropanů muselo opustit své domovy, většinou kvůli lesním požárům a bouřím. V Řecku bylo od roku 2008 vysídleno téměř 300 000 lidí, v Německu zaznamenalo IDMC 84 000 vnitřních vysídlení, převážně kvůli povodním.
Bouře Daniel, která v září 2023 zasáhla řeckou Thesálii, zaplavila celé vesnice. V obci Vlochos voda vystoupala až do výšky dvou metrů. Obyvatelé dodnes diskutují o tom, zda se přesídlit na výše položené místo — debata je tak vypjatá, že dochází i k fyzickým potyčkám. „Po bouři se všichni zbláznili. Je to forma kolektivní posttraumatické stresové poruchy," popisuje situaci jeden z místních.
Africká migrace do Evropy: cesta, která začíná suchem
Právě do tohoto kontextu vstupuje papež Lev XIV. svou návštěvou Kanárských ostrovů (od 11. června) a italské Lampedusy. Obě destinace jsou klíčovými vstupními branami pro migranty z Afriky. Atlantická trasa na Kanárské ostrovy patří k nejnebezpečnějším na světě — jen v roce 2024 na ní podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zahynuly nebo zmizely tisíce lidí. Středomořská trasa na Lampedusu je obdobně smrtící.
Co migranty žene? Vedle válečných konfliktů a ekonomické nouze je stále významnějším faktorem právě klima. Podle odhadů odborníků může být v samotné východní Africe do roku 2030 kvůli suchu, povodním a stoupající hladině moří nuceně přesídleno 6,9 až 10,1 milionu lidí. Sahel — pás zemí od Senegalu po Súdán — čelí jedné z nejrychlejších dezertifikací na planetě. Teploty zde rostou 1,5× rychleji než globální průměr.
Co čeká Česko a střední Evropu
Česká republika leží v oblasti, kterou modely pro léto 2026 vykreslují jako horkou a suchou. Scénář s omega blokem znamená, že nad střední Evropou může po týdny setrvávat mohutná tlaková výše, která bude odklánět vlhké atlantické fronty na sever nebo jih. Výsledkem budou časté a dlouhé vlny veder s teplotami překračujícími 35 °C.
Klíčovým rizikem pro zemědělství je suchá půda na začátku léta — suchá půda zesiluje intenzitu a trvání vln veder, protože se do atmosféry neuvolňuje vlhkost odparem. Vzniká tak začarovaný kruh: sucho podporuje horko a horko prohlubuje sucho.
Pro Českou republiku to znamená zvýšené riziko lesních požárů, nižší výnosy zemědělských plodin, tlak na vodní zdroje a v neposlední řadě vyšší zátěž na zdravotnický systém — zejména pro seniory a chronicky nemocné. Extrémní počasí zvyšuje i psychickou zátěž populace, jak ukazují zkušenosti z jiných evropských zemí.
Situace na jižní hranici Evropy — na Kanárských ostrovech, Lampeduse či v řeckých ostrovech — se přitom Česka dotýká nepřímo, ale reálně. S pokračující klimatickou krizí bude tlak na evropské hranice narůstat a Česká republika jako členský stát EU bude muset být součástí řešení.
Rok 2026 jako zlomový bod
Meteorologové i klimatologové popisují současné období jako kritický okamžik pro globální klimatickou připravenost. Výhled na léto 2026 ukazuje, že Evropa musí počítat se současným výskytem několika extrémních jevů: sucho, vedra, přívalové srážky a bouře se mohou odehrávat paralelně v různých částech kontinentu.
WMO varuje, že pravděpodobnost vývoje El Niña v období červenec–září 2026 dosahuje 50–60 %. Kombinace přirozené klimatické variability (El Niño) a dlouhodobého oteplování způsobeného lidskou činností vytváří bezprecedentní podmínky pro extrémní počasí. Pokud se naplní nejpesimističtější scénáře, může být léto 2026 jedním z nejnáročnějších v moderní evropské historii.
Jak souvisí El Niño se suchem v Evropě?
Silný El Niño v Pacifiku ovlivňuje globální cirkulaci atmosféry. Historicky podporuje vznik blokujících tlakových výší nad Evropou (omega blok), které odklánějí vlhké oceánské fronty a přinášejí dlouhá období suchého a horkého počasí. Letošní El Niño má navíc podle modelů dosáhnout super– nebo extrémní kategorie, což zvyšuje pravděpodobnost výrazných projevů.
Kolik lidí ročně migruje kvůli klimatu?
Přesné globální číslo je obtížné stanovit, protože klimatická migrace se často prolíná s ekonomickými a politickými důvody. Světová banka odhaduje, že do roku 2050 by mohlo být kvůli klimatickým změnám vnitřně vysídleno až 216 milionů lidí. V Evropě IDMC eviduje přes 413 000 vnitřně vysídlených osob v důsledku extrémního počasí mezi lety 2008–2023.
Může být Česko cílem klimatických migrantů?
Česká republika není primární cílovou destinací pro migranty ze subsaharské Afriky, ale jako členský stát EU a schengenského prostoru je součástí širšího evropského migračního systému. S pokračující klimatickou krizí a rostoucím tlakem na jižní hranici Evropy bude muset i Česko participovat na evropském řešení. V blízké budoucnosti je pravděpodobnější, že se Česko stane spíše tranzitní nebo sekundární destinací.
