Evropa prochází největší energetickou transformací ve své moderní historii. Zatímco na východě kontinentu stále zuří válka, kterou Rusko rozpoutalo proti Ukrajině, evropské státy vsadily na tichou, ale o to účinnější zbraň — sluneční energii. Solární elektrárny loni v Evropské unii vyrobily rekordních 369 TWh elektřiny, což je o pětinu více než v předchozím roce. Poprvé v dějinách navíc vítr a slunce dohromady vyrobily více elektřiny než všechny fosilní zdroje. A co je nejdůležitější: díky slunci Evropa každý den ušetří přibližně 3,5 miliardy korun, které by jinak musela vydat za drahý zemní plyn.
Válka jako katalyzátor solární revoluce
Když v únoru 2022 ruské tanky překročily ukrajinské hranice, evropská energetika se ocitla v bezprecedentní krizi. Závislost na ruském plynu, která se roky přehlížela, se najednou stala strategickou hrozbou. Evropská unie pochopila, že každé euro zaplacené za ruský plyn zároveň financuje válečnou mašinérii Kremlu. Odpovědí se stal masivní obrat k obnovitelným zdrojům. Solární energetika, která ještě v roce 2021 pokrývala jen asi 6 % evropské spotřeby elektřiny, začala růst tempem, jaké nikdo nepředpokládal. V roce 2025 už slunce dodávalo 13 % veškeré elektřiny v EU — více než uhlí a vodní elektrárny dohromady. „Solární růst není náhoda. Je to výsledek kombinace politické vůle, klesajících cen technologií a především naléhavé potřeby zbavit se energetické závislosti na nedemokratických režimech," konstatuje ve své analýze think tank Ember, který každoročně mapuje stav evropské energetiky.Rekordní čísla: 369 TWh ze slunce
Čísla za rok 2025 jsou ohromující. Solární panely napříč Evropskou unií vyprodukovaly 369 terawatthodin elektřiny — to je o 20 % více než v roce 2024 a zhruba čtyřikrát více než před deseti lety. Jde přitom již o čtvrtý rok v řadě, kdy solární výroba roste tempem přesahujícím 20 procent. Nejrychleji solární energii nasazují země jako Maďarsko, Kypr, Řecko, Španělsko a Nizozemsko, kde solární panely pokrývají více než pětinu veškeré spotřeby elektřiny. Španělsko loni ze slunce získalo přes 23 % elektřiny, Nizozemsko dokonce téměř 25 %.Poprvé v historii: vítr a slunce předstihly fosilní paliva
Ještě významnější milník představuje fakt, že v roce 2025 poprvé v historii vítr a slunce dohromady vyrobily více elektřiny než všechny fosilní zdroje. Obnovitelné zdroje dosáhly podílu 30 % na celkové výrobě elektřiny v EU, zatímco fosilní paliva klesla na 29 %. Ve čtrnácti z 27 členských zemí EU už vítr a slunce dominují nad uhlím i plynem. Uhlí, donedávna páteř evropské energetiky, se propadlo na historické minimum — pouhých 9,2 % výroby elektřiny. V 19 zemích EU už uhelné elektrárny vyrábějí méně než 5 % elektřiny a jejich úplný konec je na dohled.Kolik Evropa díky slunci skutečně šetří?
Klíčová otázka zní: jakou má solární boom finanční návratnost? Odpověď je pozoruhodná. Každý den solární energie ušetří Evropě přibližně 3,5 miliardy korun (zhruba 140 milionů eur), které by jinak musela vydat za zemní plyn. Ročně jde o částku přesahující 1,2 bilionu korun. Tato úspora vychází z jednoduché kalkulace: pokud by elektřinu vyrobenou solárními panely musela Evropa nahradit plynem za současné tržní ceny (které se pohybují kolem 35–45 eur za megawatthodinu), náklady by byly astronomické. A to nemluvíme o cenách z let 2022–2023, kdy plyn vystoupal až k 300 eurům za megawatthodinu. Přesto není situace růžová ve všem. Podle dat Emberu dosáhl účet za dovoz plynu pro evropskou energetiku 32 miliard eur — o 16 % více než v roce 2024. Důvodem byl především pokles výroby vodních elektráren o 12 %, který musel být nahrazen právě plynem. I to ukazuje, jak zásadní je další rozvoj solární a větrné energetiky pro stabilitu evropských rozpočtů.Česká republika: probouzející se solární tygr?
Česko v solárním boomu dlouho zaostávalo. Po chaotickém solárním boomu let 2009–2010, který zanechal hořkou pachuť v podobě předražených dotací, nastalo období stagnace. To se však mění. V roce 2024 zaznamenala Česká republika jeden z nejvyšších nárůstů instalované solární kapacity v historii — především zásluhou střešních fotovoltaik na rodinných domech a firmách. Program Nová zelená úsporám, podpořený výnosy z emisních povolenek, umožnil desetitisícům domácností pořídit si vlastní solární elektrárnu s bateriovým úložištěm. Podle dat Solární asociace přesáhla instalovaná kapacita solárních elektráren v Česku hranici 4 GW, přičemž většinu nových instalací tvoří právě malé střešní systémy. Česko se tak pomalu, ale jistě zařazuje mezi země, které pochopily, že solární energie není jen ekologickou volbou — je to především ekonomická nutnost a bezpečnostní strategie.Technologie, která zlevňuje každým rokem
Zatímco ceny plynu zůstávají rozkolísané a podléhají geopolitickým tlakům, solární technologie systematicky zlevňuje. Cena fotovoltaických panelů klesla za poslední dekádu o více než 90 %. V roce 2025 se průměrná cena panelu pohybovala kolem 0,10 dolaru za watt, což je méně než desetina ceny z roku 2010. Tento pokles ceny — v kombinaci s rekordní efektivitou moderních panelů, která u komerčně dostupných modelů přesahuje 24 % — znamená, že solární elektřina je dnes nejlevnějším zdrojem energie v historii lidstva. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) označila solární energii za „krále elektřiny" a predikuje, že do roku 2030 bude solární kapacita celosvětově čtyřnásobná oproti dnešku.Co bude dál? Evropa sází na baterie
Solární panely však mají jednu slabinu — vyrábějí elektřinu jen když svítí slunce. Řešením jsou bateriová úložiště, jejichž výstavba po celé Evropě raketově roste. Podle dat Emberu došlo v roce 2025 k výraznému zrychlení instalací velkokapacitních bateriových systémů. „Evropa má nyní rekordní zásobník bateriových projektů, které mohou řešit cenové špičky a omezit plýtvání čistou energií," uvádí Ember ve své evropské zprávě. Jinými slovy: baterie umožní ukládat přebytečnou solární energii z poledních hodin a využívat ji večer, kdy je spotřeba nejvyšší a kdy se dosud muselo sahat po drahém plynu. Evropská unie navíc v prosinci 2025 schválila legislativu, která zakazuje dovoz ruského plynu od konce roku 2027. Tento krok ještě zesílí tlak na co nejrychlejší výstavbu bezemisních zdrojů. A solární energetika v tomto závodě s časem hraje hlavní roli.Proč to zajímá každého z nás
Solární boom není jen abstraktní makroekonomické téma. Dotýká se každé domácnosti. Každý nový solární panel znamená menší závislost na Kremlu, nižší ceny elektřiny pro spotřebitele, čistší vzduch a splněné klimatické cíle. Evropa v roce 2025 ukázala, že přechod na čistou energetiku není sci-fi — děje se právě teď, rychleji, než kdokoli čekal. Zatímco geopolitické napětí neustává a klimatická změna přináší stále extrémnější projevy počasí, solární energie se stává jedním z mála světlých bodů na obzoru. Denní úspora 3,5 miliardy korun je jen začátek.Jaký je rozdíl mezi výkonem solární elektrárny (kWp) a vyrobenou energií (kWh)?
Výkon ve špičce (kWp neboli kilowatt-peak) udává maximální výkon panelu za ideálních podmínek — tedy při přímém slunečním svitu o intenzitě 1 000 W/m². Vyrobená energie (kWh) je to, co panel skutečně vyrobí za určitý čas. V českých podmínkách vyrobí 1 kWp instalovaného výkonu přibližně 950–1 050 kWh ročně, v jižní Evropě až dvojnásobek.
Proč Evropa stále dováží plyn, když má tolik solární energie?
Solární panely vyrábějí elektřinu pouze během dne a jejich výkon kolísá podle počasí. Plyn se používá především ve večerních špičkách, v zimních měsících a jako záloha při nepříznivém počasí. Řešením jsou bateriová úložiště, jejichž výstavba nyní v celé EU prudce roste, a také lepší propojení evropských přenosových soustav.
Vyplatí se solární panely i v Česku, kde je méně slunce než na jihu Evropy?
Rozhodně ano. Přestože má Česko méně slunečních hodin než Španělsko, moderní panely jsou efektivní i při rozptýleném světle a celková návratnost investice se dnes pohybuje mezi 5 až 8 lety. S programem Nová zelená úsporám, který pokrývá až 50 % nákladů, a s rostoucími cenami elektřiny ze sítě jde o jednu z nejvýhodnějších investic pro české domácnosti.
