Evropa prochází úterý 22. července 2026 dvojím klimatickým peklem najednou. Zatímco na jihozápadě kontinent dusí žár a hasiči umírají v plamenech španělských a francouzských lesů, na jihovýchodě Balkán sráží ničivé krupobití, bouřky a vítr. A pod tím vším tiše a alarmujícím tempem klesá Dunaj — na nejnižší hladinu za třicet let. Jedna Evropa, dva odlišné katastrofy, jedno příčina.
Španělsko: šestý den v plamenech
Provincie Guadalajara, zhruba sto kilometrů severně od Madridu, hoří již šestý den. Rozsáhlý lesní požár proměnil v popel přes 30 000 hektarů — plochu přibližně trojnásobku Prahy. Z okolních obcí a chatových oblastí bylo evakuováno více než 1 200 lidí.
K likvidaci požáru zasahuje přes 600 hasičů a vojáků španělské Nouzové vojenské jednotky (UME), podporovaných 29 leteckými prostředky — vrtulníky i letouny pro shazování vody. Přesto se oheň stále vymyká kontrole. Sucho, vedro přesahující 35 °C a silný vítr vytvářejí podmínky, v nichž jakákoli iskra znovu přeskočí tam, kde ji záchranáři právě zlikvidovali.
Jedná se o nejničivější požár Španělska v roce 2026. Podle meteorologů ze serveru Severe Weather Europe hrozí na Pyrenejském poloostrově v nejbližších dnech historická vlna veder s teplotami 44–47 °C, která situaci ještě zhorší.
Francie: dva hasiči zahynuli v Gironde
Španělé trpí sami, Francouzi ztrácejí životy. Ve čtvrtek 21. července zahynuli dva hasiči v departementu Gironde na jihozápadě Francie, kde požár vzplanul v blízkosti letiště. Francouzský ministr vnitra Laurent Nunez oznámil, že příčina jejich smrti je vyšetřována, ale okolnosti jsou přímou důsledkem extrémního sucha a veder, která sužují region.
Na jihu, v departementu Var, vzplanul v tutéž dobu rozsáhlý požár, který za hodiny strávil 500 hektarů lesa a šířil se směrem k obci Cotignac. Desítky hasičských jednotek bojovaly se zkázonosným ohněm v okolní zalesněné krajině.
Smrt hasičů přišla pouhé dva týdny po té, kdy v alpském departementu Savoie zahynul při požárním zásahu jiný hasič. Toto léto si ve Francii vybírá daň na životech záchranářů.
Balkán: kroupy místo opalovacího krému
Zatímco západ Evropy svírá žár, na jihovýchodě zažívají přesný opak. Chorvatský přímořský letovisko Rovinj — kde se turisté ještě před dny koupali v Jaderském moři — 21. července zasáhlo ničivé krupobití. Několik lidí utrpělo lehká zranění, na ulicích leželo přes deset centimetrů krupobitím.
Bouřkový systém se přesunoval přes Kosovo, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu, Albánii i severní část Severní Makedonie. Meteorologická agentura ESTOFEX vydala nejvyšší varování — stupeň 3 — pro oblast od severní Itálie přes jižní Chorvatsko až po Balkán. Varování zahrnovalo:
- extrémně velké kroupy
- ničivé nárazy větru
- riziko tornáda
Bouřky pak postupovaly dále na sever — do Slovinska a přes Bosnu a Srbsko až po Severní Makedonii. Kontrast s bezoblačným peklem ve Španělsku a Francii je přesně tím, čím klimatologové charakterizují proměnu evropského klimatu: extrémy se zesilují a zároveň probíhají na malé vzdálenosti souběžně.
Dunaj klesá na dno: nejnižší hladina za 30 let
Pod celým tímto meteorologickým chaosem se skrývá tichá, ale hluboce alarmující zpráva. Hladina Dunaje — druhé nejdelší řeky Evropy — klesla v Rumunsku a Srbsku na nejnižší hodnotu od roku 1996. To je třicet let.
Rumunská státní agentura pro hospodaření s vodami naměřila průtok Dunaje na vstupním místě do země pouhých 1 700 metrů krychlových za sekundu — zatímco průměr pro červenec dosahuje 4 700 m³/s. Průtok je tedy na méně než třetině normálu.
Důsledky jsou bezprostřední: lodě a říční plavidla musí omezit náklad, aby vůbec proplula mělčinami v srbském a rumunském úseku řeky. Vzdušnými fotografiemi ze Srbska jsou zachyceny rozsáhlé nánosy písku tam, kde normálně proudí řeka. Zemědělci v okolí čelí omezením zavlažování, turistický průmysl lodní dopravy a říčních výletů stagnuje.
Situaci způsobuje kombinace déletrvajícího sucha a bezprecedentních veder v celém povodí. Americký server US News to označil za jedno z nejviditelnějších příznaků klimatické krize v Evropě v létě 2026.
Co se děje v Česku?
Naše meteostanice měří dnes dopoledne relativně klidné podmínky. Břeclav dosáhla maxima 25,7 °C, Neratovice centrum 24,4 °C, Srch u Pardubic 23,6 °C. V noci bylo nejchladněji na Vysočině — Dolní Cerekev zaznamenala minimum pouhých 6,5 °C, Bezděkov pod Třemšínem 8,8 °C, Jablonec nad Nisou 9,3 °C. Typický letní kontrast mezi jihomoravskou nížinou a vysočinskými kopcemi.
Srážky jsou dnes minimální — téměř na všech stanicích nulové. Atmosférický tlak se pohybuje v rozsahu 1 009–1 031 hPa. Česko tak zatím stojí stranou dramatických jevů, jež sužují západ i jihovýchod kontinentu.
Proč se to děje?
Odpověď je nepříjemná, ale jasná. Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem světa — oteplila se přibližně dvakrát rychleji než světový průměr. Průměrná maximální teplota napříč západní Evropou je v těchto dnech o 2,7 °C výše než bylo sezónní normálové maximum v období 1961–1990.
Španělské průměrné denní maximum dosahuje 33,2 °C — o 5,3 °C nad historickým průměrem. Řecko je o 5,8 °C nad normálou. Tyto hodnoty nejsou výkyvy — jsou součástí nového klimatického vzorce, varují vědci.
Klimatologové z organizace World Weather Attribution (WWA) opakovaně prokázali, že extrémní vedro, s nímž Evropa zápasí, by bez lidmi způsobeného klimatického oteplování nebylo prakticky možné. A stejný oteplující se vzduch dokáže pojmout víc vlhkosti — takže když konečně přijde studená fronta, přináší bouřky a kroupy o intenzitě, jakou nezažily Balkánci generace.
„Klima se nemění lineárně. Mění se skokem. A tyto skokové jevy vidíme právě teď," říkají klimatologové WWA s odkazem na letošní letní sezónu.
Výhled: zhoršení na západě, postupné uklidnění na jihovýchodě
Pro Pyrenejský poloostrov předpovídají meteorologové v příštích dnech extrémní nárůst teplot — potenciálně historické hodnoty 44 až 47 °C. Pro španělské a francouzské hasiče to znamená ještě tvrdší podmínky, než s jakými bojují dnes.
V Česku by se měla situace vyvíjet pozvolna: přicházející dny přinesou střídání oblačnosti s přeháňkami, teploty zůstanou v rozsahu 21–28 °C. Blíže k nám se tak dramatický obraz Evropy naštěstí odehrává v poněkud mírnějším režimu — aspoň prozatím.
Proč hoří Španělsko každé léto znovu a znovu, i když hasiči pořád přibývají?
Počet hasičů nestačí na to, co způsobuje sucho a změna klimatu. Španělsko zažívá delší a intenzivnější suchá období, která vysušují lesy dlouho před tím, než přijde ohnivé vedro. Vegetace je pak natolik vyschlá, že se oheň šíří rychlostmi, s nimiž lidé jednoduše nemohou držet krok. Změna klimatu prodloužila požární sezónu a zvýšila průměrnou teplotu, což zvyšuje jak pravděpodobnost požáru, tak jeho ničivost.
Jak nízká hladina Dunaje ovlivňuje dopravu a zemědělství?
Dunaj je hlavní dopravní tepnou střední a jihovýchodní Evropy. Při nízkých hladinách musí lodě snížit náklad, což prodražuje přepravu. Zemědělci v okolí přicházejí o zavlažovací vodu právě v době, kdy sucho nejvíce ohrožuje úrodu. V Srbsku a Rumunsku jsou situací zasaženy desítky tisíc hektarů zemědělské půdy.
Jak může být na jihu Evropy vedro a na Balkáně krupobití zároveň?
Právě v tom spočívá paradox klimatické změny. Teplý vzduch pojme více vlhkosti. Pokud se na rozhrání horkého a studenějšího vzduchového tělesa vytvoří bouřkový systém, uvolní obrovské množství energie najednou — jako přetlakový hrnec. Výsledkem jsou supercely, kroupy a ničivé bouřky. Na západ od studené fronty přitom vládne stále extrémní vedro. Tento vzorec budeme v Evropě zažívat stále častěji.
