Evropa zažívá jednu z nejsmrtelnějších vln veder ve své moderní historii. Od konce května 2026 si série extrémních teplot vyžádala již přes 21 870 nadměrných úmrtí napříč kontinentem. Česká republika přitom nejenže nezůstala stranou — na stanici v Doksanech padl 28. června absolutní teplotní rekord 41,9 °C, což je nejvyšší hodnota, jaká kdy byla v oficiální síti Českého hydrometeorologického ústavu naměřena. Vlny veder už přiměly vlády západní Evropy k bezprecedentní spolupráci v oblasti klimatické odolnosti.
Tři vlny veder, jeden kontinent v obležení
Současná krize není jednorázovou událostí. Evropa od května čelí třem po sobě jdoucím vlnám veder, které se navzájem překrývají a nedávají obyvatelům ani infrastruktuře šanci se zotavit. První vlna začala 22. května a přinesla dosud nejteplejší květen v historii měření. Druhá, mnohem silnější, udeřila 17. června — jen několik dní před letním slunovratem — a trvala až do začátku července. Třetí vlna, která zasáhla především Spojené království, vypukla 4. července a podle britského Met Office trvá dodnes. Meteorologické služby napříč kontinentem hlásí čísla, která ještě před deseti lety působila jako sci-fi. Ve španělských městech Andújar a Montoro naměřili 22. a 23. června 45,1 °C, což je nejvyšší teplota celé série. Francie hlásila 23. června svůj nejteplejší den od začátku měření v roce 1947 — v obci Pissos vystoupala rtuť teploměru na 44,3 °C, v Bordeaux na 41,1 °C a Paříž zaznamenala červnový rekord 40,9 °C. Bělorusko poprvé v historii překonalo hranici 40 °C, konkrétně 40,4 °C ve městě Pinsk. Dánsko 27. června přepsalo své absolutní maximum, když severo od Odense naměřili 37,0 °C.Česko mezi rekordmany: 41,9 °C v Doksanech
Česká republika se do historie zapsala hned dvakrát během 24 hodin. 27. června 2026 naměřili v Doksanech 40,9 °C, čímž padl dosavadní absolutní český rekord. Netrvalo ani celý den a rekord byl překonán znovu — 28. června stanice Doksany zaznamenala 41,9 °C. Šlo o vůbec první překročení hranice 41 °C v oficiální síti ČHMÚ. Pro srovnání: dosavadní české maximum činilo 40,4 °C z Dobřichovic ze srpna 2012. Současná hodnota jej překonává o celý 1,5 stupně — v klimatologii jde o obrovský skok. Extrémní teploty zasáhly i další středoevropské země: Rakousko hlásilo první dva dny nad 40 °C v historii červnových měření, přičemž 29. června byla v Bad Deutsch-Altenburg naměřena hodnota 40,1 °C. Polsko, Slovensko i Maďarsko zaznamenaly nové národní nebo měsíční rekordy.Lidské oběti: přes 21 tisíc mrtvých
Nejtěžší daň si vlny veder vybírají na lidských životech. Podle údajů národních zdravotnických agentur a meteorologických ústavů zemřelo v souvislosti s vedry k polovině července nejméně 21 870 lidí. Nejvyšší absolutní čísla hlásí Německo (přibližně 5 120 úmrtí), Francie (5 000) a Španělsko (3 000). V Anglii a Walesu zemřelo 2 750 lidí, v Itálii 2 700, v Belgii 1 747 a v Polsku 1 070. Nizozemsko eviduje přibližně 480 nadměrných úmrtí. V samotné Paříži ošetřily záchranné služby během 24 hodin 109 lidí, kteří na následky horka zemřeli — běžně jde v tomto období o sedm případů. Francouzské nemocnice zaznamenaly čtyřnásobný nárůst návštěv pohotovosti z důvodů spojených s horkem. V jednom dni došlo v Paříži ke 44 zástavám srdce. Země hlásila také desítky utonulých — lidé se snažili zchladit v nepovolených oblastech a podcenili riziko.Klimatická změna jako hlavní viník
Mezinárodní tým vědců ze skupiny World Weather Attribution (WWA) provedl rychlou atribuční analýzu současných veder a dospěl k jednoznačnému závěru: šlo o nejintenzivnější vlnu veder, jaká kdy byla ve zkoumaném regionu zaznamenána. Podle jejich zjištění je „prakticky nemožné" vysvětlit intenzitu letošních veder bez započtení vlivu klimatické změny způsobené spalováním fosilních paliv. Letošní léto také ukázalo, že se extrémní počasí neomezuje jen na pevninu. Satelity programu Copernicus detekovaly extrémní mořské vlny veder v jižní části Severního moře a v Lamanšském průlivu. Teplota mořské hladiny zde překročila dlouhodobé normály o více než 4 °C, což podle oceánografů ohrožuje mořské ekosystémy včetně rybích populací a korýšů.Británie spojuje síly s Francií, Německem a Nizozemskem
Závažnost situace donutila vlády západní Evropy k neobvykle rychlé diplomatické reakci. Spojené království posílilo spolupráci s Francií, Německem a Nizozemskem v oblasti připravenosti zdravotnictví na extrémní teploty, sdílení meteorologických dat a koordinace varovných systémů. Jde o první takto cílenou mezivládní iniciativu zaměřenou čistě na adaptaci na vedra. Británie sama čelí bezprecedentní situaci: podle Met Office zažila v roce 2026 už osm dnů s teplotou nad 34 °C, což je nový britský rekord v počtu takto horkých dnů za jediný rok. Třetí vlna veder, která začala 4. července, přinesla teploty až 35,5 °C v hrabství Surrey. UK Health Security Agency prodloužila výstrahy před horkem až do 12. července.Ekonomické a infrastrukturní dopady
Vlny veder odhalují zranitelnost evropské infrastruktury. Ve Francii byly odstaveny tři jaderné elektrárny, protože chladicí voda v řekách dosáhla kriticky vysokých teplot. Přibližně 68 000 domácností přišlo o proud. Belgie zaznamenala historický cenový rekord elektřiny — přes 1 euro za kWh — protože elektrárny nestačily pokrývat zvýšenou poptávku po klimatizaci. V Rakousku musela Mezinárodní automobilová federace vyhlásit závod Formule 1 na Red Bull Ringu za „tepelné riziko". Belgie zrušila tradiční rekonstrukci bitvy u Waterloo. Ve Francii muselo 845 škol zavřít a dalších 1 800 upravit výuku. Paříž poprvé v historii otevřela kanál Saint-Martin ke koupání, aby obyvatelům bez klimatizace poskytla úlevu — první den však záchranáři vytáhli z vody muže v bezvědomí.Co čeká střední Evropu ve zbytku léta?
Meteorologové varují, že sezóna zdaleka nekončí. Světová meteorologická organizace (WMO) 26. června upozornila, že ohnisko veder se bude v druhé polovině července přesouvat směrem na Balkán a do jihovýchodní Evropy. Pro české území to znamená zvýšené riziko dalších tropických dnů s teplotami nad 30 °C a tropických nocí, kdy minimální teplota neklesne pod 20 °C. Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že kombinace vysokých teplot, sucha (letošní květen byl výrazně srážkově podprůměrný i v Česku) a případných bouřek vytváří nebezpečný koktejl. Po extrémních vedrech často následují silné konvektivní bouře s krupobitím a přívalovými srážkami — podobně jako například v Nizozemsku, kde 19.–20. června a znovu 27.–28. června udeřily silné supercely.Adaptace jako klíčové téma
Letošní léto s konečnou platností ukazuje, že adaptace na klimatickou změnu už není vzdálenou vizí, ale bezprostředním úkolem. Diskuse se vedou o roli klimatizace, která je v Evropě stále mnohem méně rozšířená než v USA nebo Číně, o nutnosti proměny městských prostor (více zeleně, vodních ploch, světlých povrchů) a o potřebě reformy systému včasného varování. Česká města v tomto ohledu zaostávají. Zatímco města jako Paříž nebo Vídeň masivně investují do takzvaných „zelených střech" a parkových úprav s mlžítky, české radnice teprve začínají s prvními pilotními projekty. Letošní teplotní rekord v Doksanech by mohl být impulsem ke zrychlení tohoto procesu.Proč byla vlna veder v roce 2026 tak smrtící, když teploty nebyly o tolik vyšší než v minulých letech?
Klíčovým faktorem byla délka trvání a kumulace vln. Tři po sobě jdoucí vlny veder neumožnily organismům — zejména u starších a chronicky nemocných lidí — dostatečnou regeneraci. Rovněž tropické noci, kdy teplota neklesla pod 20 °C, zabránily ochlazení organismu. Ve Vídni například jedna noc nepřinesla pokles pod 27,3 °C, což tělu znemožňuje fyziologické zotavení.
Může Česko v budoucnu čelit teplotám nad 45 °C jako jižní Evropa?
Podle klimatických modelů ano, ale zatím ne v horizontu nejbližších let. Studie počítají s tím, že pokud globální oteplení dosáhne 3 °C do konce století, mohla by ČR zažít podobné extrémy, jaké dnes zažívá Středomoří. Už hodnota 41,9 °C z Doksan je však varováním — překonává předchozí rekord o 1,5 °C, což je v klimatologii mimořádný skok.
Jaký je rozdíl mezi „nadměrnými úmrtími" a přímými oběťmi horka?
Nadměrná úmrtí (excess mortality) zahrnují všechny zemřelé nad statistický průměr daného období — tedy nejen ty, u nichž bylo horko uvedeno jako přímá příčina smrti. Započítávají se i lidé, jejichž chronické onemocnění (např. kardiovaskulární nebo respirační) se v důsledku veder zhoršilo natolik, že vedlo k úmrtí. Proto jsou čísla vždy vyšší než oficiální statistiky přímo hlášených obětí horka.
